50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

články
ze 1 na formuláři a navrhovatelův podpis musí být úředně
ověřen. Odstavec 2 zmíněného paragrafu stanoví, že
návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech,
které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami,
které se zakládají do sbírky listin.
Listiny, které se ukládají do sbírky listin, lze tedy dělit
na listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti (např.
společenská smlouva) a listiny, které se pouze zakládají
do sbírky listin (např. účetní závěrka). Počet vyhotovení
dokládaných listin je stanoven v § 38k odst. 1 obch. z.
tak, že listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti,
se předkládají ve dvojím vyhotovení. Listiny, které se pouze
zakládají do sbírky listin a nedokládají se jimi zapisované
skutečnosti, se předkládají v jednom vyhotovení. 2
Ustanovení § 32 odst. 4 obch. z. uvádí, že Ministerstvo
spravedlnosti stanoví vyhláškou závazné formuláře na
podávání návrhů na zápis a seznam listin (příloh), které
se k návrhům přikládají. Formuláře a seznam přikládaných
listin Ministerstvo spravedlnosti zároveň uveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být
zpoplatněna.
Formuláře návrhů i jejich přílohy jsou v souladu se
zmocněním, vyjádřeným v právě citovaném ustanovení,
upraveny ve vyhlášce č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích
na podávání návrhů na zápis do obchodního
rejstříku. Tato vyhláška obsahuje jak formuláře (závazných
formulářů je celkem 14), tak i přehled příloh, které
by měl navrhovatel k návrhu připojit. Ke každému formuláři
tedy existuje seznam příloh, jimiž se zapisované skutečnosti
dokládají, přičemž struktura příloh ke každému
formuláři je vnitřně rozčleněna podle konkrétního zapisovaného
subjektu.
Již od počátku existence této vyhlášky se nabízí otázka,
zda je seznam příloh uvedený ve vyhlášce č. 250/2005 Sb.
úplný, „nepřekročitelný“, a pokud ne, zda si může rejstříkový
soud výzvou na základě ustanovení § 43 ve spojení
s ustanovením § 200d odst. 3 a 4 občanského soudního
řádu (dále v textu jen o. s. ř.) vyžádat i jiné listinné důkazy
než uvedenou vyhláškou vypočtené přílohy k návrhu.
V souladu s komentářovou literaturou můžeme konstatovat,
že z přehledu příloh při jejich podrobném studiu
vyplynulo, že není úplný, že mohou nastat situace,
kdy navrhovatel bude muset doložit k prokázání zapisované
skutečnosti jiný listinný důkaz než ten, který je uveden
v příloze. 3
V komentáři je též nadnesena otázka, co vše v souvislosti
s listinami dokládanými k návrhu soud přezkoumává.
Zkoumá pouze, zda byly předloženy veškeré listiny, které
zákon a prováděcí předpis předepisují, nebo přezkoumává
i skutečnost, zda listinné důkazy obsahují obligatorní
náležitosti předepsané pro ten který právní úkon?
1 Výjimky z tohoto pravidla uvádí § 32 odst. 5 obch. z. Návrh tak není nutno
podat na formuláři v případě státních podniků, právnických osob veřejného
práva zřízených zvláštním právním předpisem a v případech, kdy se zápis
provádí nebo mění z úřední povinnosti.
2 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář.
11. vydání. C. H. Beck, Praha 2006, s. 139.
3 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář.
11. vydání. C. H. Beck, Praha 2006, s. 84-85.
34
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009
Domnívám se, že správnou se jeví na druhém místě zmíněná
varianta. Jen obtížně si lze představit, že by rejstříkový
soud pouze a bez dalšího zkontroloval počet příloh
doložených k návrhu, aniž by zkoumal, zda například
na smlouvě o převodu obchodního podílu nechybí úřední
ověření podpisu atp.
b) Forma dokládaných listin
Formu, v níž je možno rejstříkovému soudu podat listiny
prokazující skutečnosti uvedené v návrhu a listiny
zakládané do sbírky listin, upravuje ustanovení § 33
odst. 1 obch. z. Zmíněné ustanovení nejprve uvádí, že
návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě,
za středníkem pak dodává, že to platí obdobně pro
dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu
a listin zakládaných do sbírky listin. Odstavec druhý
téhož paragrafu stanoví, že návrh v elektronické podobě
může podávat pouze osoba podepsaná uznávaným elektronickým
podpisem podle zvláštního právního předpisu –
tím je zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém
podpisu). Návrhy a listiny rejstříkový soud uchovává
pouze v elektronické podobě, ledaže to charakter takové
listiny neumožňuje, přičemž listiny doručené v listinné
podobě převede bez zbytečného odkladu do elektronické
podoby (ustanovení § 33 odst. 3 obch. z.).
Poslední, čtvrtý odstavec paragrafu 33 obch. z. je svým
charakterem ustanovením zmocňovacím. Podle tohoto
ustanovení Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou stanoví
způsob převedení listin do elektronické podoby, jakož
i způsob nakládání s převedenými listinami. Rovněž může
ilustrační foto Jakub Stadler
WWW.CAK.CZ