Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V Praze (1948–1949)<br />
Foto Emila Medková<br />
Mikuláš Medek v ateliéru (1966)<br />
Foto Emila Medková<br />
Mikuláš Medek<br />
malíř zahnaný do nebytí<br />
Mikuláš Medek (3. 11. 1926–23. 8. 1974). Originální a pozoruhodný malíř, totalitním režimem nemilosrdně zbavený příležitosti<br />
veřejné aktivity. Jeho životní směřování ovlivnily umělecké sklony jeho rodiny. S komunistickým režimem se naplno střetl již<br />
v roce 1949, kdy byl vyloučen ze studia. Padesátá léta prožil ve vnitřní emigraci. Nesměl vystavovat, odezvu práce nacházel<br />
jen u svých nejbližších přátel a u své ženy Emily, umělecké fotografky podobného osudu jako on sám. Teprve v roce 1963<br />
byl přijat do Svazu čs. výtvarných umělců a mohl mít větší výstavu. Od šedesátých let mu začala život komplikovat těžká<br />
cukrovka. Bezvýchodnost normalizace jeho utrpení dovršila. Zemřel v těžké době. Teprve až roudnická výstava v roce 1988<br />
umožnila nahlédnout do jeho díla, které se tehdy stalo objevem.<br />
1926 R. Medkovi se narodil druhý syn (3. 11. 1926) –<br />
Mikuláš Medek, originální český malíř<br />
1942–44 Studoval na Státní grafické škole v Praze<br />
1945 Konec 2. světové války a osvobození<br />
Československa<br />
1948 Únorový komunistický převrat<br />
1949 Ze studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové<br />
u F. Muziky a F. Tichého, byl vyloučen – jako syn<br />
legionáře R. Medka 1949–53 Rozsáhlé perzekuce katolické církve. Zatýkání<br />
čelných osobností, Akce „K“, při které byly<br />
zlikvidovány katolické řádové komunity<br />
1949 Po vyloučení ze studia pracoval několik měsíců<br />
jako pomocný dělník<br />
M. Medek se začal živit příležitostnými pracemi<br />
(drobné grafiky či práce restaurátorské). V té době<br />
spolupracoval se surrealistickou skupinou tvůrců<br />
skupiny kolem K. Teigeho. Pozvolna se<br />
však přikláněl k nefigurativní malbě.<br />
1951 Oženil se s uměleckou fotografkou Emilou<br />
Tláskalovou, která se stala jeho celoživotní oporou<br />
1963 Od roku 1963 byl M. Medek organizován ve Svazu<br />
čs. výtvarných umělců (členem od r. 1964), což<br />
byla podmínka samostatné umělecké existence<br />
1963 Od počátku šedesátých let směl M. Medek<br />
realizovat některé veřejné monumentální zakázky,<br />
např.: oltářní obraz kostela sv. Petra a Pavla<br />
v Jedovnicích a kompozice pro kanceláře<br />
Čs. aerolinií.<br />
1964 Díky světovému zájmu o práce českého Informelu<br />
se stal Medek známým i na světové scéně<br />
1965 První samostatná výstava v Nové síni v Praze<br />
1965 Medek se od poloviny šedesátých let věnoval<br />
geometrické abstrakci<br />
V sedmdesátých letech začal M. Medek<br />
budovat prostorové konstrukce, rozsáhlé<br />
sochařsko-architektonické kompozice<br />
Od počátku sedmdesátých let se Medkův<br />
zdravotní stav rapidně zhoršoval.<br />
Trpěl především silným diabetem.<br />
1974 Mikuláš Medek zemřel 23. 8. 1974<br />
1975 Výstava raného surrealistického díla M. Medka<br />
v Galerii hlavního města Prahy v roce 1975 jeho<br />
dílo zhodnotila a přispěla k jeho proslulosti<br />
1988 Výstava v Roudnici nad Labem<br />
Mikuláš Medek, Texty, Praha 1995.<br />
1949 První rozsudky smrti v politických procesech<br />
1950 První monstrózní politický proces v poúnorovém<br />
Československu – trest smrti pro M. Horákovou,<br />
Z. Kalandru, J. Buchala, O. Pecla<br />
1953 Zemřel J. V. Stalin a K. Gottwald<br />
1956 XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu.<br />
N. S. Chruščov zde přečetl tajný projev „O kultu<br />
osobnosti a jeho důsledcích“, jímž kritizoval<br />
Stalinovy zločiny.<br />
Protisovětské nepokoje v Polsku a Maďarsku.<br />
1960 Velká amnestie pro politické vězně v ČSSR<br />
1967 Střet s politickou mocí na IX. sjezdu<br />
československých spisovatelů<br />
1968 Pražské jaro a okupace Československa armádami<br />
Varšavského paktu<br />
1970 Probíhající proces normalizace byl potvrzen<br />
zasedáním ÚV KSČ v prosinci 1970. Přijaté „Poučení<br />
z krizového vývoje…“ hodnotilo příčiny, průběh<br />
a ukončení „Pražského jara“ z hlediska<br />
stalinistického vidění světa.<br />
1969–72 Nová vlna politických procesů