Bakalářská práce - DSpace UTB
Bakalářská práce - DSpace UTB
Bakalářská práce - DSpace UTB
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>UTB</strong> ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13<br />
2 HISTORICKÝ EXKURZ NÁHLEDU NA DELIKVENCI JAKO<br />
TAKOVOU A DELIKVENCI MLÁDEŽE<br />
Jako se po staletí měnily společenské systémy, myšlenkové směry i způsoby uvažování lidí,<br />
stejně tak se měnily i vědecké teorie, které se věnovaly delikvenci a jejím možným<br />
příčinám.<br />
Jako prvního vědce, který se významně zabýval studiem problematiky delikvence, lze<br />
označit italského kriminologa Cesare Lombrosa (1835-1909).<br />
Ten svou teorii o „rozeném zločinci“ postavil na dřívějších předpokladech spojitosti mezi<br />
zločinností a tělesnými črtami (např. tvary ušních boltců, tělesnou konstrukcí, nebo tvarem<br />
lebky) a tezích o dědičné zločinecké povaze. Zavdal tak ke vzniku známé antropologické,<br />
nebo také biopsychologické školy, která delikvenci vysvětlovala hlavně dědičnými<br />
příčinami. Podle této školy se člověk rodí s fyzickými a psychickými anomáliemi, které ho<br />
osudově vedou k zločinnosti.<br />
„Představa o degeneraci některých jedinců souvisela v 19. století s darwinovskou teorií o<br />
vývoji druhů přirozeným výběrem, která připouštěla, že někteří jednotlivci mají ke svým<br />
zvířecím předkům vývojově blíže než jiní.“ (Matoušek, Kroftová, 1998, str.21)<br />
Dnes se však Lombrosovo učení o kriminálním typu všeobecně neuznává, neboť byly takto<br />
definované znaky byly jako rozlišující kritérium mezi delikventními a nedelikventními<br />
osobami v kontrolních studiích provedeny začátkem 20. století na vojácích a studentech<br />
zavrženy.<br />
Druhou významnou školou byla škola biosociologická, jejímž nejvýznamnějším<br />
představitelem byl Enrico Ferri (1856-1929), profesor trestního práva v Římě.<br />
„Ferri vycházel z Lombrosova učení o vrozené kriminalitě, ale připouštěl i vlivy sociálního<br />
prostředí. Z psychologického hlediska se zločinec vyznačuje mravní necitlivostí, čímž je<br />
možné vysvětlit např. takovou anomálii, jakou je popudlivost, agresivnost. Jenže tento znak<br />
nijak nepředurčuje delikvenci a proto není zločineckým specifickým znakem.“ (Faltin,<br />
1972, str. 24)<br />
Stejně jako Lombrosův, tak ani Ferriho zločinecký typ neexistuje, není vědecky<br />
opodstatněný, protože každý zločin je výsledkem individuálních faktorů a faktorů<br />
sociálního prostředí.
Change language