Bakalářská práce - DSpace UTB

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 24
„Příslušníci menšiny mají pravidelně nižší vzdělání, nižší příjmy, horší bydlení, horší
výživu, horší zdravotní stav, vyšší úmrtnost, jsou častěji nezaměstnaní, žijí průměrně kratší
dobu a v neposlední řadě mají vyšší kriminalitu.“ (Matoušek, Kroftová, 1998, str. 135)
Zahraniční autoři o tom píší následující: „Pokud publikované trestní statistiky obsahují
členění podle státní příslušnosti či příslušnosti k etnické skupině (jako v Německu, Británii
a Nizozemí), vyskytují se v nich obvykle příslušníci určitých skupin imigrantů či jejich
potomci v neúměrné míře.“ (Přehled znalostí o násilí mezi mládeží: trendy, strategie a
reakce v členských státech EU, str. 23)
Nově příchozí se totiž mohou usadit v oblastech, kde již je kriminogenní prostředí a
v případě, že je na ně většinovou společností nahlíženo jak na „ztroskotance“ a konkrétněji
na skupinu kriminální, dostanou se na okraj společnosti a odtud již není daleko
k delikvenci.
Romové
V České republice jsou za takovéto společensky vyčleněné etnikum považováni Romové.
Většina společnosti je vnímá nepříznivě, jako téměř „rozené kriminálníky“.
Matoušek a Kroftová (str. 138) o nich píší: „Ve srovnání s bílou většinou mají Romové,
stejně jako znevýhodněné menšiny v jiných zemích, mnohem nepříznivější ukazatele
vzdělanosti, nezaměstnanosti, zdravotního stavu a průměrné délky života. Jsou také častěji
než většinová populace vyšetřováni a odsuzováni pro přestoupení zákona.“
Příčinou nízké úrovně vzdělanosti Romů je jednak jejich vyčleňování ze systému
standardního školství, kdy jsou jako špatně vzdělavatelní přemisťováni do speciálního
školství, ale také jejich nerespektování vzdělání jako hodnoty.
Romové v České republice obývají v mnoha městech v pravém slova smyslu ghetta
(nejznámějším je sídliště Chanov na okraji Mostu), ve kterých je vysoká m míra
nezaměstnanosti a velmi špatné sociální podmínky. To je živnou půdou pro kriminalitu i
jiné „sociálně patologické jevy“.