50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články<br />
formálním zahájení a současně více než čtyři měsíce<br />
po datu, kdy měla uplynout prekluzivní lhůta pro možné<br />
doměření daně. V projednávaném případě však byl<br />
skutkový stav odlišný: „Ústní jednání ze dne 20. 12. 2002<br />
by nebylo možno považovat za zahájení daňové kontroly<br />
(a tedy za úkon směřující k vyměření nebo doměření daně<br />
nebo jejímu dodatečnému stanovení), pokud by v přiměřené<br />
době po něm nenásledovaly další kroky správce daně,<br />
jimiž by byly prověřovány konkrétní daňově relevantní skutečnosti.<br />
[…] Ze spisového materiálu vyplývá, že správce<br />
daně v zahájené daňové kontrole pokračoval dne 20. 1.<br />
2003, kdy stěžovatelem byly předány správci daně doklady<br />
k daňové kontrole jím vyžádané dne 20. 12. 2002 a kontinuita<br />
daňové kontroly tak byla zachována.“<br />
Na základě ústavní stížnosti nicméně Ústavní soud<br />
výše zmiňovaným nálezem rozsudek Nejvyššího správní-<br />
Nejvyšší správní soud v Brně.<br />
ho soudu zrušil pro porušení základního práva daňového<br />
subjektu zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní<br />
soud se ztotožnil s Nejvyšším správním soudem v tom, že<br />
zahájení daňové kontroly je úkonem způsobilým přerušit<br />
běh prekluzivní lhůty k vyměření či doměření daně. Rovněž<br />
neshledal zásadní vady v protokolu o zahájení daňové<br />
kontroly, byť byl dle Ústavního soudu „vyhotovován<br />
velmi ledabyle a v chvatu“, což dovozuje z toho, že „některé<br />
položky jsou vyplněny rukou, vyskytují se v něm písařské<br />
chyby atd.“ Ústavní soud také přisvědčil Nejvyššímu<br />
správnímu soudu v tom, že daňová kontrola nebyla zahájena<br />
pouze formálně, neboť správce daně přikročil k faktickému<br />
provádění kontroly, a to přesto, že podle Ústavního<br />
soudu „zvolený den zahájení kontroly je sám o sobě<br />
WWW.CAK.CZ<br />
přinejmenším podezřelý, pokud se jednalo o pátek těsně před<br />
Vánocemi a vlastně deset dní před koncem prekluzivní lhůty“.<br />
Jak však Ústavní soud uvedl v bodu 36 svého nálezu:<br />
„Úkon daňové kontroly v nyní posuzovaném případě nepochybně<br />
trpí jiným zásadním nedostatkem, pro který jej lze<br />
hodnotit jako ryze formální, a proto neústavní úkon. Jde<br />
o nedostatek apriorních důvodů k zahájení daňové kontroly<br />
a absence jejich sdělení stěžovateli, jakož i jejich vyjádření<br />
v protokolu o ústním jednání dne 20. 12. 2002.“ Povinnost<br />
správce daně mít před zahájením daňové kontroly<br />
k dispozici konkrétní důvody, pro něž chce vlastně kontrolu<br />
zahájit, dovozuje Ústavní soud z práva jednotlivce<br />
na informační sebeurčení, podle něhož je jen osoba sama<br />
oprávněna rozhodnout o tom, jaké údaje o sobě poskytne,<br />
včetně údajů o své pracovní, ekonomické či podnikatelské<br />
aktivitě, pokud zákon neukládá v tomto směru<br />
povinnost, jak to předvídá čl. 4 odst. 1 Listiny. Ústavní<br />
soud konstatuje, že daňové řízení jako celek má vyšetřovací<br />
charakter, a daňová kontrola navíc představuje v jeho<br />
rámci nejcitelnější zákonem aprobované narušení autonomní<br />
sféry jednotlivce. Takové omezení musí sledovat<br />
určitý cíl, a být ve vztahu k tomuto cíli přiměřené. „V podmínkách<br />
materiálního právního státu je proto nezbytné trvat<br />
na požadavku, aby takové omezení či narušení autonomní<br />
sféry jednotlivce mělo jasný a předem seznatelný důvod,<br />
legitimující použití takového omezení, a takový důvod musí<br />
spočívat v konkrétních skutečnostech. Jinak řečeno, v případě<br />
daňové kontroly nemůže být takovým důvodem obecně<br />
formulovaný zájem státu na výběru daní, který je účelem<br />
zákona o správě daní a poplatků, nýbrž musí zde existovat<br />
43
Change language