50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články<br />
Několik poznámek k ustanovování<br />
advokátů soudem jako „opatrovníků<br />
pro doručování“ v civilním řízení<br />
WWW.CAK.CZ<br />
JUDr. LADISLAV KRYM<br />
V poslední době se řada advokátů<br />
obracela na Českou <strong>advokátní</strong><br />
komoru se žádostí, aby zakročila<br />
proti rozmáhající se činnosti soudů,<br />
které ustanovují advokáty „opatrovníkem<br />
pro doručování“. Protestující advokáti zpravidla<br />
tvrdili, že pro takový postup soudů nenalézají oporu<br />
v zákoně, případně pochybují o rozsahu svých opatrovnických<br />
oprávnění.<br />
V článku JUDr. Jaromíra Jirsy „Proč bychom se souhrnné<br />
novely báli?“ uveřejněném v letošním čísle 6 Bulletinu<br />
<strong>advokacie</strong> vyjádřil autor přesvědčení, že v důsledku přijetí<br />
tzv. souhrnné novely občanského soudního řádu provedené<br />
zákonem č. 7/2009 (který v převážné části nabyl<br />
účinnosti dnem 1. 7. 2009), konkrétně v důsledku úpravy<br />
doručování provedené v ustanovení § 46b písm. a), které<br />
ve spojení s ustanovením § 49 odst. 4 a § 50d odst. 4 zavádí<br />
fikci doručení na adresu uvedenou v evidenci obyvatel<br />
pro fyzickou osobu, dojde ke značnému snížení počtu<br />
opatrovníků nezvěstných osob (ne-li k jejich vymizení)<br />
a k výraznému oslabení významu této procesní funkce.<br />
Tím by vlastně problém nastolený v úvodu těchto poznámek<br />
odpadl. Chtěl bych spolu s autorem článku sdílet<br />
jeho (soudcovský) optimismus, mám však obavu, že se<br />
mýlí a že pokud soudci budou dbát ústavních práv účastníků<br />
řízení na spravedlivý proces, neměl by počet ustanovování<br />
advokátů opatrovníky osobám neznámého pobytu nijak<br />
dramaticky poklesnout.<br />
Pokud jde o oporu v zákoně, postupovaly soudy většinou<br />
v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 občanského soudního<br />
řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění před novelou<br />
provedenou zák. č. 7/2009), podle něhož, pokud neučiní<br />
jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka<br />
také účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž<br />
se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Mimoto<br />
mohly soudy podle stejného ustanovení ustanovit opatrovníka<br />
rovněž účastníkům stiženým duševní poruchou<br />
nebo těm, kteří se z jiných zdravotních důvodů nemohou<br />
po dobu nikoliv přechodnou účastnit řízení, a účastníkům,<br />
kteří nejsou schopni se srozumitelně vyjadřo-<br />
vat (dále pro stručnost jen účastník, jehož<br />
pobyt není znám). Souhrnná novela o. s. ř.<br />
z okruhu takto vyjmenovaných účastníků žádného<br />
nevyloučila, naopak přibyli neznámí dědici<br />
zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven<br />
okruh jeho dědiců.<br />
Oporou pro ustanovení opatrovníka výše uvedeným osobám<br />
rozhodně nebyl § 45d o. s. ř., na který soudy s oblibou<br />
odkazovaly. Ten totiž upravoval doručování písemností<br />
již ustanoveným opatrovníkům, jakož i způsob doručování<br />
usnesení o ustanovení opatrovníka účastníkům řízení<br />
a opatrovníkům.<br />
Že ustanovení opatrovníka např. osobě neznámého pobytu<br />
není žádnou formalitou, vyjádřil i Ústavní soud ve svém<br />
nálezu ze dne 9. 11. 2008, sp. zn. II. ÚS 1371/08 a mimo<br />
jiné uvedl, že ustanovit účastníkovi neznámého pobytu procesního<br />
opatrovníka je zákonem umožněno proto, aby byly<br />
do důsledku hájeny zájmy nepřítomného tak, jak by takovou<br />
povinnost plnil smluvní zástupce. Postup, kdy je soudem ustanoven,<br />
a poté tolerován zcela nečinný opatrovník, je nepřípustným<br />
formalismem, který ve svém důsledku zcela popírá právo<br />
nepřítomného účastníka na spravedlivé řízení.<br />
Nicméně k četnosti ustanovování „opatrovníků pro<br />
doručování“ lze citovat i z nálezu Ústavního soudu ze<br />
dne 16. 12. 2008, sp. zn. IV. ÚS 2380/08: Obecný soud<br />
nesplní řádně zákonnou povinnost vyhledávací, resp. splní jí<br />
nedostatečně, pokud ustanovení opatrovníka účastníku řízení,<br />
jehož pobyt není znám, nepředcházelo šetření o tom, zda<br />
jsou dány předpoklady pro postup v řízení, či zda není možno<br />
použít jiné opatření (přinejmenším, zda účastníka řízení<br />
může zastupovat osoba jemu příbuzná, zda osoba jemu příbuzná<br />
nezná současný pobyt účastníka řízení apod.).<br />
Je zcela nepochybné, že pojmy „známý pobyt účastníka“<br />
a „adresa pro doručování“ vyjadřují každý něco jiného<br />
a že je nelze směšovat, ledaže by zákon stanovil, že se<br />
účastníkovi doručuje na adresu jeho pobytu, což nestanoví.<br />
Neznámý pobyt účastníka se nestane známým tím, že si<br />
soud z evidence obyvatel zjistí účastníkovu evidenční adresu.<br />
Mám obavu, že pokud soudy budou vycházet ze zcela<br />
formalistického pohledu na doručování účastníkům,<br />
aniž by osobě, která má např. v evidenci obyvatel uvedenu<br />
adresu v již neexistujícím domě, ustanovily opatrovníka,<br />
povede takový postup ve svých důsledcích ke zrušení<br />
těch ustanovení o. s. ř., která postupně zavádějí do<br />
právního řádu tzv. „virtuální soudnictví“, Ústavním sou-<br />
25
Change language