Bakalářská práce - DSpace UTB

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 21
Jako projevy disociální rodiny se obecně uvádí domácí násilí, alkoholismus (či jiná
závislost) členů rodiny, nezaměstnanost a zneužívání sociálních dávek, či permanentní
hádky a nedorozumění mezi členy rodiny. Jako další znak disociální rodiny je uváděna i
její neúplnost v případě, že rodič vychovává děti sám, ať už z důvodu úmrtí druhého
rodiče, rozvodu, nebo z toho důvodu, že spolu vůbec nezačali žít.
3.2.2 Úplnost rodiny
Neúplnost rodiny se zdá býti v naší republice obzvláště velkým problémem, neboť podle
statistik úhrnné rozvodovosti u nás prakticky každé druhé manželství končí rozvodem
(49% v roce 2004 – zdroj: Český statistický úřad).
„Děti vychovávané jen jedním z rodičů (ve všech zemích jsou to ve zdrcující většině matky)
mají podle mezinárodních srovnávacích studií, jež jsou dnes k dispozici, o něco horší
výsledky ve škole, víc zdravotních a psychických problémů a také více střetů se zákonem
než děti ze srovnatelné socioekonomické vrstvy, které vyrůstají s oběma rodiči.“
(Matoušek, Kroftová, 1998, Str. 40)
Nepřítomnost představitele otcovské role v rodině se negativně podepisuje na delikventním
chování zvláště u chlapců. To potvrzují i zahraniční autoři v knize „Přehled znalostí o
násilí mezi mládeží: trendy, strategie a reakce v členských zemích EU“, která je společnou
prací odborníků z Univerzity v Kentu a jejich spolupracovníků z jiných zemí Evropy
(2006, str. 27):
„Pravděpodobně selhávání rodiny a zejména související nepřítomnost představitelů
dospělé mužské role u rostoucího počtu chlapců zvyšuje vliv skupin vrstevníků, což vede
k nárůstu skupinových aktivit, jež mají různou podobu – od toho, co je vnímáno jako
protispolečenské, až po závažnější kriminální jednání.“
Matoušek a Kroftová (1998, str. 40) se ke stejnému tématu vyjadřují poněkud jinak, ale se
stejným významem: „Přítomnost otce v rodině soudobý výzkum jasně ukazuje jako faktor,
který brání delikvenci syna. Chlapci žijící ve společné domácnosti s vlastním otcem mají
významně menší sklon přestupovat meze zákona než chlapci žijící bez otce, či s nevlastním
otcem.“