50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
články<br />
dem. Účastníkům soudního řízení musí být totiž zajištěna<br />
nejen ochrana jejich procesních práv, ale i ochrana<br />
jejich práv a právem chráněných zájmů zaručovaných<br />
hmotným právem. To se neděje, pokud by byl účastník<br />
z jen formálních důvodů z řízení vyloučen.<br />
Dospějeme-li k závěru, že i nadále budou existovat<br />
důvody pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3<br />
o. s. ř., je třeba se zeptat, proč soudy ustanovují opatrovníkem<br />
právě advokáty, když mají jinak možnost ustanovit<br />
advokáta zástupcem účastníka podle § 30 odst. 2 o. s. ř.<br />
Mezi ustanoveními podle § 29 odst. 3 a § 30 odst. 2 je<br />
podstatný rozdíl. Zatímco advokáta jako zástupce podle<br />
§ 30 odst. 2 o. s. ř. je možné ustanovit výhradně na žádost<br />
účastníka, a to ještě za podmínky, že jsou u něho předpoklady,<br />
aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků<br />
(viz § 30 odst. 1 o. s. ř.), opatrovníka podle § 29 odst. 3<br />
je možné ustanovit bez takové žádosti a bez ohledu na skutečnost,<br />
zda je účastník schopen soudní poplatek uhradit<br />
či nikoliv.<br />
Ohledně legitimity ustanovování advokátů jako opatrovníků<br />
„pro doručování“ je třeba připomenout ustanovení<br />
§ 1 odst. 2 věta poslední zák. č. 85/1996, o advokacii,<br />
podle něhož poskytováním právních služeb se<br />
rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného<br />
podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána<br />
advokátem. I když se uvedené ustanovení do zákona<br />
o advokacii dostalo v souvislosti s ustanovováním<br />
advokátů opatrovníky v souvislosti s § 91 odst. 2 zákona<br />
č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, § 187<br />
odst. 1 o. s. ř. (řízení o způsobilosti k právním úkonům)<br />
a § 191b odst. 2 o. s. ř. (držení ve zdravotním ústavu),<br />
není důvodu se domnívat, že soud nemůže advokáta ustanovit<br />
opatrovníkem i v jiných případech, kdy je opatrovníka<br />
třeba ustanovit a kdy ustanovení advokáta je vhodné<br />
z důvodu ochrany práv účastníka. V současné době zákonným<br />
zmocněním je novelizované ustanovení § 29 odst. 4<br />
o. s. ř., podle něhož opatrovníkem podle odstavců 1 až 3<br />
(téhož ustanovení) lze ustanovit advokáta. V daném případě<br />
se nevyžaduje k ustanovení jeho předchozí souhlas, ten<br />
je třeba pouze při ustanovení jiné osoby (viz naposledy<br />
citované ustanovení o. s. ř.).<br />
Pokud jde o rozsah oprávnění advokáta ustanoveného<br />
opatrovníkem podle § 29 odst. 3 o. s. ř., dlužno podotknout,<br />
že si jak soudy, tak i advokáti často situaci zjednodušují<br />
tím, že ustanovení opatrovníkem pokládají za<br />
naprosto formální akt, kdy veškerá činnost advokáta končí<br />
podpisem doručenky na zásilce s doručovanou písemností,<br />
a ani soud, ani advokát již nepředpokládají žádnou<br />
další aktivitu. Pro takový postup však není řádné<br />
opodstatnění. Je totiž naprosto nepochybné, že i když<br />
bylo usnesení soudu o ustanovení advokáta opatrovníkem<br />
formálně nazváno nebo odůvodněno tak, že jde o ustanovení<br />
„opatrovníka pro doručování“, ve skutečnosti jde<br />
vždy o ustanovení „opatrovníka pro řízení“, jak to konečně<br />
vyplývá z § 29 odst. 4 o. s. ř., podle něhož, nerozhodl<br />
-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až<br />
3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím<br />
a v dovolacím řízení.<br />
26<br />
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009<br />
Jestliže zákon o advokacii pokládá výkon funkce opatrovníka<br />
(je-li jím ustanoven advokát) za poskytování právních<br />
služeb, pak při výkonu této funkce musí advokát zastupovat<br />
opatrovance v souladu s právními a stavovskými předpisy<br />
upravujícími výkon <strong>advokacie</strong>, jako každého jiného klienta.<br />
Znamená to, že podle § 18 odst. 1 zákona o advokacii<br />
advokát nemůže výkon uvedené funkce odmítnout, ledaže<br />
by k tomu byly dány důvody uvedené v § 19 odst. 1 téhož<br />
zákona. V takovém případě advokát požádá soud, aby byl<br />
funkce opatrovníka zproštěn. Advokát je samozřejmě povinen<br />
plnit všechny další povinnosti vůči opatrovanci, zejména<br />
chránit a prosazovat jeho práva a oprávněné zájmy, je<br />
povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky<br />
a v jejich rámci uplatnit v zájmu opatrovance vše, co podle<br />
svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 zákona<br />
o advokacii). Opatrovanci rovněž odpovídá za způsobenou<br />
škodu (§ 24 odst. 1 téhož zákona).<br />
Často bývá vznášen dotaz, zda má advokát jako opatrovník<br />
ustanovený osobě, jejíž pobyt není znám, podávat za<br />
opatrovance opravné prostředky, když ve většině případů<br />
není schopen s opatrovancem navázat kontakt a dohodnout<br />
s ním svůj postup v řízení. Může se tak stát, že advokát<br />
podáním opravného prostředku bez souhlasu opatrovance<br />
zvýší jeho výdaje v případě, že soud protistraně<br />
přizná náhradu nákladů řízení. V této souvislosti pak<br />
následují dotazy, kdo má hradit soudní poplatky spojené<br />
s podáním opravných prostředků, když advokáti nemají od<br />
opatrovanců žádné zálohy.<br />
Je nepochybné, že advokáti musí postupovat tak, aby<br />
opatrovanci nebyla způsobena škoda podáváním zjevně<br />
nedůvodných opravných prostředků (někdy nazývaných<br />
odvoláním z opatrnosti). Na druhé straně, jsou-li dány<br />
důvody k podání odvolání uvedené např. v § 205 odst. 2<br />
o. s. ř. a podle přesvědčení advokáta má odvolání naději na<br />
úspěch proto, že je schopné přivodit pro opatrovance příznivější<br />
stav, měl by advokát opravný prostředek podat.<br />
Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii odpovídá advokát<br />
klientovi za škodu, kterou mu způsobil výkonem <strong>advokacie</strong>.<br />
Jedná se o odpovědnost objektivní. Podle odst. 3<br />
téhož ustanovení se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že<br />
škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého<br />
úsilí, které lze po něm požadovat. Toto úsilí je třeba<br />
zaměřit jednak na navázání kontaktu s opatrovancem,<br />
jednak na vyvarování se podávání zjevně nedůvodných<br />
podání. Pokud jinak advokát zastupuje „lege artis“, měl<br />
by se odpovědnosti za škodu spočívající v přiznané náhradě<br />
nákladů řízení protistraně zprostit. Lze též doporučit, aby<br />
advokát navrhl soudu postup podle § 150 o. s. ř., tj. nepřiznání<br />
náhrady nákladů řízení protistraně s tím, že důvody<br />
zvláštního zřetele hodné spočívají právě v nemožnosti<br />
opatrovníka postupovat v souladu s pokyny klienta, s nímž<br />
není možné navázat kontakt.<br />
Dále je nutné připomenout, že ustanovený advokát nemá<br />
povinnost hradit za opatrovance, se kterým není schopen<br />
navázat kontakt a od kterého nemá složenou přiměřenou<br />
zálohu, soudní poplatky a jiné platby ze svého. Podle § 23<br />
zákona o advokacii, byl-li advokát ustanoven, hradí jeho<br />
odměnu stát. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř, byl-li ustanoven<br />
WWW.CAK.CZ
Change language