Bakalářská práce - DSpace UTB

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 35
5.3.1 Ústavní a ochranná výchova
Ústavní a ochranná výchova jsou upraveny zákonem č. 109/2002 Sb. v úplném znění po
změnách zákona 283/2005 Sb. „O výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výhovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně
dalších zákonů“
Ústavní výchova představuje v České republice jednu z forem náhradní výchovné péče.
Výkon ústavní a ochranné výchovy pro děti se závažnými poruchami chování se realizuje
prostřednictvím zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, kterými jsou:
• dětský domov se školou (pro děti do patnácti let věku)
• výchovný ústav (pro mladistvé do osmnácti, mimořádně až do devatenácti let
věku)
Účelem těchto zařízení je zajišťovat nezletilé osobě, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let,
případně zletilé osobě do 19 let, na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo
ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jeho
zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání.
O svěření dítěte do ústavní výchovy rozhoduje soud na návrh obecního úřadu obce s
rozšířenou působností. Rozhodnout o ústavní výchově dítěte však může i bez podání
návrhu. Ústavní výchova je nařizována dětem mladším 18 let v případech, kdy je jejich
výchova vážně ohrožena či narušena nebo pokud rodiče z jiných vážných důvodů (duševní
porucha dítěte vyžadující zvláštní péči) nemohou dětem zabezpečit výchovu.
Ústavní výchova zaniká rozhodnutím soudu, pokud pominuly důvody pro její nařízení
nebo pokud dítě dosáhlo zletilosti. Soudním rozhodnutím může být ústavní výchova
prodloužena až o jeden rok do 19 let věku dítěte.
V případech, kdy je nutné zajistit dítěti bezodkladnou ochranu (ocitlo se bez jakékoli péče,
jeho život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy nebo narušeny), může soudce nařídit,
aby bylo dítě předáno do ústavní péče nebo do péče jiné fyzické osoby. Návrh na toto
opatření podává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Soud o něm musí rozhodnout