50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články<br />
jednostranné změny vypovědět, a samozřejmě též ke způsobu,<br />
jakým bude spotřebitel o změně obsahu smlouvy<br />
informován. 21<br />
Každá změna smlouvy takto připuštěná by nadto měla<br />
být velmi bedlivě zkoumána též příslušnými antimonopolními<br />
orgány, a to z pohledu možného zneužití postavení<br />
příslušného dodavatele na trhu, případně z pohledu<br />
eventuálních kartelových dohod v případech současných<br />
obdobných jednostranných změn smluv více soutěžitelů.<br />
Praxe v České republice jasně ukazuje, že národní právo<br />
nebylo schopno reagovat na vývoj reálného prostředí v oblasti<br />
adhezních spotřebitelských smluv a princip minimální harmonizace<br />
je k tomu ani nenutí. Proto většina smluv, které<br />
nejsou se spotřebiteli individuálně sjednávány (všeobecných<br />
obchodních podmínek apod.), obsahuje ustanovení,<br />
které jednostrannou změnu obchodních podmínek připouští,<br />
a to často v takové formě a takovým způsobem,<br />
který je nejen nedovolený z hlediska absolutního zákazu<br />
obsaženého v českém právu, ale ani z pohledu liberálnější<br />
směrnice č. 93/13/EHS. Jelikož však české právo dosud<br />
zřejmě nepřipouští prakticky vůbec žádnou možnost sjednat<br />
výhradu jednostranné změny smluvních podmínek, což<br />
je evidentně překonaný a příliš přísný způsob regulace, který<br />
neodpovídá požadavkům trhu, není v praxi otázka přiměřenosti<br />
klauzulí připouštějících jednostrannou změnu<br />
smluvních podmínek téměř vůbec přezkoumávána, ani diskutována<br />
– snad z obavy, že při takovém přezkumu bude<br />
zjištěno, jak nevhodná platná česká právní úprava je.<br />
WWW.CAK.CZ<br />
Dochází k masovému rozmachu nelegálního stavu (jak<br />
v podobě neplatných klauzulí ve spotřebitelských smlouvách,<br />
tak v podobě realizace jednostranných změn smluvních<br />
podmínek v rozporu se zákonem), neboť stav, který<br />
by odpovídal požadavkům českých právních předpisů, je<br />
absurdní a nevyhovuje žádné smluvní straně – ani spotřebitelům,<br />
ani poskytovatelům služeb. Přesto nenacházíme naprosto<br />
žádný posun v navržené rekodifikaci českého civilního<br />
práva, ba v tomto ohledu lze říci, že je navržená rekodifikace<br />
spíše krokem zpět. Jedinou cestou, jak v oblasti jednostranných<br />
změn smluvních podmínek nastolit spravedlivý<br />
a fungující režim (který bude v konečném důsledku výhodný<br />
pro obě smluvní strany a přinese především předvídatelnost<br />
aplikace a vynutitelnost práva), tak může být jejich<br />
připuštění, a to plně v intencích a za podmínek stanovených<br />
navrhovanou směrnicí. Při takové implementaci je vhodné<br />
respektovat dlouholetý vývoj (včetně aplikace přílohy<br />
směrnice č. 93/13/EHS v tzv. starých členských zemích<br />
Evropské unie). Právo nesmí být překážkou společenských<br />
potřeb, ale naopak musí tyto společenské potřeby formulovat<br />
a průběžně reagovat na jejich vývoj.<br />
✤ Autor je advokátem v Praze.<br />
Sjednávat či nesjednávat rozhodčí<br />
doložky?<br />
JUDr. MICHAELA STRNADOVÁ<br />
Ráda bych se se čtenáři Bulletinu<br />
podělila o svou nedávnou zkušenost<br />
týkající se rozhodčího řízení<br />
vedeného u Rozhodčího soudu při<br />
Hospodářské komoře České republiky<br />
a Agrární komoře České republiky.<br />
O výhodách rozhodčího řízení, které je jednoinstanční,<br />
rychlé a méně formální než nalézací soudní řízení,<br />
není potřeba se dlouze rozepisovat. Rozhodčí soud při<br />
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře<br />
České republiky, založený již v roce 1949, je renomovanou<br />
institucí těšící se dobré pověsti. Mimořádného<br />
úspěchu dosáhl tento soud, když byl jednomyslně<br />
schválen celosvětovým „správcem“ internetu, organi-<br />
1<br />
21 Srov. též ustanovení čl. 31 odst. 2 návrhu směrnice: „Smluvní podmínky jsou<br />
spotřebiteli dány k dispozici takovým způsobem, aby měl skutečně možnost<br />
seznámit se s nimi před uzavřením smlouvy s náležitým ohledem na použité<br />
komunikační prostředky.“<br />
zací ICANN, jako další sudiště pro rozhodování sporů<br />
týkajících se doménových jmen dle UDRP pravidel<br />
(např. .com, .net, .org aj.). Význam tohoto rozhodnutí<br />
vyplývá zejména z toho, že v současné době fungují<br />
na světě pouze dvě takováto sudiště, přičemž Rozhodčí<br />
soud při HK ČR a AK ČR je navíc i jediným sudištěm<br />
pro ADR řízení (.eu).<br />
O to více jsem byla šokována, když mi byl jako právní<br />
zástupkyni žalované dne 1. 4. 2009 doručen rozhodčí<br />
nález, kterým byla mé klientce, žalované D. B., uložena<br />
povinnost uhradit žalobci K., s. r. o., částku ve výši<br />
164 315,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně,<br />
počínaje 1. 9. 2007 do zaplacení, náklady řízení 5180 Kč<br />
jako část rozhodčího poplatku a náklady právního zastoupení<br />
ve výši 89 851 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího<br />
nálezu.<br />
Předmětem sporu bylo zaplacení částky ve výši<br />
164 315,95 Kč s příslušenstvím z titulu doplacení ceny<br />
díla, úhrady víceprací v hodnotě 60 289,20 Kč s pří-<br />
53
Change language