10.04.2013 Views

NÁHRADNÍ VOLNO - individuální návštěva akvária - KZR

NÁHRADNÍ VOLNO - individuální návštěva akvária - KZR

NÁHRADNÍ VOLNO - individuální návštěva akvária - KZR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

II. cvičení<br />

(Echinodermata, Hemichordata, Xenoturbellida,<br />

Urochordata, Cephalochordata, Mixiny,<br />

Cephalaspidomorphi, Sarcopterygii, Chondrichthyes )<br />

Echinodermata<br />

striktně mořští živočichové<br />

druhoústí, coelom<br />

radiální souměrnost<br />

vnitřní vápenitá kostra posetá ostny<br />

ambulakrální soustava (vodní cévy)<br />

gonochoristi, nepřímý vývoj<br />

někdy odškrcování částí těla<br />

cca 7000 recentních druhů<br />

Army of Sea Urchins<br />

Lilijice středomořská (Antedon mediterranea)<br />

Ing. Kateřina Rylková<br />

rylkova@af.czu.cz<br />

Lilijice ebenová (Tropiometra afra)<br />

Ostnokožci (Echinodermata)<br />

říše: živočichové (Animalia)<br />

vývojová větev druhoústí (Deuterostomia)<br />

Kmen: OSTNOKOŽCI (Echinodermata)<br />

Třída: LILIJICE (Crinoidea)<br />

Třída: HVĚZDICE (Asteroidea)<br />

Třída: HADICE (Ophiuriodea)<br />

Třída: JEŽOVKY (Echinoidea)<br />

Třída: SUMÝŠI (Holothuroidea)<br />

Lilijice (Crinoidea)<br />

Některé přisedlé (stopka); většina druhů volně pohyblivá<br />

(ciry)<br />

obrácené spodní stranou vzhůru (ústní a řitní otvor)<br />

madreporitová destička chybí<br />

žádné speciální pohlavní orgány<br />

pohlavní buňky v chapadlech<br />

oplození tam, nebo volně ve vodě<br />

Hvězdice (Asteroidea)<br />

cca 1500 druhů<br />

ústní otvor dole; řitní ot. (může chybět) a madreporitová<br />

destička na dorsální straně<br />

ambulakrální nožky s přísavkami<br />

pedicelárie<br />

měchýřky (dýchání a vyměšování)<br />

5-50 ramen; z odděleného může dorůst nový jedinec<br />

9.3.2012<br />

1


Hvězdice obrovská (Marthasterias glacialis) Hvězdice vzácná (Echinaster sepositus)<br />

hvězdice pohyb<br />

hvězdice pohyb2<br />

hvězdice množení<br />

Hadice černá (Ophiocomina nigra)<br />

Gorgona středomořská (Astrospartus mediterraneus)<br />

ježovka diadémová (Diadema setosum) paježovka obecná (Cidaris cidaris)<br />

ježovka srdčitá (Echinocardium cordatum)<br />

ježovka (Arbacia lixula)<br />

Hadice (Ophiuroidea)<br />

okrouhlé tělo + 5 ramen<br />

ústní otvor a madreporitová destička na ventrální<br />

straně<br />

řitní otvor chybí (potrava zužitkována beze zbytku)<br />

ambulakrální nožky bez přísavek, ale lepkavé<br />

(přidržování potravy, ne pohyb)<br />

cca 2000 druhů, některé bioluminiscence<br />

hadice pohyb<br />

Ježovky (Echinoidea)<br />

kulovité, nebo druhotně zploštělé tělo<br />

vápenité destičky splývají – pevná schránka s ostny<br />

ústní ústrojí „Aristotelova lucerna“ = 5 čelistí, které fungují<br />

jako drapák bagru<br />

Ježovka pohyb<br />

Sumýši (Holothuroidea)<br />

vápenitá schránka redukovaná na mikroskopické jehličky<br />

tělo měkké a podlouhlé<br />

kolem ústního otvoru chapadla (tvar a počet –<br />

taxonomický znak)<br />

ambulakrální nožky jen na ventrální straně, nebo chybí<br />

u řady druhů Cuvierovy trubice (žlázy) ústící do střeva<br />

v nebezpečí vyvrhovány ven<br />

nepřítel obalen lepivými vlákny<br />

mohou ústním otvorem vyvrhnout část trávicího ústrojí<br />

(které následně doroste)<br />

cca 1150 druhů<br />

9.3.2012<br />

2


sumýš potrava<br />

Polostrunatci (Hemichordata)<br />

říše: živočichové (Animalia)<br />

vývojová větev druhoústí (Deuterostomia)<br />

Kmen: POLOSTRUNATCI (Hemichordata)<br />

Balanoglossus sp.<br />

Saccoglossus sp.<br />

Žaludovec kyjovitý (Balanoglossus clavigerus)<br />

sumýš Forskalův (Holothuria forskali)<br />

sumýš pestrý (Pseudocolochirus violaceus)<br />

pouze na mořském dně<br />

gonochoristi<br />

Hemichordata<br />

vývoj přes larvální stádium, nebo pučením<br />

cca 85 druhů<br />

mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým<br />

trávicí soustava váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní<br />

otvor není vytvořen<br />

podkožní svalový vak<br />

leze po měkkém mořském dně u švédského pobřeží v<br />

hloubkách 60-100 metrů (ve fjordech)<br />

další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu<br />

9.3.2012<br />

3


dospělci přisedlí, žijí 2-3 roky v chladnějších vodách<br />

larvy žijí volně, tvarem připomínají pulce<br />

stavba těla dospělců je primitivnější než stavba těla larev<br />

přijímací otvor<br />

tělní stěna<br />

a plášť<br />

žaberní štěrbiny<br />

srdce<br />

dospělec<br />

vyvrhovací otvor<br />

kloakální dutina<br />

obžaberního<br />

prostoru<br />

varle<br />

vaječník<br />

malí živočichové (do 20 cm)<br />

larva<br />

vytváří velké kolonie (až 20 m), které se volně pohybují v<br />

pelagiálu moří<br />

život v koloniích vede k tvarovému a funkčnímu<br />

rozrůznění jedinců téhož druhu<br />

střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování<br />

pohyb pumpováním vody podobně jako medúzy<br />

některé druhy mají schopnost bioluminiscence<br />

říše: živočichové (Animalia)<br />

vývojová větev druhoústí (Deuterostomia)<br />

Podkmen: PLÁŠTĚNCI (Urochordata)<br />

Třída: SUMKY (Ascidiacea)<br />

Třída: SALPY (Thaliacea)<br />

Třída: VRŠENKY (Appendicularia)<br />

Halocynthia papillosa<br />

sumka červená<br />

salpa<br />

kolonie<br />

Aplydium conicum<br />

pospolitka<br />

Phallusia mammilata<br />

sumka hrbolatá<br />

9.3.2012<br />

4


ohnivka atlantská (Pyrosoma atlanticum)<br />

ohnivkovití (Pyrosomidae)<br />

kolonie salpy velké (Salpa maxima)<br />

salpovití (Salpidae)<br />

vršenka jednopohlavní (Oikopleura dioica)<br />

vršenkovití (Oikopleuridae)<br />

kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)<br />

kopinatcovití (Branchiostomatidae)<br />

8 cm<br />

nejvyspělejší pláštěnci<br />

struna hřbetní zachována po celý život<br />

žijí v blízkosti hladiny, kde se živí řasami<br />

potravu filtrují „sítkem“<br />

sítka se často zanášejí hrubým materiálem; vršenky jsou<br />

schopné se z něj „svléknout“ a rychle si vytvořit nové<br />

obvykle proterandričtí hermafroditi<br />

jediná třída: kopinatci (Amphioxi), cca 30 druhů<br />

rybovitý tvar těla<br />

vytvořena struna hřbetní<br />

smyslové orgány uvnitř nervové trubice<br />

žijí zahrabáni ve dně na mořských mělčinách<br />

filtrují mikroskopickou potravu<br />

říše: živočichové (Animalia)<br />

TRIBLASTICA (živočichové se 3 zárodečnými listy)<br />

vývojová větev druhoústí (Deuterostomia)<br />

kmen: strunatci (Chordata)<br />

třída: sliznatky (Myxini)<br />

třída: mihule (Cephalaspidomorpha)<br />

třída: nozdratí (Sarcopterygii)<br />

třída: paryby (Chondrichthyes)<br />

třída: paprskoploutví (Actinopterygii)<br />

9.3.2012<br />

5


RYBOVITÍ OBRATLOVCI<br />

sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa)<br />

sliznatkovití (Myxinidae)<br />

sliznatka – koncentrace slizu<br />

sliznatka ‐ slizení<br />

Mihule (Cephalaspidomorphi)<br />

vnitřní chrupavčitá kostra<br />

bez šupin a párových přívěsků<br />

7 párů žaberních otvorů<br />

larvální stádium – minoha<br />

ústní přísavný disk<br />

41 druhů<br />

Sliznatky (Myxini)<br />

zakrnělé oči překryté kůží<br />

ozubené laloky na jazyku<br />

5-16 párů žaberních otvorů<br />

tělní tekutiny isoosmické s mořskou vodou<br />

chybí larvální stádium<br />

produkce velkého množství slizu<br />

v somatických tkáních o 40% méně DNA než ostatní<br />

obratlovci<br />

30 druhů<br />

tvorba slizu<br />

ozubené laloky jazyka<br />

minoha<br />

dospělá mihule<br />

9.3.2012<br />

6


mihule mořská (Petromyzon marinus)<br />

mihulovití (Petromyzontidae)<br />

rozmnožování:<br />

gonochoristi<br />

vnitřní oplození<br />

mihule říční (Lampetra fluviatilis)<br />

mihulovití (Petromyzontidae)<br />

samci párové kopulační orgány (= pterygopody, claspery)<br />

tři typy:<br />

1) vejcorodost = kladou vejce obalená skořápkou, která při styku s vodou<br />

tuhne. Vejce zahrabávají do písku, nebo je přichytávají na vegetaci. Vývoj<br />

cca 6 měsíců.<br />

2) vejcoživorodost = vejce se vyvíjejí v těle matky; ta se na výživě přímo<br />

nepodílí. U některých druhů NITRODĚLOŽNÍ KANIBALISMUS –<br />

nejzdatnější embryo požírá sourozence, narodí se pak jako jedináček.<br />

např. žralok písečný (Eugomphorus taurus)<br />

3) pravá živorodost = poté, co zárodek spotřebuje žloutkový váček,<br />

začíná fungovat placenta. Po narození jsou mláďata ihned samostatná,<br />

navíc mají objemná játra – zásoby živin. Březost 2-12 (22) měsíců<br />

např. žralok bílý (Carcharodon carcharias)<br />

chiméra podivná (Chimaera monstrosa)<br />

chimérovití (Chimaeridae)<br />

150 cm<br />

chiméra běloskvrnná (Hydrolagus colliei)<br />

chimérovití (Chimaeridae)<br />

Paryby (Chondrichthyes)<br />

vnitřní kostra chrupavčitá, vzácně stopy osifikace<br />

lebka celistvá, beze švů<br />

5-7 žaberních štěrbin<br />

spirakulum<br />

zachována struna hřbetní, prostoupena neúplnými těly obratlů<br />

vnější kostra = soubor plakoidních šupin, na čelistech se mění v<br />

zuby<br />

žádné přídatné dýchací orgány ani plynový měchýř<br />

veliká játra (až 25% tělesné hmotnosti)<br />

0,5-0,8% močoviny v krvi (tzn. 100x více než ryby)<br />

dobře vyvinutá čichová část mozku<br />

4 žaberní štěrbiny<br />

podtřída chimérovci (Holocephali)<br />

podtřída příčnoústí (Elasmobranchii)<br />

Chimérovci (Holocephali)<br />

chybí: spirakulum, spirální řasa, žebra, žaludek, kloaka<br />

řitní a urogenitální otvory odděleny<br />

plakoidní šupiny netvoří souvislý celek<br />

ploché, deskovité zuby, které se neobnovují<br />

velké prsní ploutve, bičovitý ocas<br />

samice větší; samci výrůstek na hlavě<br />

prvohory – svrchní křída<br />

Příčnoústí (Elasmobranchii)<br />

5-7 žaberních štěrbin<br />

spirakulum obvykle vytvořeno<br />

špičky plakoidních šupin prorážejí svrchní vrstvu kůže<br />

samice o ⅓ až ½ větší než samci<br />

prvohory – silur<br />

9.3.2012<br />

7


Smysly:<br />

sluch: 10-100Hz<br />

čich: zaznamená látku zředěnou 1:4 milionům<br />

postranní čára: vnímá tlakové poměry, vibrace vody…<br />

smyslové dutiny: mezi šupinami od hlavy po kořen ocasu<br />

chemické podněty = orgány chuti<br />

fční rádius cca jako postranní čára = řádově několik set metrů<br />

Lorenziniho ampule<br />

1000-2000, pod rypcem<br />

registrují: teplotu, vibrace, salinitu, kontaktní tlak, elektrické<br />

pole, pohyb kořisti podle změn svalových potenciálů,<br />

magnetické pole Země – orientace při migraci<br />

Příčnoústí (Elasmobranchii)<br />

9 řádů:<br />

různozubci (Heterodontiformes)<br />

malotlamci (Orectolobiformes)<br />

žralouni (Carcharhiniformes)<br />

obrouni (Lamniformes)<br />

šedouni (Hexanchiformes)<br />

ostrouni (Squaliformes)<br />

polorejnoci (Squatiniformes)<br />

pilonosi (Pristiophoriformes)<br />

rejnoci (Rajiformes)<br />

šupiny a zuby<br />

Lorenziniho ampule<br />

různozubci (Heterodontiformes)<br />

2 hřbetní ploutve s trny<br />

malé spirakulum<br />

různé typy zubů v jedné čelisti<br />

různozubec portjacksonský (Heterodontus portusjacksoni)<br />

různozubcovití (Heterodontidae)<br />

165 cm<br />

9.3.2012<br />

8


malotlamci (Orectolobiformes)<br />

2 hřbetní ploutve bez trnů<br />

spirakulum vytvořeno<br />

malá ústa většinou s vousky<br />

žralok vouskatý (Ginglymostoma cirratum)<br />

vouskatcovití (Ginglymostomatidae)<br />

max. 4,3 m<br />

žralok obrovský (Rhincodon typus)<br />

veležralokovití (Rhincodontidae)<br />

až 18 metrů<br />

filtrátor<br />

žralouni (Carcharhiniformes)<br />

máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula)<br />

máčkovití (Scyliorhinidae)<br />

100 cm<br />

kladivoun tiburo<br />

(Sphyrna tiburo)<br />

do 150 cm<br />

žralok tygří (Galeocerdo cuvieri)<br />

modrounovití (Carcharhinidae)<br />

9 m<br />

žralouni (Carcharhiniformes)<br />

kladivoun obecný<br />

(Sphyrna zygaena)<br />

do 4 m<br />

kladivoun velký<br />

(Sphyrna mokarran)<br />

až 6 m<br />

žralouni (Carcharhiniformes)<br />

až na výjimky 2 hřbetní ploutve bez trnů<br />

spirakulum může chybět<br />

chybí žaberní tyčinky<br />

může být vytvořena mžurka nebo podoční záhyb<br />

žralouni (Carcharhiniformes)<br />

žralok modravý (Prionace glauca)<br />

modrounovití (Carcharhinidae)<br />

necelé 4 m<br />

žralok bělavý (Carcharhinus leucas)<br />

modrounovití (Carcharhinidae)<br />

3,4 m<br />

obrouni (Lamniformes)<br />

2 hřbetní ploutve bez trnů<br />

spirakulum obvykle přítomno<br />

velká ústa<br />

mžurka chybí<br />

9.3.2012<br />

9


žralok šotek (Mitsukurina owstoni)<br />

hlavorohovití (Mitsukirinidae)<br />

3,3 m<br />

obrouni (Lamniformes)<br />

liškoun obecný (Alopias vulpinus)<br />

liškounovití (Alopiidae)<br />

do 6 m<br />

šedouni (Hexanchiformes) ostrouni (Squaliformes)<br />

1 hřbetní ploutev bez trnu<br />

spirakulum malé<br />

podoční záhyb chybí<br />

6-7 žaberních štěrbin<br />

2 hřbetní ploutve<br />

spirakulum vytvořeno<br />

chybí podoční záhyb<br />

chybí řitní ploutev<br />

některé druhy světélkující<br />

orgány<br />

polorejnoci (Squatiniformes) pilonosi (Pristiophoriformes)<br />

ploché tělo<br />

2 hřbetní ploutve bez trnu<br />

spirakulum velké<br />

řitní ploutev chybí<br />

5 žaberních štěrbin<br />

2 hřbetní ploutve bez trnu<br />

spirakulum malé<br />

řitní ploutev chybí<br />

žralok bílý (Carcharodon carcharias)<br />

makrelcovití (Lamnidae)<br />

do 8 m<br />

žralok bílý ‐ lov<br />

obrouni (Lamniformes)<br />

žralok mako (Isurus oxyrhinchus)<br />

makrelcovití (Lamnidae)<br />

do 4 m<br />

šedouni (Hexanchiformes) ostrouni (Squaliformes)<br />

žralok šedý (Hexanchus griseus)<br />

šedounovití (Hexanchidae)<br />

do 7,5 m<br />

žraloček brazilský (Isistius brasiliensis)<br />

světlounovití (Dalatiidae)<br />

do 50 cm<br />

„cookie cutter“ = vykrajovátko<br />

polorejnoci (Squatiniformes) pilonosi (Pristiophoriformes)<br />

polorejnok křídlatý (Squatina squatina)<br />

polorejnokovití (Squatinidae)<br />

2,4 m<br />

pilonos vouskatý (Pristiophorus cirratus)<br />

pilonosovití (Pristiophoridae)<br />

3 m<br />

9.3.2012<br />

10


zploštělé tělo<br />

rejnoci (Rajiformes)<br />

žaberní štěrbiny na břišní straně<br />

mžurka chybí<br />

řitní ploutev chybí<br />

rypec může mít fci elektrorecepčního orgánu<br />

rejnoci (Rajiformes)<br />

trnucha modroskvrnná (Taeniura lymna)<br />

trnuchovití (Dasyatidae)<br />

rejnok ostnatý (Raja clavata)<br />

rejnokovití (Rajidae)<br />

70 cm<br />

Nozdratí (Sarcopterygii)<br />

starobylá třída<br />

pouze 8 recentních druhů<br />

latimérie<br />

bahníci<br />

parejnok okatý (Torpedo torpedo)<br />

parejnokovití (Torpedinidae)<br />

60 cm<br />

rejnoci (Rajiformes)<br />

parejnok elektrický (Torpedo marmorata)<br />

parejnokovití (Torpedinidae)<br />

60 cm<br />

rejnoci (Rajiformes)<br />

siba skvrnitá (Aetobatus narinari)<br />

mantovití (Myliobatidae)<br />

š. 3 m<br />

manta atlantská (Manta birostris)<br />

mantovití (Myliobatidae)<br />

š. 6,7 m<br />

Lalokoploutví (Coelacanthimorpha)<br />

masité, lalokovité základny ploutví<br />

kostra párových ploutví podobná suchozemským<br />

obratlovcům<br />

lebka podobná obojživelníkům<br />

plynový měchýř vyplněn tukovou tkání<br />

fosilní nálezy 410 mil. let staré, tehdy sladkovodní<br />

živočichové<br />

9.3.2012<br />

11


pouze 2 recentní druhy:<br />

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) 1938<br />

Latimérie celebeská (Latimeria menadoensis) 1998<br />

Dvojdyšní (Dipnoi)<br />

6 druhů, 3 rody, 3 kontinenty<br />

1 nebo 2 plíce<br />

letní spánek ve slizovém kokonu<br />

fosilní nálezy z Devonu<br />

Motyčka, V., Roller, Z. (2001): Svět zvířat X: Bezobratlí (1), Albatros Praha, ISBN 80-00-00884,<br />

171 stran<br />

Hanel, L. (1998): Svět zvířat VIII: Ryby (1), Albatros Praha, ISBN 80-00-00599-9, 150 stran<br />

Hanel, L. (2000): Svět zvířat IX: Ryby (2), Albatros Praha, ISBN 80-00-00830-0, 157 stran<br />

Klimley, P.A. (2004): Skrytý život žraloků, Paseka, ISBN 80-7185-644-4, 295 stran<br />

Latimérie celebeská (Latimeria menadoensis)<br />

latimérie –způsob plavání<br />

bahník australský (Neoceradotus forsteri)<br />

(AUS)<br />

zazděný bahník<br />

bahník západoafrický (Protopterus<br />

annactens) (AF)<br />

bahník americký (Lepidosiren paradoxa)<br />

(JA)<br />

9.3.2012<br />

12

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!