Bakalářská práce - DSpace UTB
Bakalářská práce - DSpace UTB Bakalářská práce - DSpace UTB
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 26 Na školu se dnes kladou daleko větší nároky, než tomu bylo v minulosti. Některé rodiny svou výchovnou funkci předávají z důvodu svého časového zaneprázdnění škole a doufají, že se škola o výchovu jejich dětí postará. Matoušek a Kroftová (1998, str. 69) o tom píší: „Škola by měla děti nejen kvalifikovat pro budoucí práci, ale také vychovávat k občanské angažovanosti, a to ve spolupráci s rodinou. Není však vždycky snadné skloubit zájmy společnosti, rodiny a školy.“ Velkým nebezpečím je snižování výdajů státu na školství, což mohou negativně pocítit hlavně děti z chudších rodin, kterým by se nedostalo kvalitního vzdělání, kdežto děti z bohatších rodin by si mohly toto vzdělání zajistit na soukromých školách. Svůj velký podíl na nízké úrovni vzdělanosti mladistvých delikventů má také jejich školní úspěšnost. „Vyšší riziko sociální selhání mají děti, resp. podskupiny dětí špatně ve škole prospívající, s vyšším potenciálem agresivity, s vlastní subkulturou odpojenou od vlivu učitele a školy, resp. napojenou na potenciálně asociální vlivy.“ (Matoušek, Kroftová, 1998, str. 78) Tyto děti spolu tráví i volný čas ve vrstevnických skupinách, které jsou pro ně referenční skupinou, do které chtějí patřit a jsou kvůli přijetí ochotny i přestoupit zákon. Delikventní chování pak může vzniknout jako důsledek přizpůsobení se skupině. Čírtková (1995, str. 167) o tom píše: „U dětí a mladistvých mívá často podobu „skládání zkoušky odvahy“ anebo přijímacího rituálu při získání plnohodnotného členství ve skupině.“ Také poznatky z kriminologie udávají, že delikventní skutky mládeže jsou páchány skoro vždy ve skupinách. „Neformální skupiny přitom u nás zhusta vznikají vydělením ze skupin formálních, nejčastěji je tvoří spolužáci ze škol, učilišť, svěřenci stejných docházkových a pobytových zařízeních pro rizikovou mládež.“ (Matoušek, Kroftová,1998, str. 83)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 27 3.2.7 Příslušnost k určité subkultuře Přesná a všeobsahující definice pojmu subkultura ještě nebyla vytvořena, ale obecně se má za to, že jde o skupinu, která je součástí širší kultury, ale má své odlišné normy, hodnoty, vzorce chování a v neposlední řadě životní styl. Důležitým znakem subkultury je viditelné odlišení se od většinové společnosti. Zahrnují nejen způsob vyjadřování, ale i úpravu zevnějšku, druh preferované hudby, způsob chování k opačnému pohlaví, postoj ke škole, případně k práci, k rodičům, k penězům, k sexualitě, ke kouření, k drogám, k alkoholu atd. Z toho vyplývá, že i příslušnost k určité problémové subkultuře může mladého člověka přivést k delikventnímu chování. Mezi nejznámější subkultury patří subkultura punk, skinheads, nebo třeba z minulosti hippies… Matoušek a Kroftová (1998, str.87 a 88) subkultury rozdělují na: • „Skupiny stabilní a integrované“ – vznikají většinou tam, kde jsou delikventní normy akceptovány i dospělými, kteří mládeži slouží jako „učitelé“. Např. gangy romských kapsářů • „Skupiny nestabilní a neintegrované“ – vznikají v nestabilním prostředí, bývají obvykle násilnické a proto je někteří autoři označují za subkultury násilí. Např. fotbaloví hooligans • „Skupiny pokoutní“, neboli také drogová subkultura - skládající se z mladých lidí, kteří neuspěli ani podle měřítek spořádané většinové společnosti, ani podle měřítek stabilních delikventních skupin. Typické je pro ně holdování alkoholu, drogám a sexuální promiskuitě, prostředky získávají žebráním, půjčkami, drobnými krádežemi, prodejem drog, apod. Někteří autoři ještě řadí mezi subkultury tzv. subkulturu chudoby, která je jimi pokládána za téměř jedinou možnou reakci na život ve velmi nepříznivých ekonomických podmínkách. Subkultura chudoby je výsledkem vývoje, který trval řadu generací. Není přímo totožná se subkulturou násilí, ale má k ní blízko. 3.2.8 Vliv užívání drog na delikvenci mládeže Neoddělitelnou součástí delikvence mládeže jsou skutky spojené s výrobou a užíváním drog, jejich prodejem, nebo spáchané pod jejich vlivem.
- Page 1: Bakalářská práce 2007 Delikvenc
- Page 5 and 6: Poděkování, motto: V první řad
- Page 7 and 8: 9.2 MATEMATICKO - STATISTICKÉ ZPRA
- Page 9 and 10: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 11 and 12: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 13 and 14: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 15 and 16: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 17 and 18: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 19 and 20: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 21 and 22: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 23 and 24: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 25: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 29 and 30: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 31 and 32: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 33 and 34: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 35 and 36: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 37 and 38: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 39 and 40: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 41 and 42: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 43 and 44: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 45 and 46: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 47 and 48: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 49 and 50: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 51 and 52: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 53 and 54: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 55 and 56: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 57 and 58: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 59 and 60: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 61 and 62: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 63 and 64: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 65 and 66: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 67 and 68: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 69 and 70: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
- Page 71 and 72: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
<strong>UTB</strong> ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 26<br />
Na školu se dnes kladou daleko větší nároky, než tomu bylo v minulosti. Některé rodiny<br />
svou výchovnou funkci předávají z důvodu svého časového zaneprázdnění škole a doufají,<br />
že se škola o výchovu jejich dětí postará.<br />
Matoušek a Kroftová (1998, str. 69) o tom píší: „Škola by měla děti nejen kvalifikovat pro<br />
budoucí práci, ale také vychovávat k občanské angažovanosti, a to ve spolupráci s rodinou.<br />
Není však vždycky snadné skloubit zájmy společnosti, rodiny a školy.“<br />
Velkým nebezpečím je snižování výdajů státu na školství, což mohou negativně pocítit<br />
hlavně děti z chudších rodin, kterým by se nedostalo kvalitního vzdělání, kdežto děti<br />
z bohatších rodin by si mohly toto vzdělání zajistit na soukromých školách.<br />
Svůj velký podíl na nízké úrovni vzdělanosti mladistvých delikventů má také jejich školní<br />
úspěšnost.<br />
„Vyšší riziko sociální selhání mají děti, resp. podskupiny dětí špatně ve škole prospívající,<br />
s vyšším potenciálem agresivity, s vlastní subkulturou odpojenou od vlivu učitele a školy,<br />
resp. napojenou na potenciálně asociální vlivy.“ (Matoušek, Kroftová, 1998, str. 78)<br />
Tyto děti spolu tráví i volný čas ve vrstevnických skupinách, které jsou pro ně referenční<br />
skupinou, do které chtějí patřit a jsou kvůli přijetí ochotny i přestoupit zákon.<br />
Delikventní chování pak může vzniknout jako důsledek přizpůsobení se skupině. Čírtková<br />
(1995, str. 167) o tom píše: „U dětí a mladistvých mívá často podobu „skládání zkoušky<br />
odvahy“ anebo přijímacího rituálu při získání plnohodnotného členství ve skupině.“<br />
Také poznatky z kriminologie udávají, že delikventní skutky mládeže jsou páchány skoro<br />
vždy ve skupinách.<br />
„Neformální skupiny přitom u nás zhusta vznikají vydělením ze skupin formálních,<br />
nejčastěji je tvoří spolužáci ze škol, učilišť, svěřenci stejných docházkových a pobytových<br />
zařízeních pro rizikovou mládež.“ (Matoušek, Kroftová,1998, str. 83)