50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články přihlížejí a zhodnocují ji např. takto: „Zákoník práce účinný od 1. 1. 2007 už sice výslovně nezmiňuje, že smrtí zaměstnance zaniká též právo na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, ale tento závěr vyplývá ze samotného charakteru této náhrady.“ 1 Je skutečností, že takový názor by nalezl argumentační podporu v mnohaleté pracovněprávní judikatuře, vztahující se však k úpravě této otázky obsažené ve starém zákoníku práce. Zejména je však takový názor zcela v souladu i s pojetím této otázky tak, jak je upravena v ustanovení § 579 odst. 2 občanského zákoníku, kde je uvedeno: „Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.“ 2 Domnívám se však, že u větší části odborné veřejnosti v oblasti pracovního práva převažuje v současné době pohled reprezentovaný následujícím názorem: „Peněžitá práva (pohledávky na peněžitá plnění) smrtí zaměstnance nezanikají; od 1. 1. 2007 to platí i o pohledávkách na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.“ 3 Proč by, počínaje 1. 1. 2007, pohledávky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění neměly smrtí zaměstnance zanikat? Jak je všeobecně známo – starý zákoník práce byl založen na principu „komplexní“ úpravy pracovněprávních vztahů, která formálně vylučovala aplikaci ustanovení občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy, takže lze zjednodušeně konstatovat, 4 že to, co nebylo upraveno ve starém zákoníku práce (a dalších předpisech pracovního práva), jakoby oficiálně pro pracovněprávní vztahy neexistovalo. Tak je také potřeba nahlížet úpravu ustanovení § 260 (všech jeho třech odstavců) ve starém zákoníku práce – do 31. 12. 2006 řešila danou problematiku komplexně. Pokud jde o ustanovení § 328 v novém zákoníku práce, je třeba brát v úvahu, že nový zákoník práce při svém vstupu v účinnost (1. 1. 2007) již nebyl postaven na „komplexnosti“ úpravy pracovněprávních vztahů, ale jeho vztah k občanskému zákoníku byl postaven na principu delegace některých ustanovení občanského zákoníku (v novém zákoníku práce výčtovou metodou uvedených). Princip delegace 5 byl později na základě rozhodnutí Ústavního soudu ČR překonán ve prospěch vztahu subsidiarity občanského zákoníku k zákoníku práce. 6 Tato změna se však, dle mého názoru, na vnímání dopadu ustanovení § 328 nového zákoníku práce nijak neprojevila, když: a) ani v době, kdy vybraná ustanovení občanského zákoníku 7 měla být aplikována na pracovněprávní vztahy na principu delegace, neobsahoval zákoník práce odkaz na ustanovení § 579 občanského zákoníku, takže je nebylo možné (konkrétně ve vztahu ke zkoumané problematice část věty za středníkem v druhém odstavci § 579 občanského zákoníku) aplikovat, b) ani po 13. 4. 2008, při použití principu subsidiarity, není možné ustanovení § 579 občanského zákoníku aplikovat na zánik závazků v důsledku smrti zaměstnance, neboť zákoník práce obsahuje vlastní WWW.CAK.CZ a vyčerpávající úpravu této problematiky v ustanovení § 328, když (mj.) stanoví: „Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají.“ A nestanoví z tohoto pravidla žádnou výjimku, tak jako tomu bylo v úpravě účinné do 31. 12. 2006. Pokud jde o argumenty „pomocné“, pak, pokud mně paměť neklame, byla-li tato problematika diskutována na různých fórech a komisích v době pokročilé přípravy nového zákoníku práce, byla tato změna (resp. „nepřevzetí“ ustanovení odstavce prvního § 260 starého zákoníku práce) obecně vnímána jako výraz určité změny v pojetí této otázky v novém zákoníku práce, která navíc v zásadě také odpovídala celkovému duchu pojetí nového zákoníku práce, který rozhodně neměl tendenci oslabovat práva zaměstnanců či osob pozůstalých (v mnohých bodech tomu bylo právě naopak). Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že v raném období přípravy nového zákoníku práce bylo počítáno s tím, že tato problematika bude řešena komplexně v zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl dle původních legislativních záměrů nabýt účinnosti ve stejný okamžik jako nový zákoník práce – což se však nestalo. 8 Navíc nelze odhlédnout ani od určitých specifických okolností těchto náhrad v oblasti pracovněprávní, tedy že se jedná o náhradu, která má být zaměstnanci poskytnuta zaměstnavatelem jednorázově, v rozsahu, ve kterém zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz či nemoc z povolání zaměstnance (tedy za újmu, kterou zaměstnanec utrpěl, když konal pro zaměstnavatele jím přidělenou práci, atd., atd.). I z tohoto úhlu pohledu se mi zdá stávající úprava této otázky v pracovněprávních vztazích doce- 12345678 1 Bukovjan, P. in Jakubka, J. a kol.: Nový zákoník práce v praxi, Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Praha 2009, (str. 4 komentáře k § 248, ve znění aktualizace – leden 2009). 2 Pro informaci lze uvést, že návrh nového občanského zákoníku řeší tuto problematiku v ustanovení § 1812 odst. 2, které zní: „Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.“ Z pohledu stávajícího ustanovení § 579 odst. 2 občanského zákoníku je tedy ustanovení § 1812 odst. 2 návrhu sice „užší“ o „část věty za středníkem“ (viz shora), ale důvodová zpráva k návrhu nového občanského zákoníku faktické změně v pojetí nenasvědčuje, když uvádí, že: „osnova přejímá § 579 platného občanského zákoníku“. (Pramen http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/navrh-zakona.html k 1. 6. 2009). 3 Drápal, L. in Bělina, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. C. H. Beck, Praha 2008, str. 842. 4 Zjednodušeně proto, že je též všeobecně známo, že s onou „komplexní“ úpravou občas nebylo možno pro její „nekomplexnost“ zcela vystačit, takže praxe tolerovala jakési „berličky“ v podobě tolerované analogie iuris v případě některých institutů (nebyl to však případ zkoumané problematiky). K tomu srov. např. Pichrt, J. in Bělina, M. a kol.: Pracovní právo. 3. doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha 2007, str. 79. 5 K nedostatkům principu delegace v této souvislosti srov. např. Bělina, M., Pichrt, J.: Nad návrhem nového zákoníku práce, Právní rozhledy, 2005, č. 11, str. 381-389. 6 K tomu srov. ÚS zn. Pl. ÚS 83/06, který mj. zrušil (s účinností od 13. 4. 2008) § 4 ZP a s ním i výše uvedený princip delegace, když konstatoval: „Zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (jinak řečeno: občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem) subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům).“ 7 Jiná (než „delegovaná“) ustanovení občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy být aplikována nemohla, dle tehdy platného znění § 4 ZP. 8 Zákon č. 266/2008 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců byl nakonec přijat s tím, že měl v převážné části textu nabýt účinnosti až dne 1. 1. 2008 (tedy o rok později než nový zákoník práce), nabytí jeho účinnosti však bylo opětovně (a je otázkou, zda naposled) odsunuto – nyní na 1. 1. 2010, resp. některých ustanovení až na 1. 1. 2013. 57
články la případná, neboť nemůže již dojít k tomu, že by prodlení zaměstnavatele (dlužníka) v kombinaci s úmrtím zaměstnance (věřitele) vedlo v důsledku zániku pohledávky smrtí zaměstnance k „úsporám tohoto druhu“ na straně zaměstnavatele. Jsem si vědom diskusního charakteru tohoto příspěvku a skutečnosti, že výše naznačené nové pojetí (po 1. 1. 2007) bude narážet na zažitou praxi, vycházející v pracovněprávních vztazích z mnohaleté koncepce postavené na „úzké spjatosti náhrad za bolestné a ztížení společenského uplatnění s osobou zaměstnance“. Na druhé straně je možné se zamyslet v „duchu zásad spravedlnosti“ nad tím, nakolik je např. zohyzdění zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a z něho vyplývající ztížené 58 BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 společenské uplatnění i problémem denně pociťovaným členy jeho rodiny (a ti budou zpravidla patřit do okruhu dědiců, kteří v současné době dlužnou pohledávku za zaměstnavatelem nabudou). 91 Co přinese vývoj, resp. zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, až (pokud vůbec či v jakém znění) nabude účinnosti, je otázkou, kterou je v této souvislosti poněkud předčasné řešit. ✤ Autor je odborným asistentem PF UK Praha a advokátem v Praze. 9 Taková pohledávka nebude „mzdovým ani platovým právem“, a stane se proto celá předmětem dědictví (srov. § 328 odst. 1 ZP). Ke střetu zájmu zaměstnance na dalším zaměstnávání po neplatném rozvázání pracovního poměru a nového pracovněprávního vztahu v soudní judikatuře JUDr. OLDŘICH ŘEHÁČEK Zájem na dalším zaměstnávání po neplatném rozvázání pracovního poměru Otázka zájmu či nezájmu zaměstnance na dalším zaměstnávání u zaměstnavatele poté, co ten s ním neplatně rozvázal pracovní poměr, je záležitostí dosti podstatnou. Protože (jen) v případě, že zaměstnanec má zájem na dalším zaměstnávání u zaměstnavatele, který mu dal neplatnou výpověď nebo s ním zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnava- 12 1 Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 61 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, resp. § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 mohl soud na žádost zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy (platu) za dobu přesahující šest měsíců přiměřeně snížit, popřípadě náhradu mzdy (platu) zaměstnanci vůbec nepřiznat. Toto oprávnění již stávající zákoník práce soudu nedává. tel je mu povinen poskytnout náhradu mzdy, resp. platu. 1 Nemá-li zaměstnanec po neplatném rozvázání pracovního poměru na dalším zaměstnávání zájem, pak, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, nastává právní fikce skončení pracovního poměru dohodou uplynutím výpovědní doby, resp. dnem, kdy měl pracovní poměr skončit okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době (zákonný nárok na náhradu mzdy, resp. platu zaměstnanci vzniká jen tehdy, jestliže byl pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době – v těchto případech má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby). Výše uvedené platí jak podle ustanovení § 61 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce („bývalý zákoník práce“), tak i podle ustanovení § 69 nyní účinného zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce („stávající zákoník práce“). Neplatnost rozvázání pracovního poměru musí zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním, a to pod sankcí prekluze (§ 4 bývalého zákoníku práce, resp. § 72 stávajícího zákoníku práce). V čem se oba pracovněprávní kodexy liší, je otázka formy projevu „pracovního zájmu“. Dle stávajícího zákoníku práce je třeba tento zájem projevit písemně, v případě býva- WWW.CAK.CZ
Page 2 and 3:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 obsah B
Page 4 and 5:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 úvodn
Page 7 and 8: aktuality Po výjimečně dvouleté
Page 9 and 10: aktuality Westphalen, kolínský ad
Page 11 and 12: aktuality 10 BULLETIN ADVOKACIE 7-8
Page 13 and 14: Česká advokátní komora a EPRAVO
Page 15 and 16: aktuality BULLETIN ADVOKACIE 7-8/20
Page 17 and 18: články SHRNUTÍ 16 Jiří Patera,
Page 19 and 20: články 18 BULLETIN ADVOKACIE 7-8/
Page 21 and 22: články pojištění za škodu, za
Page 25 and 26: články Spuštění datových schr
Page 27 and 28: články dem. Účastníkům soudn
Page 33 and 34: články nebo rozsudek Nejvyššíh
Page 35 and 36: články ze 1 na formuláři a navr
Page 37 and 38: články zejména pak jde-li o stej
Page 39 and 40: články lo pouze o to, že Nejvyš
Page 41 and 42: články Jestliže civilní soudy p
Page 43 and 44: články kého práva dle čl. 11 L
Page 45 and 46: články konkrétními skutečnostm
Page 47 and 48: články 46 Mgr. DAVID SLOVÁČEK O
Page 49 and 50: články 48 na efektivní vyřešen
Page 51 and 52: články avšak pouze jako demonstr
Page 53 and 54: články (uzavírajícím spotřebi
Page 55 and 56: články slušenstvím a úhrady za
Page 57: články ukládaného trestu zákaz
Page 61 and 62: z judikatury K aktuálním otázká
Page 63 and 64: z judikatury Odpovědi na položen
Page 65 and 66: z judikatury 2009. Soudu prvního s
Page 67 and 68: z judikatury ní. Totéž ustanoven
Page 69 and 70: z odborné literatury Svetlana Fico
Page 71 and 72: z odborné literatury mu CCBE (Evro
Page 73 and 74: z odborné literatury dlužníka po
Page 75 and 76: z odborné literatury 74 č. 6/2009
Page 77 and 78: sloupek Karla Čermáka V áclav Ha
Page 79 and 80: z české advokacie Na základě pr
Page 81 and 82: z české advokacie 80 BULLETIN ADV
Page 83 and 84: z české advokacie Možná, že je
Page 85 and 86: z Evropy III. Madridská „jarní
Page 87 and 88: z Evropy ní výkonu dohod vzešlý
Page 89 and 90: z Evropy (např. Kamerun, Nigérie
Page 91 and 92: měli byste vědět 90 BULLETIN ADV
Page 99 and 100: měli byste vědět Mistrovství Ev
Page 101 and 102: měli byste vědět 100 BULLETIN AD
Page 103: Za JUDr. Václavem Mandákem Je tom
Page 106 and 107: BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Víte,
Page 108 and 109:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Jiří
Page 110:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Jiří
show all

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?