50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

sloupek Karla Čermáka
V
áclav Havel nedávno poznamenal, že český hospodářský
život ovládají bývalí veksláci a tuneláři.
Přilijeme oleje do ohně. Od školních let jsme vycvičeni
v rozlišování různých forem vlády, a tudíž chápeme
rozdíly mezi autokracií, aristokracií, plutokracií, byrokracií
a demokracií, víme, co je to monarchie, oligarchie
a tyranie, dovedeme si představit i gerontokracii, totalitu
a césaropapismus; avšak termín kleptokracie je
nám neznám, neboť se v našich učebnicích nevyskytoval.
Autorům českých učebnic je žinantní termín učinit
součástí vědy o státu a právu, ačkoliv v zahraničí
se již bez ostychu užívá. Bývají tak označovány některé
režimy v Africe a v post i prekomunistických
teritoriích bez ohledu na zeměpisnou polohu.
Pojem kleptokracie lze vysvětlit lapidárně. Jako
je aristokracie vláda šlechty a byrokracie vláda
úřednictva, je kleptokracie vláda zlodějů, ať už je
u nás eufemisticky nazýváme jakkoliv.
Kleptokrat je v zásadě politik s neobyčejným
potenciálem ideologického a programového rozkroku.
(Rozkrok jako politologický termín by si
zasloužil zvláštní pojednání, ale čtenářky by mě
obvinily ze sprosťáctví.) Myšlenky kleptokrata se
totiž netoulají u blaha vlasti, jak by se slušelo na
politika, ale u Grippenů, Pandurů, padáků, letišť,
kakaových plantáží, olympiád a mistrovství světa
všeho druhu, u fotbalu a hokeje, u parkovacích
zón, oupnkárdů, sofistikovaného výběru dálničních
poplatků, elektronické státní kasy, u prodeje
a nákupu vládních budov včetně soudů a věznic
a u podobných praktických věcí, na nichž se
dá trhnout. Kleptokratovi je celkem jedno, je-li jeho
volič konzervativec, liberál nebo socialista, darwinista
nebo kreacionista, republikán či monarchista,
eurofób, eurofil nebo slavjanofil, muslim, křesťan,
buddhista či ateista, anarchista, skin, rasista nebo
environmentalista, případně kapitalista nebo proletář.
Neváhá každému všechno slíbit, ale nic nesplní,
případně jen tak napůl, třeba na letní čas pošoupne
ručičky jen o půl hodiny, a to poté, co studie problému
stála sto milionů. Nerozlišuje Brožovou Polednovou
a Brožovou Nepolednovou, Veseckou a Benešovou,
Zubačku a Katušku, fokolaríny (krbaře) a framazóny
(zednáře), nerozezná papeže od dalajlámy a Chiaru Lubichovou
považuje za hrdinku thrilleru Šifra Mistra Leonarda.
Umí však to podstatné. Udělat kšeft.
Voliče musí kleptokrat přesvědčit o tom, že jeho osobní prospěch
je i prospěchem pro stát a všechny jeho obyvatele. Jeho
76
Kleptokracie neboli
co v učebnicích nebylo
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009
elektorát s touto myšlenkou převážně nadšeně souhlasí, vztahuje
ji i na sebe, a v důsledku toho si všichni držíme v tramvaji
ruku na peněžence, odmítáme převzít jakoukoliv poštovní
zásilku a cokoliv podepsat. To je vynikající příležitost k trvalým
novelám o. s. ř., tr. ř. a tr. z. a k povinnému zřízení elektronických
schránek, což opět vede zejména k nutnosti zvýšit kleptokratům
příspěvky na konzultanty.
Někdy se něco zadrhne a pak praskne, že stát utrpěl při tomto
způsobu vlády škodu, ačkoliv vládcové jsou v pohodě. S touto
možností zkušený kleptokrat předem počítá a elektorátu líčí
už preventivně stát jako úplného imbecila, který je zcela neschopen
cokoliv spravovat a o čemkoliv rozhodnout. Že stát sám sobě
způsobí rozsáhlé škody, je tedy předem jasné, a proto je z imbecila
nutno veškeré činnosti a taky majetek outsourcovat neboli
vycucnout a svěřit to do schopných privátních rukou příbuzných
a kamarádíčků a jejich eseróček, akciovek a obecně prospěšných
zařízení. Jako na zářný příklad outsourcingu je možno poukázat
na Exekutorskou komoru, na Rozhodčí soud České republiky
a celou další řadu podobných zařízení, která se rodí jako
houby po dešti za pochvalného mručení kleptokratů na všech
úrovních státní správy, jakož i územní a stavovské samosprávy.
Je radost pozorovat, jak tentýž Ferdyš Pištora, který se ve službách
státních mocí projevoval jako neschopný a líný byrokrat, se
po outsourcingu mění v pohotového a čilého kleptokrata.
Nedostatky ve vědeckém zpracování kleptokratické formy vlády
mají fatální důsledky nejen pro právníky a politology, ale i pro
ekonomy. Právníci a politologové se zmítají v neustálých reformách
reforem a v novelách novel. Zde se jistě dočkáme i toho, že
trestní odpovědnost bude začínat početím, narodí-li se pak pachatel
živý, a končit bude 12. rokem věku, přičemž znovu vznikne
až odchodem do důchodu. Dobře by to nahradilo i důchodovou
reformu. Ekonomové jsou zase úplně perplex z toho, že při poklesu
mezd zároveň stoupají úspory a spotřeba obyvatelstva. Nechápou,
že v kleptokracii se snad mzdy a důchody vůbec nevyplácejí,
všichni jsou nezaměstnaní, nikdo neplatí daně, HDP je 100 dolarů
na osobu a rok, a přesto úspory v bankách a spotřeba v hospodách
kvetou, nóbl bouráky se cpou na rozmlácených ulicích
a silnicích a v halách pětihvězdičkových hotelů postávají večerně
oděné ochranky s buřinkami a černými brýlemi. Jak je to možné?
Mafia. Černá a šedá ekonomika. Korupce. Pokřivená justice.
Navrhuji podrobit naši mladou kleptokracii vážnému teoretickému
zkoumání a střežit ji jako oko v hlavě.
Už mě, prosím Vás, zastavte.
Čtenář jedněch novin vtipně navrhl, aby důchodcům bylo
odňato volební právo. Jsem pro. Aspoň bych neměl ty starosti,
koho volit, a nezdálo by se mi o klepetech kleptokracie.
To bych si oddechl. A Havel asi taky. Červen 2009
✤ KAREL ČERMÁK
WWW.CAK.CZ