50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
články<br />
30<br />
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009<br />
Vydržení vs. odevzdání dědictví:<br />
lze tzv. odevzdací listinou odevzdat<br />
majetek, jenž byl vydržen?<br />
JUDr. DANA ONDREJOVÁ, Ph.D.<br />
1. Stručné nastínění problematiky<br />
Vydržení jakožto způsob nabytí<br />
vlastnického práva a odevzdání<br />
dědictví tzv. odevzdací listinou<br />
(institut obecného občanského zákoníku z roku 1811) se<br />
mohou dostat do konkurenčního vztahu i v dnešní době<br />
– poté se nabízí otázka, který z uvedených institutů je silnějším<br />
právním titulem nabytí vlastnického práva.<br />
Představme si situaci, kdy bude v současné době prohlášena<br />
za mrtvou osoba, která s největší pravděpodobností<br />
zahynula v koncentračním táboře ve čtyřicátých letech<br />
minulého století a její potomci ji nechali za mrtvou prohlásit<br />
až nyní. 1 Soud tak při projednávání dědictví v současné<br />
době musí v souladu s ustanovením § 873 občanského<br />
zákoníku použít právo platné v den smrti zůstavitele,<br />
tedy již zmíněný institut tzv. odevzdací listiny podle obecného<br />
zákoníku občanského z roku 1811 (dále rovněž<br />
„o. z. o.“).<br />
Pokud byla předmětem dědictví nemovitost a ke dni<br />
vydání tzv. odevzdací listiny byla ve vlastnictví jiných<br />
osob než dědiců, provede katastrální úřad na základě této<br />
odevzdací listiny zápis do katastru nemovitostí 2 a dojde<br />
tak k tzv. duplicitnímu zápisu v katastru nemovitostí 3<br />
– dosavadní vlastníci tak budou v katastru nemovitostí<br />
1 Takový případ řešil například Okresní soud v Břeclavi pod sp. zn.<br />
10 C 40/2007.<br />
2 Záznam do katastru nemovitostí se provádí, vzniklo-li vlastnictví k nemovité<br />
věci evidované v katastru nemovitostí děděním, rozhodnutím státního orgánu,<br />
popř. na základě jiných skutečností stanovených v zákoně (např. vydržením).<br />
3 Takováto situace může nastat pouze při zápisu záznamem, nikoli když<br />
se provádí do katastru nemovitostí vklad práva. Oprávněnost provádění<br />
duplicitních zápisů v katastru nemovitostí akceptoval i Ústavní soud ČR<br />
v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 27. 5. 1998, sp. zn. Pl. ÚS 34/97. Zde<br />
Ústavní soud uvedl, že „situaci lze řešit mimosoudně uznáním vlastnického<br />
práva nebo žalobou na určení vlastnictví“.<br />
Otázkou duplicitních zápisů v katastru nemovitostí se zabýval také Nejvyšší<br />
soud ČR v rozhodnutí ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. 33 Cdo 1074/98, podle<br />
něhož „pravomocný rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce<br />
domáhal určení vlastnictví k věci, protože soud dospěl k závěru, že žalobce<br />
vlastníkem není, je pro účastníky řízení a pro soud závazný, neboť deklaruje<br />
neexistenci vlastnického práva žalobce k této věci. Na základě takového<br />
zamítavého rozsudku je možné provést výmaz vlastnického práva žalobce<br />
v katastru nemovitostí a odstranit tak duplicitní zápis vlastnictví, neboť je<br />
zřejmé, že jemu vlastnické právo nesvědčí.“<br />
uvedeni vedle dědiců. Katastrální úřad totiž není oprávněn<br />
rozhodnout, která listina je „lepší“ nebo „průkaznější“<br />
a na základě které lze provést zápis do katastru nemovitostí<br />
(kdo je skutečným vlastníkem nemovitosti).<br />
V daném případě tak dosavadním vlastníkům nezbývá<br />
jiné řešení situace než podání žaloby na určení vlastnického<br />
práva k nemovitosti podle ustanovení § 80 písm. c)<br />
občanského soudního řádu. To je zcela v souladu s judikaturou<br />
Nejvyššího soudu České republiky (rozsudek<br />
sp. zn. 22 Cdo 880/2006 ze dne 16. 4. 2007): „Naléhavý<br />
právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti může<br />
mít i osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník,<br />
je-li její právo k nemovitosti kvalifikovaně zpochybňováno<br />
a není-li přitom dán důvod k žalobě na plnění (obdobně<br />
rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 655/2001). Je tomu tak proto,<br />
neboť samotný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí<br />
nezakládá právní stav vlastnictví, resp. jeho nevyvratitelnou<br />
domněnku. Proto i osoba, která je v katastru nemovitostí<br />
zapsána jako vlastník nemovitosti, má naléhavý právní<br />
zájem na určení existence tohoto práva proti žalovanému,<br />
který její právo popírá a tvrdí, že vlastníkem je on…“<br />
2. K charakteru tzv. odevzdací listiny<br />
Podle obecného zákoníku občanského se dědické právo<br />
muselo projednat před soudem a muselo být provedeno<br />
tzv. odevzdání pozůstalosti, tj. její převedení do právní<br />
držby (srov. § 797 o. z. o.) na základě tzv. odevzdací<br />
listiny.<br />
K problematice tzv. odevzdání pozůstalosti se vyjádřil<br />
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne<br />
24. 8. 2006, sp. zn. 21 Cdo 3122/2005: „Podle právní<br />
úpravy obsažené v obecném zákoníku občanském k dědění<br />
nedochází ze zákona (jak je tomu v současnosti – srov.<br />
§ 460 a násl. občanského zákoníku), ale až odevzdáním<br />
pozůstalosti (§ 797 a § 819 o. z. o.). Chce-li dědic nabýt<br />
dědictví, musí se o ně ucházet u soudu (tj. podat dědickou<br />
přihlášku – srov. § 799 a násl. o. z. o.) a soud mu, budou-li<br />
splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, pozůstalost<br />
odevzdá (§ 797 o. z. o.). Do odevzdání tvoří pozůstalostní<br />
jmění „ležící pozůstalost“ (hereditas iacens), tj. majetek,<br />
který již nenáleží zůstaviteli, ale ještě nenáleží dědicům;<br />
práva a povinnosti tvořící pozůstalost v tomto období trvají,<br />
jako kdyby tu byl jejich subjekt (srov. § 547 o. z. o.). K odevzdání<br />
pozůstalosti dochází odevzdací listinou. Odevzdací<br />
WWW.CAK.CZ