50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

More documents

Recommendations

Info

BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články prohlášena za mrtvou a jejíž smrt nastala pravděpodobně ve čtyřicátých letech minulého století, nelze přehlédnout skutečnost, že ačkoliv byla zůstavitelka pohřešovaná více než šedesát let, podali pozůstalí návrh na prohlášení za mrtvou až v současné době, když museli mít s ohledem na všechny okolnosti za to, že tato zemřela více než před šedesáti lety (srov. usnesení Ústavního soudu České republiky, sp. zn. II. ÚS 702/08, ze dne 31. března 2008, kde Ústavní soud upozornil na obdobnou skutečnost – „…nelze totiž současně přehlédnout ani tu skutečnost, že ačkoliv k domnělému převodu vlastnického práva došlo v roku 1973, resp. 1974, obrátil se stěžovatel na obecné soudy s žádostí o ochranu až v roce 2000…“). To relativizuje pravé důvody postupu dědiců; přinejmenším jejich jednání připomíná pokus o zneužití práva. Naopak osobám, jež vydržely vlastnické právo k předmětu dědictví legitimně svědčí jedno ze základních normami ústavního pořádku garantovaných práv – a sice právo vlastnit majetek a k němu se vážící ochrana. Sám Ústavní soud České republiky opakovaně poukázal na to, že jedním z nejvýznamnějších aspektů právního státu je WWW.CAK.CZ hodnota právní jistoty a z ní vyplývající princip ochrany důvěry občanů v právo, v tomto případě v právo vlastnické a jeho ochranu, jenž by jakoukoli formou nepřiznání ochrany vlastnického práva žalobců byl nepochybně popřen. Ze shora uvedeného tedy lze uzavřít, že výlučné vlastnické právo svědčí osobám, které vydržely vlastnické právo k majetku, jenž byl současně předmětem dědictví a který byl takzvaně odevzdán odevzdací listinou. To je v souladu s ochranou vlastnického práva vystavěnou na principu jeho absolutní ochrany podle článku 11 Listiny základních práv a svobod a článku 1 odstavci 2 Dodatkového protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. ✤ Autorka je odbornou asistentkou na katedře obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a advokátkou. Listinná či elektronická podoba listin dokládaných k návrhu ve světle rejstříkové praxe Mgr. MARTIN MACHAČ Dokládání listin k návrhu na zápis, změnu zápisu či výmaz zápisu v obchodním rejstříku je problematika, se kterou se právníci, pohybující se v oblasti práva obchodních společností, setkávají takříkajíc dnes a denně. Tato specifická oblast je v hmotném právu upravena zejména v § 32 a § 33 obchodního zákoníku, vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (dále v textu jen „vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku“) a vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Ačkoli s textem shora citovaných paragrafů i zmíněnou vyhláškou o digitalizaci obchodního rejstříku se v našem právním řádu setkáváme již delší dobu, je zajímavé, jakým způsobem jsou jejich ustanovení některými rejstříkovými soudy interpretována a jak tato interpretace dopadá na každodenní praxi. V tomto textu se dále zaměřím na stručný rozbor právní úpravy týkající se dokládání listin k návrhu, její výklad a v návaznosti na něj též na praxi některých rejstříkových soudů stran požadování elektronické podoby k návrhu dokládaných listin. Nebudu se tedy zabývat komplexním rozborem rejstříkového řízení, nýbrž pouze nastíněnou vybranou problematikou dokládání listin se zaměřením na jejich možnou listinnou nebo elektronickou podobu. Stručný rozbor právní úpravy a) Listiny dokládané k návrhu Podle ustanovení § 32 odst. 1 obchodního zákoníku (dále v textu jen „obch. z.“) lze návrh na zápis podat pou- 33
články ze 1 na formuláři a navrhovatelův podpis musí být úředně ověřen. Odstavec 2 zmíněného paragrafu stanoví, že návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Listiny, které se ukládají do sbírky listin, lze tedy dělit na listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti (např. společenská smlouva) a listiny, které se pouze zakládají do sbírky listin (např. účetní závěrka). Počet vyhotovení dokládaných listin je stanoven v § 38k odst. 1 obch. z. tak, že listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti, se předkládají ve dvojím vyhotovení. Listiny, které se pouze zakládají do sbírky listin a nedokládají se jimi zapisované skutečnosti, se předkládají v jednom vyhotovení. 2 Ustanovení § 32 odst. 4 obch. z. uvádí, že Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou závazné formuláře na podávání návrhů na zápis a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají. Formuláře a seznam přikládaných listin Ministerstvo spravedlnosti zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. Formuláře návrhů i jejich přílohy jsou v souladu se zmocněním, vyjádřeným v právě citovaném ustanovení, upraveny ve vyhlášce č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Tato vyhláška obsahuje jak formuláře (závazných formulářů je celkem 14), tak i přehled příloh, které by měl navrhovatel k návrhu připojit. Ke každému formuláři tedy existuje seznam příloh, jimiž se zapisované skutečnosti dokládají, přičemž struktura příloh ke každému formuláři je vnitřně rozčleněna podle konkrétního zapisovaného subjektu. Již od počátku existence této vyhlášky se nabízí otázka, zda je seznam příloh uvedený ve vyhlášce č. 250/2005 Sb. úplný, „nepřekročitelný“, a pokud ne, zda si může rejstříkový soud výzvou na základě ustanovení § 43 ve spojení s ustanovením § 200d odst. 3 a 4 občanského soudního řádu (dále v textu jen o. s. ř.) vyžádat i jiné listinné důkazy než uvedenou vyhláškou vypočtené přílohy k návrhu. V souladu s komentářovou literaturou můžeme konstatovat, že z přehledu příloh při jejich podrobném studiu vyplynulo, že není úplný, že mohou nastat situace, kdy navrhovatel bude muset doložit k prokázání zapisované skutečnosti jiný listinný důkaz než ten, který je uveden v příloze. 3 V komentáři je též nadnesena otázka, co vše v souvislosti s listinami dokládanými k návrhu soud přezkoumává. Zkoumá pouze, zda byly předloženy veškeré listiny, které zákon a prováděcí předpis předepisují, nebo přezkoumává i skutečnost, zda listinné důkazy obsahují obligatorní náležitosti předepsané pro ten který právní úkon? 1 Výjimky z tohoto pravidla uvádí § 32 odst. 5 obch. z. Návrh tak není nutno podat na formuláři v případě státních podniků, právnických osob veřejného práva zřízených zvláštním právním předpisem a v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti. 2 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. C. H. Beck, Praha 2006, s. 139. 3 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. C. H. Beck, Praha 2006, s. 84-85. 34 BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Domnívám se, že správnou se jeví na druhém místě zmíněná varianta. Jen obtížně si lze představit, že by rejstříkový soud pouze a bez dalšího zkontroloval počet příloh doložených k návrhu, aniž by zkoumal, zda například na smlouvě o převodu obchodního podílu nechybí úřední ověření podpisu atp. b) Forma dokládaných listin Formu, v níž je možno rejstříkovému soudu podat listiny prokazující skutečnosti uvedené v návrhu a listiny zakládané do sbírky listin, upravuje ustanovení § 33 odst. 1 obch. z. Zmíněné ustanovení nejprve uvádí, že návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě, za středníkem pak dodává, že to platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin. Odstavec druhý téhož paragrafu stanoví, že návrh v elektronické podobě může podávat pouze osoba podepsaná uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu – tím je zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). Návrhy a listiny rejstříkový soud uchovává pouze v elektronické podobě, ledaže to charakter takové listiny neumožňuje, přičemž listiny doručené v listinné podobě převede bez zbytečného odkladu do elektronické podoby (ustanovení § 33 odst. 3 obch. z.). Poslední, čtvrtý odstavec paragrafu 33 obch. z. je svým charakterem ustanovením zmocňovacím. Podle tohoto ustanovení Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, jakož i způsob nakládání s převedenými listinami. Rovněž může ilustrační foto Jakub Stadler WWW.CAK.CZ
Page 2 and 3: BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 obsah B
Page 4 and 5: BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 úvodn
Page 7 and 8: aktuality Po výjimečně dvouleté
Page 9 and 10: aktuality Westphalen, kolínský ad
Page 11 and 12: aktuality 10 BULLETIN ADVOKACIE 7-8
Page 13 and 14: Česká advokátní komora a EPRAVO
Page 15 and 16: aktuality BULLETIN ADVOKACIE 7-8/20
Page 17 and 18: články SHRNUTÍ 16 Jiří Patera,
Page 19 and 20: články 18 BULLETIN ADVOKACIE 7-8/
Page 21 and 22: články pojištění za škodu, za
Page 25 and 26: články Spuštění datových schr
Page 27 and 28: články dem. Účastníkům soudn
Page 33: články nebo rozsudek Nejvyššíh
Page 37 and 38: články zejména pak jde-li o stej
Page 39 and 40: články lo pouze o to, že Nejvyš
Page 41 and 42: články Jestliže civilní soudy p
Page 43 and 44: články kého práva dle čl. 11 L
Page 45 and 46: články konkrétními skutečnostm
Page 47 and 48: články 46 Mgr. DAVID SLOVÁČEK O
Page 49 and 50: články 48 na efektivní vyřešen
Page 51 and 52: články avšak pouze jako demonstr
Page 53 and 54: články (uzavírajícím spotřebi
Page 55 and 56: články slušenstvím a úhrady za
Page 57 and 58: články ukládaného trestu zákaz
Page 59 and 60: články la případná, neboť nem
Page 61 and 62: z judikatury K aktuálním otázká
Page 63 and 64: z judikatury Odpovědi na položen
Page 65 and 66: z judikatury 2009. Soudu prvního s
Page 67 and 68: z judikatury ní. Totéž ustanoven
Page 69 and 70: z odborné literatury Svetlana Fico
Page 71 and 72: z odborné literatury mu CCBE (Evro
Page 73 and 74: z odborné literatury dlužníka po
Page 75 and 76: z odborné literatury 74 č. 6/2009
Page 77 and 78: sloupek Karla Čermáka V áclav Ha
Page 79 and 80: z české advokacie Na základě pr
Page 81 and 82: z české advokacie 80 BULLETIN ADV
Page 83 and 84: z české advokacie Možná, že je
Page 85 and 86:
z Evropy III. Madridská „jarní
Page 87 and 88:
z Evropy ní výkonu dohod vzešlý
Page 89 and 90:
z Evropy (např. Kamerun, Nigérie
Page 91 and 92:
měli byste vědět 90 BULLETIN ADV
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
měli byste vědět Mistrovství Ev
Page 101 and 102:
měli byste vědět 100 BULLETIN AD
Page 103:
Za JUDr. Václavem Mandákem Je tom
Page 106 and 107:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Víte,
Page 108 and 109:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Jiří
Page 110:
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 Jiří
show all

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?