Bakalářská práce - DSpace UTB

More documents

Recommendations

Info

<strong>UTB</strong> ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 Jak je patrné z definicí pojmu obou autorů, delikvence mládeže je nejen pojmem užívaným v sociálních vědách nebo právu, ale hlavně jde o sociálně patologický jev, který se vyskytuje v reálném světě a jehož řešení zaměstnává velkou škálu odborníků napříč vědními disciplínami.
<strong>UTB</strong> ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 2 HISTORICKÝ EXKURZ NÁHLEDU NA DELIKVENCI JAKO TAKOVOU A DELIKVENCI MLÁDEŽE Jako se po staletí měnily společenské systémy, myšlenkové směry i způsoby uvažování lidí, stejně tak se měnily i vědecké teorie, které se věnovaly delikvenci a jejím možným příčinám. Jako prvního vědce, který se významně zabýval studiem problematiky delikvence, lze označit italského kriminologa Cesare Lombrosa (1835-1909). Ten svou teorii o „rozeném zločinci“ postavil na dřívějších předpokladech spojitosti mezi zločinností a tělesnými črtami (např. tvary ušních boltců, tělesnou konstrukcí, nebo tvarem lebky) a tezích o dědičné zločinecké povaze. Zavdal tak ke vzniku známé antropologické, nebo také biopsychologické školy, která delikvenci vysvětlovala hlavně dědičnými příčinami. Podle této školy se člověk rodí s fyzickými a psychickými anomáliemi, které ho osudově vedou k zločinnosti. „Představa o degeneraci některých jedinců souvisela v 19. století s darwinovskou teorií o vývoji druhů přirozeným výběrem, která připouštěla, že někteří jednotlivci mají ke svým zvířecím předkům vývojově blíže než jiní.“ (Matoušek, Kroftová, 1998, str.21) Dnes se však Lombrosovo učení o kriminálním typu všeobecně neuznává, neboť byly takto definované znaky byly jako rozlišující kritérium mezi delikventními a nedelikventními osobami v kontrolních studiích provedeny začátkem 20. století na vojácích a studentech zavrženy. Druhou významnou školou byla škola biosociologická, jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Enrico Ferri (1856-1929), profesor trestního práva v Římě. „Ferri vycházel z Lombrosova učení o vrozené kriminalitě, ale připouštěl i vlivy sociálního prostředí. Z psychologického hlediska se zločinec vyznačuje mravní necitlivostí, čímž je možné vysvětlit např. takovou anomálii, jakou je popudlivost, agresivnost. Jenže tento znak nijak nepředurčuje delikvenci a proto není zločineckým specifickým znakem.“ (Faltin, 1972, str. 24) Stejně jako Lombrosův, tak ani Ferriho zločinecký typ neexistuje, není vědecky opodstatněný, protože každý zločin je výsledkem individuálních faktorů a faktorů sociálního prostředí.
Page 1: Bakalářská práce 2007 Delikvenc
Page 5 and 6: Poděkování, motto: V první řad
Page 7 and 8: 9.2 MATEMATICKO - STATISTICKÉ ZPRA
Page 9 and 10: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
Page 11: UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
Page 63 and 64:
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitníc
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
show all

Bakalářská práce - DSpace UTB

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?