50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

články
Spuštění datových schránek
Datová schránka je podle původního zákona zpřístupněna
prvním přihlášením oprávněné osoby (uvedené
v § 8 odst. 1 až 4). Původně se přepokládalo, že nepřihlásí-li
se, bude schránka zpřístupněna nejpozději patnáctým
dnem po dni doručení přístupových údajů těmto
osobám. Novela neodložila účinnost zákona, jak se spekulovalo,
ale nastavila delší přechodné, zprovozňovací
a zkušební období tak, že nepřihlásí-li se oprávněná osoba
do datové schránky, schránka se zpřístupní až dnem
1. listopadu 2009. A pro právní puristy: ustanovení § 24
odst. 1 a 2 správního řádu se při doručení prvních přístupových
údajů nepoužijí; lhůta stanovená v § 23 odst. 4
správního řádu činí v tomto případě 90 dnů.
Bezpečnost systému datových schránek
Nejdiskutovanější otázkou u široké veřejnosti, ale
zejména v řadách advokátů je nyní otázka bezpečnosti
a funkceschopnosti datových schránek.
Strach z nefunkčnosti datových schránek je dán dvěma
faktory:
1. takový systém nemají nikde na světě a tedy panuje
obava, že to Česká republika nezvládne;
2. provozovatelem systému je Česká pošta a některé
její excesy v minulosti byly poměrně široce
publikovány.
Tato diskuse nemá příliš reálný podtext. Nutno říci, že
z hlediska technologického není systém datových schránek
ničím zázračným; jde pouze o obvyklou bezchybnost
programů a spolehlivost technického vybavení. A Česká
pošta, při všech svých nešvarech, je značně konzistentní
a dobře zorganizovanou organizací s celoplošným pokrytím.
Samozřejmě otázkou je, zda neměl být provozovatel
vybrán ve veřejné soutěži, jak návrh původního zákona
předpokládal; přidělení České poště „natvrdo“ se odehrálo
prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu.
Otázka bezpečnosti má také dvě stránky:
1. bezpečnost elektronické komunikace jako takové,
2. strach ze zneužívání pravomocí správce, tj.
ministerstva vnitra.
Zabezpečená elektronická komunikace (například prostřednictvím
šifrovaného přenosu v rámci internetového
protokolu https je velice bezpečná; probíhají tak i všechny
transakce s platebními kartami v elektronických
obchodech či internetového bankovnictví).
Co se týká možného zneužití, pak toto je opět řádově
daleko menší, nežli pokud používáme kterýkoliv z veřejných
e-mailových serverů (tzv. freemail), jako jsou např.
Seznam, Atlas, Volný apod., ale i v případě, že používáme
služby externí firmy – viz dřívější podrobný rozbor
publikovaný v Bulletinu advokacie. 11 Zde nemáme žádnou
kontrolu nad tím, kdo a jak s naší e-mailovou schránou
nakládal, protože pouze někteří poskytovatelé těchto
služeb vedou záznamy o událostech (tzv. logy), ačkoliv to
zákon všem ukládá. Nemluvě o nižší míře právního vědo-
1 Smejkal, V.: Povinnost mlčenlivosti advokáta a elektronická komunikace,
Bulletin advokacie, 2007, č. 10, s. 17-22.
24
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009
mí a odpovědnosti zaměstnanců běžných firem. Ale především
komunikace je obvykle vedena v otevřené podobě,
tj. protokolem http (nikoliv https).
V informačním systému datových schránek budou evidovány
(trvale) všechny události, které se ke každé schránce
vztahují. Podstatné je i to, že jsou odděleny funkce
správce a provozovatele, přičemž správce ani provozovatel
informačního systému datových schránek nejsou oprávněni
k přístupu do datových schránek jiných subjektů (§ 14
odst. 6 zákona). Obsah datové zprávy je na vstupu do
tohoto systému zašifrován a je rozšifrován až na jeho
výstupu. Jediné, co informační systém datových schránek
vidí, je to, co je napsáno na obálce datové zprávy,
tedy zejména informace o odesílateli a příjemci. Systém
vede pouze informace o tom, kdy, kdo a komu něco posílal,
ale nemůže vést záznam o obsahu komunikace.
Ochrana elektronických dokumentů (datových zpráv)
proti prozrazení nijak nesouvisí s elektronickým podpisem
zprávy či dokumentu. Systém datových schránek
nahrazuje elektronický podpis identifikací a autentizací
každého konkrétního uživatele schránky prostřednictvím
přístupových údajů (identifikátor a heslo), nebo prostřednictvím
elektronických prostředků (nosič, např. čipová
karta nebo USB paměť), obsahujících certifikát (obdoba
elektronického podpisu). Lze tedy doporučit, aby advokáti,
mající obavu z možného zneužití datové schránky osobami,
které by se mohly dostat k jejich ID a heslu, používali
vyšší stupeň zabezpečení prostřednictvím elektronických
prostředků, které nedají za žádných okolností z ruky.
Závěr
Od 1. 7. 2009 má Česká pošta rozesílat osobám, které
mají povinnost používat datové schránky ze zákona,
obálky se žlutým pruhem, které budou obsahovat přístupové
údaje. Ale ještě před tím je možné si vyzkoušet práci
s datovou schránkou, tj. zažádat o zřízení datové schránky
k testovacím účelům. Demo verze umožňuje skutečnou
práci s datovou schránkou, tak, jak bude probíhat v reálném
provozu, a je omezena jen dobou existence testovacího
přístupu. Všem, kdo se chtějí připravit na používání
datových schránek, nebo kdo má pochybnosti o funkčnosti
a spolehlivosti systému, lze tento postup jen doporučit.
Informace o způsobu testování včetně přihlášky
k testování jsou zveřejněny na adrese: www.datoveschranky.info.
Přihlašovací údaje jsou každému uživateli zasílány
e-mailem na základě vyplněné žádosti a odsouhlasených
podmínek.
✤ Autor, soudní znalec, je členem Legislativní rady vlády ČR.
Poznámka redakce:
Článek doplňuje příspěvek prof. Smejkala z minulého čísla:
„Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů“, BA č. 6/2009, str. 28-34.
WWW.CAK.CZ