50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

z Evropy
III. Madridská „jarní“ konference
ECBA
Konference ECBA v dubnu 2009
v Madridu diskutovala mj. tato aktuální
témata:
1. Univerzální jurisdikce
Problematika univerzální jurisdikce,
tedy situace, kdy je dána jurisdikce
státu, ačkoli trestný čin nebyl
spáchán na jeho území, jeho státním
příslušníkem ani vůči jeho státnímu
příslušníku (tedy, když není
dána osobní, ani teritoriální působnost)
zahrnuje závažné trestné činy.
Podle aktuální judikatury (srovnej
španělské kauzy) je univerzální
jurisdikce dána také tehdy, když
jsou jednáním pachatelů zasaženy
univerzální hodnoty chráněné takovými
ustanoveními, která kriminalizují
nejzávažnější porušení mezinárodního
práva. Státní příslušnost
pachatelů nebo obětí, popř. místo
spáchání trestného činu jsou irelevantní.
Spouštěcím mechanismem,
který vede k zahájení trestního stíhání
na území některého z členských
států EU, je obvykle podání
stížnosti (trestního oznámení) osobami,
které uprchly ze země, kde
jim byla způsobena újma. Často se
jedná o případy trestných činů proti
lidskosti, válečné zločiny apod.
Příklady uplatnění univerzální
jurisdikce lze nalézt např. v kauzách:
• Eichman a Demjanjuk v Izraeli
(1961) za zločin genocidy
(Německo)
• Cvjetkovic v Rakousku (1994)
za zločin genocidy (Jugoslávie)
• Munyeshyaka ve Francii (1996)
za zločin genocidy (Rwanda)
• Ely Ould Dah ve Francii (1999)
za zločin mučení (Mauretánie)
• Jorgic v Německu (1998) za
zločin genocidy (Jugoslávie)
• Maksim Sokolovic v Německu
(1999) za zločin genocidy
(Jugoslávie)
• Guatemalští generálové
ve Španělsku (2005)
• 40 rwandských důstojníků
ve Španělsku (2008)
• Niyonteze ve Švýcarsku
(1997) za vraždu, genocidu
a trestné činy proti humanitě
(Mushubati)
84
2. Konflikt jurisdikcí v rámci EU
a jeho řešení připravovaným
rámcovým rozhodnutím ES
Konflikt jurisdikcí nastává v okamžiku,
kdy je dána působnost orgánů
činných v trestním řízení ve více
členských státech. Za tím účelem
z dřívějšího podnětu ECBA začala
EU (za předsednictví ČR) v roce
2009 tuto záležitost řešit a vyprodukovala
návrh rámcového rozhodnutí,
které o řešení konfliktu jurisdikcí
usiluje.
Cílem rámcového rozhodnutí je dle
prezentace hosta konference Denisy
Fikarové (3. tajemník stálého zastoupení
ČR při EU v Bruselu) podpořit
bližší spolupráci mezi orgány činnými
v trestním řízení ve dvou nebo
více zemích EU pro dosažení větší
efektivity a řádného výkonu justice.
Jde o zabránění souběhu dvou stíhání
v téže věci ve dvou či více členských
státech, jež by mohlo ústit v porušení
principu ne bis in idem. Rozsah návrhu
zakládá konzultační bázi pro členské
státy ke stanovení postupu v konkrétních
případech, kde došlo ke
konfliktu jurisdikcí a souběhu řízení
takto:
1. povinnost k výměně informací
a ke spolupráci mezi státy
v dotčených trestních věcech;
2. povinnost k přímé konzultaci
mezi orgány;
3. stanoví kritéria pro dosažení
konsenzu nebo efektivního řešení
(nejlépe umístěná jurisdikce)
– Směrnice EUROJUST;
4. zapojuje EUROJUST; deklaruje
vůli hájit práva jednotlivců
a princip legality.
Pro možnost nastudování celého
textu dokumentu uvádím internetovou
adresu: http://register.consilium.
europa.eu/pdf/cs/09/st08/st08338.
cs09.pdf.
K tomu byla ze strany ECBA řada
připomínek např. z úst předsedy
H. Matta (Německo) a R. Pissana
(Itálie), kteří vytýkali českému návrhu
chybu v pojetí priorit, kdy podle
jejich názoru není prioritou efektivita
a výkon justice, ale ochrana práv
jednotlivců před dvojím stíháním
a odsouzením. Napadají návrh jako
ideologicky nedotažený. Přesto vyjadřují
i poděkování za alespoň čás-
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009
tečnou vstřícnost k pozměňovacím
návrhům ECBA. V celkovém důsledku
se ECBA rozhodla nepodpořit uvedený
návrh pro jeho nedotaženost,
což bude vyjádřeno otevřeným dopisem
ECBA poslancům Evropského
parlamentu.
3. E-justice
Vývoj výpočetní techniky otevřel
možnosti pružnější komunikace
mezi orgány činnými v trestním řízení,
postupné zavádění elektronické
komunikace a prosazování myšlenky
vedení elektronického spisu,
širší využitelnost a propojitelnost
databází osob a trestních věcí, lepší
dostupnost trestního spisu a možnosti
komunikace s orgány pro
účastníky apod. Rozvoj zasíťování
orgánů činných v trestním řízení
v rámci EU si vynutila aplikace
evropského zatykače. Hlavními bázemi
spolupráce orgánů v rámci EU je
EUROJUST (Oddělení pro soudní
spolupráci v EU) a EUROPOL
(Evropský policejní úřad). Advokáti
v trestních věcech (ECBA) připravují
projekt PenalNET. Jedná se o síť,
která obhájcům v trestních věcech
v EU umožní plynulou vzájemnou
komunikaci a spolupráci (zejména
na přeshraničních případech). V současnosti
se připravuje pilotní provoz
v pěti členských státech.
4. Vyšetřovací vazba v Evropě
(s důrazem na evropský zatykač)
Projekt ECBA směřující ke srovnání
podmínek stanovených jednotlivými
národními úpravami pro použití
vyšetřovací vazby v současnosti probíhá
v několika zemích EU (např.
Maďarsko, Španělsko, Norsko).
Cílem je ověření, zda disproporce
v podmínkách nevedou k potenciální
nerovnosti v rámci EU a zda není
potřeba národní úpravy do určité
míry sladit, ať již z iniciativy na bázi
EU, nebo na bázi vnitrostátního lobbingu
profesních organizací.
5. Minimální standardy
(procesní záruky)
Smlouva o Evropské unii v článku
31 odst. 1 stanoví, že „Společný postup
v oblasti justiční spolupráce v trestních
věcech zahrnuje:
WWW.CAK.CZ