50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 měli byste vědět
Setkání s novináři na půdě ČAK
podruhé: na téma podjatost
Druhé setkání právnické veřejnosti s novináři v rámci cyklu „Diskutujte s těmi, kteří právo skutečně aplikují“,
který pořádá Česká advokátní komora ve svém Vzdělávacím a školicím středisku v Praze, se v červnu týkalo
tématu podjatosti soudce, podjatosti státního zástupce, problematiky setkávání mezi profesemi a vlivu
těchto kontaktů na rozhodování v justici.
Za advokátní stav se diskuse zúčastnil místopředseda
ČAK JUDr. Martin Vychopeň, dále diskutovali náměstkyně
Krajského státního zástupce a prezidentka Unie státních
zástupců JUDr. Lenka Bradáčová, soudce Vrchního
soudu v Praze (a do května tohoto roku náměstek ministryně
spravedlnosti ČR) JUDr. Vladimír Král a předseda
Městského soudu v Praze JUDr. Jan Sváček. Na straně
novinářů se objevili zástupci České televize, TV Prima, českých
deníků, ČTK a Českého rozhlasu – stanice 6, která celé
setkání nahrávala a následně odvysílala. Celým seminářem
moderátorsky provázel advokát a předseda výboru pro vnější
vztahy ČAK JUDr. Václav Vlk.
Stejně jako minule i tentokrát byly kostrou debaty modelové
situace vycházející z reality. První přímo směřovala na
JUDr. Bradáčovou a polemizovala s názorem, zda podjatost
státních zástupců nemůže vyplývat z jejich vztahu se zaměstnavatelem
– tedy státem – a nemůže se tím pádem stávat,
že by státní zástupci byli motivováni finančně, aby pro stát
získali co nejvíce peněz, např. v majetkových sporech. Druhá
modelová situace se obracela k soudcům a otázce jejich
podjatosti v soudních sporech, které se mohou přeneseně
týkat i jejich vlastního života – například rozhodování ve sporech
o nájemném, když sami soudci bydlí v bytech s regulovaným
nájemným. A jak situace vypadá v případě, že žena
soudkyně rozhoduje o výživném nezletilých dětí a o svěření
do péče? Nemůže být v tomto případě soudkyně podjatá?
Třetí modelová situace se opět týkala soudců, tentokrát však
otázky podjatosti v případě různosti právních názorů vrcholových
soudních institucí. Nelze chápat soudy jako podjaté,
pokud tvrdošíjně zastávají své názory, i když ví, že druhý senát
zastává nebo bude zastávat názor opačný? Poslední, čtvrtá modelová situace se dotkla názoru veřejnosti, u které může
prohra u soudu vyvolat dojem, že je advokát či jiný zástupce justice podjatý.
Na konci setkání byl prostor pro dotazy přítomných novinářů, které zajímala statistika podaných námitek podjatosti,
další dotaz směřoval opět k soudcům a obavě o jejich objektivitu v případě, že je na ně vyvíjen tlak veřejnosti (např. zveřejněním
jejich telefonního čísla v médiích nebo vyhrožováním).
Celou debatu provázela jedna základní myšlenka, na níž se shodli právníci i novináři: pokud se jakýkoliv zástupce justice
bude vždy chovat jako profesionál, nemělo by k jeho objektivní podjatosti dojít. Podjatost dle zákona a podjatost tak,
jak ji vidí veřejnost, jsou ovšem často rozdílné. Změnit u veřejnosti představu podjatosti justice jako takové, často médii
notně přiživovanou, je věcí velmi těžkou. Zatímco například některá média vidí setkávání představitelů justice jako živnou
půdu pro korupční jednání, zástupci právnických profesí na tomto semináři se shodli, že právě toto meziresortní setkávání
bývá naopak k prospěchu všech.
V září budou mít novináři možnost k setkání s právníky již potřetí. Tématy diskuse budou výše alimentů v ČR a problematika
únosů dětí do ciziny.
✤ Text a foto MARIE HAKLOVÁ
WWW.CAK.CZ
93