Systém nakládání s odpady v Brně - Zelená akademie

Systém nakládání s odpady v Brně
Martin Ander, seminář Zelená akademie, duben 2013

Legislativní rámec nakládání
s komunálním odpadem
- Zákon obcích – 128/2000 Sb.
- Zákon o odpadech – 185/2001 Sb.
- Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, o stanovení
systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění,
využívání a odstraňování komunálního odpadu
vznikajícího na území statutárního města Brna
(co se třídí, kam se odpad odkládá, jaké jsou povinnosti)
- Obecně závazná vyhláška č. 12/2012, o místním poplatku
za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,
třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
(kdo platí, kolik a kdy)
- Statut města Brna (rozdělení kompetencí mezi Magistrát
a Úřady městských částí)

Legislativní rámec nakládání
s komunálním odpadem
Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území
obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako
komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů
vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob
oprávněných k podnikání.
Obec je původcem komunálního odpadu, a to od
okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží
na místě k tomu určeném; obec je původcem bez ohledu
na to, zda odpad odložil občan s trvalým pobytem, či bez
něj; obec se současně stává vlastníkem tohoto odpadu.

Systém nakládání s
komunálním odpadem v Brně
Na území města Brna se odpad třídí na:
- využitelné složky (např. papír, sklo, PET lahve, kovy,
hliníkové plechovky od nápojů, nápojové kartony,
biologicky rozložitelný odpad ze zahrad, pěnový
polystyren);
- nebezpečné složky (např. baterie, akumulátory, kyseliny,
louhy, zbytky barev a ředidel včetně obalů);
- objemný odpad.
Využitelné složky se ukládají:
- sběrné nádoby rozmístěné v ulicích;
- podzemní kontejnery;
- sběrná střediska odpadů (včetně biologicky
rozložitelného odpadu ze zahrad, pěnového
polystyrenu);

Zodpovědnosti v systému
odpadového hospodářství
Město Brno: zodpovědné za komunální odpad, řeší
svoz a následné využití či zneškodnění odpadu.
SAKO, a.s.: společnost ve vlastnictví města, podniká
v odpadovém hospodářství, je pověřenou svozovou
společností, zajišťuje recyklaci a en. využití odpadů.
Soukromé firmy: zajišťují svoz, využití a likvidaci
odpadů na smluvní bázi (subdodávky pro SAKO,
smlouvy s živnostníky, firmami).
Občané, vlastníci domů, živnostníci, firmy: povinnost
třídit a ukládat na určených místech, popř. smluvně
řešit.

Finanční toky v systému
odpadového hospodářství
Město Brno:
- nese veškeré náklady na provoz systému (je
původcem a vlastníkem komunálních odpadů),
- tj. město platí:
- sběr a svoz odpadu (tříděného i zbytkového),
- energetické využití a zneškodňování odpadu;
- dotříďování tříděného odpadu;
- provoz Sběrných středisek odpadu (SSO);
- sběr, svoz a likvidaci nebezpečných odpadů;
- likvidaci nelegálních skládek;
- správu systému zpoplatnění.

Finanční toky v systému
odpadového hospodářství
Město Brno:
- vybírá místní poplatek za provoz systému;
- prodává surovinu z kontejnerů na tříděné složky;
- inkasuje odměny od EKO-KOM.
Výdaje a příjmy města v roce 2007

Finanční toky v systému
odpadového hospodářství
SAKO, a.s.: obchodní společnost ve 100% vlastnictví
města, podniká v odpadovém hospodářství;
- na základě mandátní smlouvy s městem Brnem:
- zajišťuje svoz odpadu a provoz SSO;
- zajišťuje systém třídění a dalšího materiálového
využití vytříděných surovin;
- zajišťuje energetické využití zbytkového odpadu.
Soukromé firmy: zajišťují část svozu a využití
některých složek jako subdodávky pro SAKO,
zajišťují komplexní služby pro živnostníky a firmy.
Občané: platí místní poplatek městu
Živnostníci, firmy: smluvně řeší své odpady se SAKO,
nebo soukromými firmami.

Statistika komunálních odpadů
v Brně za rok 2012

Statistika komunálních odpadů
v Brně za rok 2012

Třídění papíru v Brně

Třídění skla v Brně

Třídění PET v Brně

Třídění kompostovatelného
odpadu v Brně (SSO)

Počty kontejnerů v Brně

Vývoj množství zbytkového
komunálního odpadu

Třídění vs. spalování v Brně?
- Množství vytříděného, materiálově využívaného
odpadu v Brně rok od roku roste.
- Množství zbytkového odpadu z Brna, který končí ve
spalovně dlouhodobě stagnuje.
- Ekonomika hovoří pro třídění a materiálové využití:
Město Brno platí SAKO za zeškodnění 1 tuny
netříděného odpadu ve spalovně 850 Kč.
Město Brno prodá 1 tunu vytříděného odpadu za cca
1000-6000 Kč (dle druhu a situace na trhu).
Nahrazovat třídění spalováním se Brnu nevyplatí.
Na celostátní úrovni (v případě investic do 14 nových
spaloven) to však bude jinak.

Proč je tedy míra materiálového
využití odpadu v Brně nízká?
- Třídění stále není dostatečně komfortní (ve srovnání
s prostým sypáním odpadků do popelnice u domu);
- Chybí ekonomická motivace ke třídění – zůstává
paušální systém zpoplatnění;
- Chybí snadná možnost třídění kompostovatelného
odpadu;
- Brno nevyužívá „fint“ ve statistikách (vykazování
paliva z plastu jako recyklátu);
- Vedení města nejde občanům příkladem, je vidět, že
to pro něj není priorita.

Systém zpoplatnění: varianty
Brno od roku 2002 využívá systém místního poplatku.
Platba je stanovena v paušální výši stejné pro
každého poplatníka – fyzickou osobu s trvalým
pobytem na území města.

Muselo Brno zdražovat?
Nemuselo, mohlo.
Stanovení výše poplatku:
§10b, odst. 4, zákona č. 565/1990 Sb., o místních popl.
Sazbu poplatku tvoří:
a) částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok a
b) částka stanovená na základě skutečných nákladů
obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz
netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu
a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce
stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz
netříděného komunálního odpadu na osobu.

Muselo Brno zdražovat?
Nemuselo, mohlo.
Náklady města na provoz systému po modernizaci
spalovny klesly o 40 milionů Kč ročně.

Muselo Brno zdražovat?
Nemuselo, mohlo.
Přesto šlo město při stanovení výše poplatku na rok
2012 na maximum, které dovoluje zákon:
Sazba poplatku pro poplatníka podle čl. 2 odst. 1 písm. a) až e) vyhlášky pro
kalendářní rok 2013 činí 675,- Kč a je tvořena
a) z částky 250,- Kč za kalendářní rok a
b) z částky 425,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle
skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného
komunálního odpadu. Skutečné náklady činily za kalendářní rok 2011
celkem 180 598 000,- Kč, počet poplatníků ke dni 1. 8. 2012 činil 424 894,
tj. 425,- Kč na osobu.
Zdražení místního poplatku o 30%, tj. z 500 Kč na
675 Kč na osobu/rok znamená navýšení příjmů města
o cca 70 milionů Kč.

V čem je problém?
- Paušální místní poplatek nemotivuje k třídění,
zvláště pokud je skokově zvýšen bez odpovídající
změny v kvalitě služeb
- Místní poplatek se nevztahuje na původce odpadu,
kteří nemají v obci trvalé bydliště – veškeré náklady
systému nesou občané s trvalým pobytem
- Velká města (Vídeň, Praha) jdou již delší dobu jinou
cestou

Jak to udělat jinak
Zákon o odpadech umožňuje jít cestou poplatku za komunální
odpad (§17a):
(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká
komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti,
kde vzniká komunální odpad. Plátce poplatek rozúčtuje na
jednotlivé poplatníky.
(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných
oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s
komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky
podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů
připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu
uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.
Výše poplatku se tedy mimo jiné odvíjí od množství
vyprodukovaného (netříděného) odpadu – ekonomická
motivace k minimalizaci odpadů a jejich třídění.

Děkuji za pozornost
martin.ander@zeleni.cz