50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
z judikatury<br />
Odpovědi na položené otázky<br />
Dotaz č. 1<br />
Pokud řádně přihlášená pohledávka před přezkumným<br />
jednáním zanikne započtením, které správce uznává,<br />
a věřitel neučinil vůči své přihlášené pohledávce před<br />
přezkumným jednáním či během něj žádný procesní úkon<br />
(změna výše pohledávky v důsledku započtení či zpětvzetí<br />
z důvodu započtení) je správným postupem správce popření<br />
takové pohledávky z důvodu jejího zániku?<br />
A pokud ano, jak se při popření (pokud zápočet přesahuje<br />
50 % pohledávky) uplatní postup podle § 178 insolvenčního<br />
zákona, když pohledávka byla v době přihlášení<br />
po právu a zanikla (a byla popřena) až následně v důsledku<br />
započtení?<br />
Nebo je naopak správný postup správce ještě před přezkumným<br />
jednáním dát podnět soudu k rozhodnutí podle<br />
ustanovení § 186 insolvenčního zákona z důvodu uznaného<br />
započtení?<br />
Odpověď na dotaz č. 1<br />
Insolvenční správce by v takovém případě měl pohledávku<br />
popřít. Cíl ustanovení § 186 insolvenčního zákona<br />
je jiný (řeší se jím problematika zjištěné pohledávky).<br />
V postupu podle § 178 insolvenčního zákona nevidím<br />
problém. Věřitel, který zčásti přivodí zánik své přihlášené<br />
pohledávky započtením, se vyhne jakýmkoli problémům<br />
s aplikací uvedeného ustanovení tím, že po provedení<br />
úkonu směřujícího k započtení již v započteném<br />
rozsahu nebude v insolvenčním řízení vykonávat práva<br />
s touto částí přihlášené pohledávky spojená.<br />
Dotaz č. 2<br />
Pokud věřitel přihlásí pohledávku, která se dle ustanovení<br />
§ 170 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje<br />
(např. právo ze smluvní pokuty vzniklé až po<br />
rozhodnutí o úpadku, ale před rozhodnutím o způsobu<br />
řešení úpadku), a poté doručí správci zápočet této přihlášené<br />
pohledávky vůči svým splatným závazkům, je takový<br />
zápočet po právu?<br />
Tedy jinými slovy, je ustanovení § 170 insolvenčního<br />
zákona onou výjimkou předpokládanou ustanovením § 140<br />
odst. 2 insolvenčního zákona?<br />
Odpověď na dotaz č. 2<br />
K účinnému započtení takto „přihlášené“ pohledávky<br />
nedojde.<br />
V průběhu insolvenčního řízení je možné provést účinně<br />
pouze zápočet takové pohledávky, která se v insolvenčním<br />
řízení uspokojuje.<br />
Dotaz č. 3<br />
Jak má správce správně postupovat, pokud obchodní partneři<br />
dlužníka i po prohlášení úpadku plní své splatné závazky<br />
vůči dlužníku na účet dlužníka (místo k rukám správce),<br />
a všechny došlé platby „mizí“ z tohoto účtu z důvodu<br />
provádění zápočtů bankou, a tedy se do majetkové podstaty<br />
nikdy nedostanou?<br />
62<br />
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009<br />
Má správce takový zápočet banky uznat a platby dlužníků<br />
mít za řádně splněné?<br />
A pokud takto banka započte i platby provedené po prohlášení<br />
úpadku třetí osobou bez právního důvodu (např.<br />
typicky provedené jako záloha na opakující se plnění z již<br />
zaniklé smlouvy apod.), které musí následně správce jako<br />
pohledávky za podstatou vracet, musí správce strpět provedení<br />
takového zápočtu a plnit třetí osobě (vracet platbu přijatou<br />
bez právního důvodu) k tíži majetkové podstaty?<br />
Odpověď na dotaz č. 3<br />
Proti postupu popsanému v dotazu bude mít insolvenční<br />
zákon obranu v zásadě až po novele, jež se t. č. nachází<br />
v Senátu. (Senát tuto novelu schválil 17. 6. 2009, ve Sbírce<br />
zákonů vyšla 20. 7. pod číslem 217/2009 – pozn. red.)<br />
Osobou s dispozičními oprávněními zůstává po rozhodnutí<br />
o úpadku a před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku<br />
stále dlužník (jestliže soud neurčí rozhodnutím jinak).<br />
Upozorňuji však na to, že jednání popsané v dotazu<br />
se zpravidla neuskutečňuje v režimu „započtení“ (srov.<br />
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2008, sp zn.<br />
29 Odo 1594/2005).<br />
Dotaz č. 4<br />
Oddlužení fyzické osoby:<br />
a) nikdo nepřihlásil pohledávky,<br />
b) žádný ze zástavních věřitelů nepřihlásil své pohledávky,<br />
včetně státu.<br />
Nejde pouze o absenci předpokladu souhlasu věřitelů<br />
s oddlužením, ale co vůbec dál?<br />
Odpověď na dotaz č. 4<br />
Nabízí se dvě řešení, z nichž prvním je insolvenční řízení<br />
ukončit, protože pro jeho další vedení nejsou splněny<br />
podmínky. Pro dlužníka to ovšem znamená, že závazky<br />
vůči věřitelům, kteří se nepřihlásili, ač tak mohli učinit,<br />
mu zůstanou zachovány v nezměněném rozsahu a účel<br />
zákona je zmařen.<br />
Já jsem zastáncem druhého řešení, spočívajícího v tom,<br />
že soud rozhodne o způsobu oddlužení (jelikož zde nejsou<br />
věřitelé) a o jeho schválení sám. Současně vezme<br />
na vědomí splnění usnesení (není nikdo, komu má být –<br />
kromě insolvenčního správce) plněno a může na žádost<br />
dlužníka přikročit k tomu, že jej osvobodí od „zbytku“<br />
dluhů.<br />
Všichni nepřihlášení věřitelé budou mít smůlu (jejich<br />
pohledávka se stane pouhou naturální obligací). Takto dá<br />
podle mého zákon za pravdu tomu, kdo se chová v souladu<br />
s jeho účelem a nikoli tomu, kdo se absencí na insolvenčním<br />
řízení snaží přechytračit (v intencích prvního<br />
„řešení“) dlužníka a soud.<br />
Dotaz č. 5<br />
Věřitel má přihlášenou a uznanou zajištěnou pohledávku<br />
z titulu smlouvy o úvěru, kdy zajištěním je zástavní právo<br />
k nemovitostem dlužníka. Pohledávka je dále zajištěna<br />
bankovní zárukou. Pokud před zpeněžením zástav věřiteli<br />
uspokojí jeho pohledávku banka z titulu bankovní záruky,<br />
WWW.CAK.CZ
Change language