20.02.2013 Views

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

články<br />

48<br />

na efektivní vyřešení sporu. Jde o vyjasnění a narovnání<br />

vzájemných práv, jež se děje činností rozhodce<br />

v zastoupení stran, které na rozhodce smlouvou<br />

delegovaly svoji vůli. Z těchto závěrů konstantně<br />

zastávaných Ústavním soudem 8 se běžně dovozuje,<br />

že státní zásahy do rozhodcovské činnosti jsou<br />

nevhodné. Zásahy soudů jsou proto právem omezeny<br />

a soudy jsou oprávněny hodnotit rozhodčí nálezy<br />

jen z velmi omezených pozic ustanovení § 31 zákona<br />

o rozhodčím řízení. 9<br />

Jaká pohnutka by v tomto kontextu měla vést spotřebitele<br />

k uzavření rozhodčí doložky, není zřejmé, neboť poučený<br />

spotřebitel by naopak chtěl využívat výhod, jež mu<br />

spotřebitelské právo aplikované soudy dnes poskytuje.<br />

Nemožnost přezkumu rozhodčích nálezů soudem (až na<br />

výše uvedené výjimky, které se nikdy nedotýkají samotného<br />

posouzení jádra sporu) a jejich povaha vykonatelného<br />

právního titulu je opět v případě spotřebitelských vztahů<br />

nepřiměřeným omezením základního práva na soudní<br />

ochranu.<br />

Názoru na obecnou nekalost rozhodčí doložky ob sažené<br />

ve formulářové spotřebitelské smlouvě nasvědčuje<br />

i doporučení Komise ze dne 30. 3. 1998 zabývající se<br />

přímo principy použitelnými orgány, jež jsou odpovědné<br />

za mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. 10 V principu<br />

č. VI označovaném jako „princip svobody“ je stanoveno,<br />

že zapojení spotřebitele do mimosoudních procedur<br />

nesmí být důsledkem jeho závazku, učiněného před<br />

samotným vznikem sporu, pokud tento závazek má za<br />

následek zbavení práva spotřebitele přednést jeho věc<br />

soudu.<br />

Jednostranná kogentnost (§ 55 odst. 1)<br />

Při úvahách o přípustnosti rozhodčích doložek ve<br />

spotřebitelských smlouvách nelze opomenout také<br />

tzv. jednostrannou kogentnost11 zakotvenou v ustanovení<br />

§ 55 odst. 1 občanského zákoníku, kterou chápu<br />

jako generální klauzuli ochrany spotřebitele. Tato<br />

právní úprava jde sice nad rámec evropské směrnice<br />

a výklad tohoto institutu není bez problémů (viz citovaný<br />

komentář), přesto se však domnívám, že je třeba<br />

ve spotřebitelských smlouvách toto ustanovení vždy<br />

zohlednit.<br />

Vyjdeme-li z výše naznačených úvah o nevýhodnosti<br />

rozhodčí doložky pro spotřebitele, lze sjednání takové<br />

doložky chápat jako „odchýlení se od zákona v neprospěch<br />

12345<br />

8 Např. usnesení III. ÚS 166/05, IV. ÚS 11/03, I. ÚS 339/02, Pl. ÚS 37/08.<br />

9 Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů,<br />

ve znění pozdějších předpisů.<br />

10 Commission recommendation 98/257/EC of 30 March 1998 on the principles<br />

applicable to the bodies responsible for out-of-court settlement of consumer<br />

disputes, zveřejněno v úředním věstníku dne 17. 4. 1998, L 115/31.<br />

11 Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I.<br />

§ 1-459. Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2008, str. 483.<br />

12 Jiná situace nastává ohledně rozhodčích smluv uzavíraných až po vzniku<br />

sporu, kdy spotřebitel může v dohodě s dodavatelem využít mimosoudní<br />

cesty urovnání jejich sporu, vyplývajícího např. z namítané vady plnění.<br />

BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009<br />

spotřebitele“. Takové ujednání je v rozporu s § 55 odst. 1<br />

občanského zákoníku a již dle této obecné klauzule by<br />

mělo být neplatné, a to relativně (§ 40a).<br />

Sjednání rozhodčí doložky lze také ve smyslu výše<br />

popsaném chápat jako vzdání se práva na soudní ochranu<br />

předem. Ustanovení § 55 odst. 1 občanského zákoníku<br />

však zároveň uvádí, že „spotřebitel se nemůže vzdát<br />

zákonem poskytnutých práv, nebo jinak zhoršit své postavení“.<br />

Také z tohoto důvodu je sjednání rozhodčí doložky<br />

relativně neplatné.<br />

Závěr<br />

Každá rozhodčí doložka umístěná ve formuláři<br />

smlouvy, či ve formuláři obchodních podmínek, jež<br />

jsou součástí smlouvy, je nekalým ujednáním ve smyslu<br />

§ 56 odst. 1 občanského zákoníku. Z hlediska evropské<br />

směrnice nebyla individuálně sjednána. Z hlediska<br />

české definice nekalých podmínek je pak v rozporu<br />

s požadavkem dobré víry (ve smyslu přiměřenosti<br />

a ohledů na zájmy spotřebitele) a znamená újmu spotřebitele<br />

(zhoršení jeho právního postavení v případném<br />

sporu). Značná nerovnováha v právech<br />

a povinnostech dodavatele a spotřebitele pak spočívá<br />

v nepřiměřeném vyloučení základního práva na soudní<br />

ochranu, které prakticky postihuje zejména spotřebitele,<br />

neboť rozhodčí řízení vedená z popudu spotřebitele<br />

jsou velmi výjimečná. 12<br />

Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách jsou<br />

dále také v rozporu s obecným ustanovením § 55 odst. 1<br />

občanského zákoníku, neboť se jedná o odchýlení se od<br />

zákona v neprospěch spotřebitele a spotřebitel se jimi<br />

vzdává zákonem poskytnutých práv, čímž zhoršuje své<br />

postavení.<br />

Vzhledem k relativní neplatnosti rozhodčích doložek<br />

lze doporučit, aby se spotřebitel (či jeho advokát) co nejdříve<br />

dovolal neplatnosti tohoto smluvního ujednání,<br />

a to jednostranným adresovaným úkonem druhé smluvní<br />

straně.<br />

Vedle těchto obecně použitelných důvodů neplatnosti<br />

rozhodčích doložek ve spotřebitelských adhezních<br />

smlouvách lze dále vždy v konkrétním případě poukázat<br />

na konkrétní nešvary potvrzující nepřípustnost užité<br />

rozhodčí doložky. Častým prohřeškem z pohledu ochrany<br />

spotřebitele je nemožnost spotřebitele podílet se<br />

na určení rozhodce. Ten je určen buďto přímo formulářovou<br />

smlouvou, nebo na jejím základě osobou stojící<br />

v čele určitého sdružení rozhodců. Přiměřenost (ve<br />

smyslu „dobré víry“) takového ujednání nechť si čtenář<br />

posoudí sám. Totéž platí o odkazech na elektronicky<br />

zveřejněné rozhodčí a poplatkové řády jednotlivých rozhodčích<br />

asociací, či sdružení, které jimi mohou být kdykoliv<br />

změněny.<br />

✤ Autor je právníkem Kanceláře veřejného ochránce práv.<br />

WWW.CAK.CZ

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!