Akreditace pro obor Zubní lékařství

Anotace nejvýznamnejších publikací, projektu, del a realizovaných výsledku za
dobu vedecké, výzkumné, vývojové, umelecké nebo další tvurcí cinnosti 2 :
Švestková S., Pospíšilová A.: Onychomykóza a chronická žilní insuficience. Ces.slov.Derm.
76,2001,No.3,p.119-121.
Chronické onemocnení žilního systému dolních koncetin predstavuje v soucasné dobe
jednu z nejcastejších nemocí naší populace. Autori sledovali zmeny na nehtech u skupiny
413 nemocných s varikózním komplexem na dolních koncetinách. Klinické príznaky
postižení nehtu byly prítomny ve 239 prípadech (57,9%), mikroskopický nález byl
pozitivní u 147 prípadu (61,5%), mykologickou kultivací byla potvrzena pozitivita u 98
(41,0%) nemocných.
Švestková S., Pospíšilová A.: Moderní pohled na hojení bércových vredu. Forum
medical 1, 2001, s. 20-23.
Uvedený ucelený prehled, ve kterém autorky popisují jednotlivé fáze hojení ran, muže
prispet k hlubšímu pochopení problematiky procesu hojení stejne jako muže být
nápomocen pri výberu lécebného postupu v péci o chronické rány. Nezávisle na druhu
rány a rozsahu ztráty tkáne probíhá proces hojení ve fázích, které se casove prekrývají, a
není možno je od sebe oddelovat.
Švestková S.: Indikace a význam kompresivní terapie. Derma 3. tisícrocia,
supplementum, I, 2001, 4.
K základním lécebným opatrením projevu chronické žilní insuficience rozhodne patrí
zevní komprese, bez které nelze ocekávat úspech lécby. V clánku je znovu upozorneno na
význam a zásady používání kompresivní lécby, a to i v nonvenózních indikacích.
Švestková S., Pospíšilová A.: Soucasný pohled na fázové hojení chronických ran.
Lékarské listy – príloha Zdravotnických novin,50, 2001, 4, s. 6-9.
Hojení chronických ran je složitý proces,který je ovlivnován radou negativne pusobících
faktoru. Díky znalostem patofyziologie procesu hojení, je možné stanovení zásad lécby.
Nezávisle na druhu rány a rozsahu ztráty tkáne probíhá hojení chronických ran ve fázích,
které nelze od sebe oddelit. Uvedený ucelený prehled, ve kterém autorky popisují
jednotlivé fáze hojení ran, muže prispet k hlubšímu pochopení problematiky procesu
hojení stejne jako muže být nápomocen pri výberu lécebného postupu v péci o chronické
rány.
Švestková S., Pospíšilová A.: Fázové hojení chronických ran.
Prakt.flebol.10,2001,c.3,s. 104-107.
Nezávisle na druhu rány a rozsahu ztráty tkáne probíhá proces hojení ve fázích, které se
casove prekrývají, a není možno je od sebe oddelovat. Uvedený ucelený prehled, ve
kterém autorky popisují jednotlivé fáze hojení ran, muže prispet k hlubšímu pochopení
problematiky procesu hojení stejne jako muže být nápomocen pri výberu lécebného
postupu v péci o chronické rány.
Švestková S.: Lokální terapie diabetického vredu. Zdravotní pojištení a revizní
lékarství. rocník IV., 2001, c. 3-4, s.77-79.
Predpokladem úspešné lécby syndromu diabetické nohy je správná diagnostika etiologie
léze. Ve fázi cištení se u pacientu s diabetickými vredy nevyhýbáme chirurgické
intervenci ve smyslu chirurgického debridementu za úcelem odstranení devitalizované
nebo hyperkeratotické tkáne a sanace spodiny rány. Riziko vzniku infekce je u
diabetických pacientu vysoké a systémová lécba antibiotiky je vždy na míste. Je nutné
vyloucit osteomyelitidu. Jednou z úcinných konzervativních možností lécby diabetického
vredu je i mokrá terapie.
390