50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009<br />
ných profesí se za posledních patnáct<br />
let podstatně rozšířil okruh prací pojednávajících<br />
o dějinách <strong>advokacie</strong> v českých<br />
zemích“ a dodává, že v tom, že<br />
je „z větší části zpracovávali současní<br />
představitelé <strong>advokacie</strong>, lze spatřovat<br />
jeden z indikátorů znovu nabyté profesní<br />
identity v polistopadové éře“.<br />
Výklad o advokacii Andrea Pokludová<br />
předkládá v souvislostech dobových<br />
podmínek ve zvolených městech. Po<br />
stručném úvodu o vývoji právní úpravy<br />
<strong>advokacie</strong> ve sledovaném období<br />
přináší pro jednotlivé lokality zajímavé<br />
sociodemografické údaje o advokátech<br />
a kandidátech <strong>advokacie</strong>. Podrobně<br />
sleduje vývoj poč tu advokátů, jejich<br />
jazykovou a náboženskou příslušnost,<br />
místo narození, rodinný stav, způsob<br />
bydlení a rozmístění kanceláří.<br />
Na základě zjištěných údajů autorka<br />
zdařile analyzuje vývoj advokátské profese<br />
v dané oblasti a seznamuje čtenáře<br />
s nástinem kolektivního biogramu.<br />
Dovozuje mj., že se potvrdila premisa<br />
o úspěšném rozvoji <strong>advokátní</strong>ho stavu<br />
v konsekvencích vznikající moderní<br />
občanské společnosti. Z početního<br />
hlediska je patrný nárůst počtu advokátů<br />
zejména v Moravské Ostravě, kde<br />
oproti jednomu advokátovi v r. 1869<br />
působilo v r. 1910 28 advokátů, což<br />
bylo jednoznačně ovlivněno rozvojem<br />
města jako centra průmyslové oblasti.<br />
Z kolektivního biogramu lze vysledovat<br />
snahu advokátů usadit se v zemi<br />
narození blízko rodné obce. Ve sledovaném<br />
období je zřetelná převaha<br />
advokátů, kteří se hlásili k německé<br />
obcovací řeči. Pro založení rodiny se<br />
advokáti rozhodovali až po překročení<br />
třicátého roku věku, tedy po otevření<br />
vlastní <strong>advokátní</strong> kanceláře.<br />
Andrea Pokludová popisuje též výkon<br />
profese a občanskou angažovanost<br />
moravsko-slezských advokátů.<br />
Zde se její závěry v zásadě shodují<br />
s tím, co bylo zjištěno i ohledně výkonu<br />
<strong>advokacie</strong> v dalších regionech.<br />
Zájemci se tak dostane do ruky zajímavá<br />
práce o profesionalizaci <strong>advokacie</strong><br />
a každodenním životě advokátů na<br />
přelomu 19. a 20. století. Za přečtení<br />
však jistě stojí i kapitoly o dalších profesích,<br />
které tvořily intelektuální elitu<br />
tehdejší společnosti. Lze si jen přát,<br />
aby autorka ve svém bádání pokračovala<br />
a obdobným způsobem zpraco-<br />
WWW.CAK.CZ<br />
vala též soudcovský a notářský stav.<br />
Ocenit je třeba bohatou bibliografickou<br />
přílohu a anglické resumé.<br />
Distribuci knihy zajišťuje: Slezské<br />
zemské muzeum, Tyršova 1, 746 01<br />
Opava, e-mail: sznred@szmo.cz.<br />
✤ JUDr. PhDr. STANISLAV BALÍK<br />
PŘEČETLI JSME ZA VÁS<br />
Lenka Řehulová:<br />
Informace<br />
o podnikání advokáta<br />
v podmínkách právní<br />
úpravy České republiky<br />
Právní rozhledy č. 3/2009,<br />
str. 82-86.<br />
Autorka – <strong>advokátní</strong> koncipientka<br />
a doktorandka na katedře občanského<br />
práva Právnické fakulty v Brně –<br />
pojednává o úpravě publicity a reklamy<br />
v advokacii. Úvodem konstatuje,<br />
že advokátům bylo podle současné<br />
právní úpravy dáno právo informovat<br />
veřejnost o poskytovaných službách,<br />
jakož i právo na osobní publicitu –<br />
reklamu za poměrně „liberálních“,<br />
jasně stanovených podmínek, zejména<br />
při respektování základních hodnot<br />
<strong>advokacie</strong>.<br />
Po úvodu (I.) následuje oddíl o historii<br />
(II.) a o platné právní úpravě<br />
(III.), přičemž tato kapitola obsahuje<br />
kromě obecných výkladů další<br />
čtyři oddíly: 1. Publicita advokáta,<br />
2. Reklama, 3. Odborné publikace,<br />
4. Informace poskytované jinými osobami.<br />
V části věnované historii uvádí<br />
stručný přehled úpravy počínaje<br />
<strong>advokátní</strong>m řádem z r. 1868. Po vzniku<br />
Československé republiky se inzerování<br />
připouštělo jen při otevírání<br />
kanceláře nebo při jejím přesídlení,<br />
a to pouze oznámením adresy. Jinak<br />
reklama nebyla připuštěna. Následuje<br />
stručná zmínka o době mezi lety<br />
1938 a 1948 a obdobím komunistické<br />
diktatury, kdy reklama a osobní<br />
publicita advokáta ztratila v systému<br />
centrálně řízeného hospodářství zcela<br />
svůj smysl. Teprve po roce 1989 se<br />
česká <strong>advokacie</strong> vrátila k demokratickému<br />
modelu právní úpravy.<br />
z odborné literatury<br />
V části věnované platné úpravě<br />
(III.) autorka nejprve konstatuje, že<br />
ani platný zákon o advokacii neupravuje<br />
podrobná pravidla o povinnosti<br />
příslušníků <strong>advokátní</strong>ho stavu. Bližší<br />
úpravu nalezneme ve stavovském<br />
předpise – v etickém kodexu <strong>advokacie</strong><br />
z r. 1996 v současném znění.<br />
Od r. 1996 do r. 2003 byly informační<br />
možnosti advokáta značně omezeny.<br />
Ke zlomu došlo v roce 2003, kdy<br />
příslušná ustanovení etického kodexu<br />
byla novelizována.<br />
Podle nynějšího znění čl. 25 kodexu<br />
má advokát právo informovat veřejnost<br />
o poskytovaných službách za<br />
předpokladu, že jsou tyto informace<br />
přesné, nejsou klamavé a respektují<br />
povinnost mlčenlivosti a další základní<br />
hodnoty <strong>advokacie</strong>. Tato změna nabízí<br />
téměř stejné možnosti v oblasti publicity<br />
a reklamy, jaké mohou využívat příslušníci<br />
ostatních svobodných povolání.<br />
Dále se článek zabývá vývojem úpravy<br />
reklamy. Podle čl. 26 etického kodexu<br />
se osobní publicita advokáta v médiích<br />
jako je tisk, rozhlas, televize, elektronické<br />
komunikační prostředky nebo<br />
jiná média povoluje, pokud jsou splněny<br />
podmínky čl. 25 (přesné informace,<br />
které nejsou klamavé a respektují<br />
povinnost mlčenlivosti a další základní<br />
hodnoty <strong>advokacie</strong>).<br />
Podrobněji se autorka zabývá tzv.<br />
nepřímou reklamou (uveřejňování<br />
právních rad a odpovědí na dotazy<br />
v novinách či časopise, prezentace<br />
názorů na konkrétní téma, příp. i ústní<br />
odpovědi v televizních či rozhlasových<br />
programech, nebo písemně,<br />
např. na stránkách odborného periodika<br />
– prezentace odborného názoru<br />
na konkrétní téma v odborném televizním,<br />
rozhlasovém apod. pořadu,<br />
písemná nebo obdobná prezentace<br />
např. na stránkách odborného tisku,<br />
nebo konečně prezentace v souvislosti<br />
s konkrétní kauzou v postavení<br />
právního zástupce některé strany).<br />
Za určitých okolností mohou být<br />
nástrojem nepřímé reklamy též literární<br />
a vědecká díla z oboru práva.<br />
V závěrech (IV.) je provedena<br />
stručná rekapitulace. Obsahuje též<br />
konstatování, že většina evropských<br />
států včetně ČR částečně opustila<br />
svůj konzervativní postoj k reklamě<br />
a při blížila se k modelu vytvořené-<br />
69
Change language