20.02.2013 Views

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009 články<br />

Několik poznámek k ustanovování<br />

advokátů soudem jako „opatrovníků<br />

pro doručování“ v civilním řízení<br />

WWW.CAK.CZ<br />

JUDr. LADISLAV KRYM<br />

V poslední době se řada advokátů<br />

obracela na Českou <strong>advokátní</strong><br />

komoru se žádostí, aby zakročila<br />

proti rozmáhající se činnosti soudů,<br />

které ustanovují advokáty „opatrovníkem<br />

pro doručování“. Protestující advokáti zpravidla<br />

tvrdili, že pro takový postup soudů nenalézají oporu<br />

v zákoně, případně pochybují o rozsahu svých opatrovnických<br />

oprávnění.<br />

V článku JUDr. Jaromíra Jirsy „Proč bychom se souhrnné<br />

novely báli?“ uveřejněném v letošním čísle 6 Bulletinu<br />

<strong>advokacie</strong> vyjádřil autor přesvědčení, že v důsledku přijetí<br />

tzv. souhrnné novely občanského soudního řádu provedené<br />

zákonem č. 7/2009 (který v převážné části nabyl<br />

účinnosti dnem 1. 7. 2009), konkrétně v důsledku úpravy<br />

doručování provedené v ustanovení § 46b písm. a), které<br />

ve spojení s ustanovením § 49 odst. 4 a § 50d odst. 4 zavádí<br />

fikci doručení na adresu uvedenou v evidenci obyvatel<br />

pro fyzickou osobu, dojde ke značnému snížení počtu<br />

opatrovníků nezvěstných osob (ne-li k jejich vymizení)<br />

a k výraznému oslabení významu této procesní funkce.<br />

Tím by vlastně problém nastolený v úvodu těchto poznámek<br />

odpadl. Chtěl bych spolu s autorem článku sdílet<br />

jeho (soudcovský) optimismus, mám však obavu, že se<br />

mýlí a že pokud soudci budou dbát ústavních práv účastníků<br />

řízení na spravedlivý proces, neměl by počet ustanovování<br />

advokátů opatrovníky osobám neznámého pobytu nijak<br />

dramaticky poklesnout.<br />

Pokud jde o oporu v zákoně, postupovaly soudy většinou<br />

v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 občanského soudního<br />

řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění před novelou<br />

provedenou zák. č. 7/2009), podle něhož, pokud neučiní<br />

jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka<br />

také účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž<br />

se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Mimoto<br />

mohly soudy podle stejného ustanovení ustanovit opatrovníka<br />

rovněž účastníkům stiženým duševní poruchou<br />

nebo těm, kteří se z jiných zdravotních důvodů nemohou<br />

po dobu nikoliv přechodnou účastnit řízení, a účastníkům,<br />

kteří nejsou schopni se srozumitelně vyjadřo-<br />

vat (dále pro stručnost jen účastník, jehož<br />

pobyt není znám). Souhrnná novela o. s. ř.<br />

z okruhu takto vyjmenovaných účastníků žádného<br />

nevyloučila, naopak přibyli neznámí dědici<br />

zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven<br />

okruh jeho dědiců.<br />

Oporou pro ustanovení opatrovníka výše uvedeným osobám<br />

rozhodně nebyl § 45d o. s. ř., na který soudy s oblibou<br />

odkazovaly. Ten totiž upravoval doručování písemností<br />

již ustanoveným opatrovníkům, jakož i způsob doručování<br />

usnesení o ustanovení opatrovníka účastníkům řízení<br />

a opatrovníkům.<br />

Že ustanovení opatrovníka např. osobě neznámého pobytu<br />

není žádnou formalitou, vyjádřil i Ústavní soud ve svém<br />

nálezu ze dne 9. 11. 2008, sp. zn. II. ÚS 1371/08 a mimo<br />

jiné uvedl, že ustanovit účastníkovi neznámého pobytu procesního<br />

opatrovníka je zákonem umožněno proto, aby byly<br />

do důsledku hájeny zájmy nepřítomného tak, jak by takovou<br />

povinnost plnil smluvní zástupce. Postup, kdy je soudem ustanoven,<br />

a poté tolerován zcela nečinný opatrovník, je nepřípustným<br />

formalismem, který ve svém důsledku zcela popírá právo<br />

nepřítomného účastníka na spravedlivé řízení.<br />

Nicméně k četnosti ustanovování „opatrovníků pro<br />

doručování“ lze citovat i z nálezu Ústavního soudu ze<br />

dne 16. 12. 2008, sp. zn. IV. ÚS 2380/08: Obecný soud<br />

nesplní řádně zákonnou povinnost vyhledávací, resp. splní jí<br />

nedostatečně, pokud ustanovení opatrovníka účastníku řízení,<br />

jehož pobyt není znám, nepředcházelo šetření o tom, zda<br />

jsou dány předpoklady pro postup v řízení, či zda není možno<br />

použít jiné opatření (přinejmenším, zda účastníka řízení<br />

může zastupovat osoba jemu příbuzná, zda osoba jemu příbuzná<br />

nezná současný pobyt účastníka řízení apod.).<br />

Je zcela nepochybné, že pojmy „známý pobyt účastníka“<br />

a „adresa pro doručování“ vyjadřují každý něco jiného<br />

a že je nelze směšovat, ledaže by zákon stanovil, že se<br />

účastníkovi doručuje na adresu jeho pobytu, což nestanoví.<br />

Neznámý pobyt účastníka se nestane známým tím, že si<br />

soud z evidence obyvatel zjistí účastníkovu evidenční adresu.<br />

Mám obavu, že pokud soudy budou vycházet ze zcela<br />

formalistického pohledu na doručování účastníkům,<br />

aniž by osobě, která má např. v evidenci obyvatel uvedenu<br />

adresu v již neexistujícím domě, ustanovily opatrovníka,<br />

povede takový postup ve svých důsledcích ke zrušení<br />

těch ustanovení o. s. ř., která postupně zavádějí do<br />

právního řádu tzv. „virtuální soudnictví“, Ústavním sou-<br />

25

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!