50.48.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora

články
SHRNUTÍ
16
Jiří Patera, Johan Justoň:
K přijaté novele zákona
o advokacii
Článek se zabývá nejdůležitějšími změnami,
které přináší poslední novela zákona o advokacii,
č. 219/2009 Sb., účinná od 1. 9. 2009,
a jejich určitým legislativním odůvodněním.
Vladimír Smejkal:
Další informace k datovým
schránkám a konverzi
dokumentů
Autor navazuje na svůj článek z BA
č. 6/2009 „Zákon o elektronických úkonech
a autorizované konverzi dokumentů“, a rozebírá
a krátce komentuje změny a novinky, které
přinesla v červnu (tedy ještě před nabytím
účinnosti zákona) schválená novela zákona
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech
a autorizované konverzi dokumentů, uveřejněná
ve Sbírce zákonů pod č. 190/2009. Jako
dalšímu tématu se pak podrobněji věnuje otázce
bezpečnosti systému datových schránek.
Ladislav Krym:
Několik poznámek
k ustanovování advokátů
soudem jako „opatrovníků pro
doručování“ v civilním řízení
Článek reaguje na časté dotazy advokátů
ustanovovaných opatrovníky osobám neznámého
pobytu v rámci civilního řízení soudního.
Autor naznačuje, že ani v důsledku přijetí
tzv. souhrnné novely občanského soudního
řádu, dotýkající se významně způsobu doručování,
by neměl poklesnout význam institutu
opatrovníka ustanovovaného osobám neznámého
pobytu. Zabývá se povinnostmi advokátů
při výkonu funkce opatrovníka a případným
podáváním opravných prostředků v případech,
kdy advokát nemá s opatrovancem kontakt.
V neposlední řadě vyslovuje autor názor na
odměnu advokáta za výkon funkce opatrovníka
a odkazuje na judikaturu při řešení tohoto
problému.
Stanislav Křeček:
Kvadratura kruhu Ústavního
soudu
Jen nezbytná většina Ústavního soudu
posunuje judikaturu v oblasti bydlení směrem
k povinnosti státu odškodňovat pronajímatele
za škodu, která jim měla vzniknout, avšak škodu,
která nemusí být nutně odvozena od pouhé
regulace nájmů. Stanoví tak obecným soudům
podmínky pro rozhodování způsobem, které
tyto soudy budou jen obtížně splňovat, nehledě
ke skutečnosti, že v odlišných stanoviscích
menšiny ústavních soudců jsou vyjádřeny vážné
námitky proti reálnosti a ústavnosti takového
postupu.
Dana Ondrejová:
Vydržení vs. odevzdání
dědictví: lze tzv. odevzdací
listinou odevzdat majetek,
jenž byl vydržen?
Příspěvek pojednává o možném konkurenčním
vztahu a jeho řešení v případě „střetu“
institutu vydržení jakožto způsobu nabytí
vlastnického práva a odevzdání dědictví tzv.
odevzdací listinou (institut obecného občanského
zákoníku z roku 1811), který je aktuální
i v současné době. Autorka v příspěvku
uvádí argumenty svědčící o tom, že v případném
„střetu“ uvedených dvou institutů je silnějším
právním titulem nabytí vlastnického
práva vydržením.
Martin Machač:
Listinná či elektronická
podoba listin dokládaných
k návrhu ve světle rejstříkové
praxe
Obsahem příspěvku je problematika dokládání
listin k návrhu na zápis či změnu zápisu
v obchodním rejstříku se zaměřením na
možnou listinnou nebo elektronickou podobu
dokládaných listin. Autor se nejprve zaměřuje
na stručný rozbor právní úpravy uvedené problematiky,
prezentuje výklad zákonného textu
a v návaznosti na něj i vyhlášky o digitalizaci
obchodního rejstříku. V textu dále popisuje
příklad z praxe, v němž došlo ze strany
soudu k extenzivnímu výkladu textu zákona
a vyhlášky, kdy se rejstříkový soud domáhal
předložení elektronické podoby listin, jimiž se
prokazují zapisované skutečnosti, které byly
předloženy v listinné podobě. Taková povinnost
však pro navrhovatele z platné právní
úpravy nevyplývá.
BULLETIN ADVOKACIE 7-8/2009
Jan Jirásek, Tomáš Kocourek:
Ústavní limity správy daní
Autoři se ve svém článku zabývají nedávnými
rozhodnutími Ústavního soudu, kterými
byl zvrácen dosavadní výklad některých ustanovení
daňového řádu a v návaznosti na něj
i soudního řádu správního. Ústavní soud se
v prvé řadě vyslovil k počítání lhůty k vyměření
či doměření daně, přičemž za správný označil
formát „3+0“. Dále v řadě jiných nálezů
uložil správním soudům, aby k prekluzi práva
vyměřit či doměřit daň přihlédly i bez námitky.
Rovněž se postavil proti bezdůvodnému provádění
daňových kontrol, v čemž spatřuje prvek
libovůle správce daně. Autoři za pomoci řady
argumentů polemizují se správností výchozích
premis a závěrů Ústavního soudu obsažených
v těchto nálezech.
David Slováček:
Ochrana spotřebitele
a rozhodčí doložky
Rozhodčí doložka, umístěná ve formuláři
smlouvy či ve formuláři obchodních podmínek,
je nekalým ujednáním ve smyslu § 56 odst. 1
občanského zákoníku. Z hlediska evropské
směrnice nebyla individuálně sjednána. Z hlediska
české definice nekalých podmínek je pak
v rozporu s požadavkem dobré víry (ve smyslu
přiměřenosti a ohledů na zájmy spotřebitele)
a znamená újmu spotřebitele (zhoršení jeho
právního postavení v případném sporu). Značná
nerovnováha v právech a povinnostech
dodavatele a spotřebitele pak spočívá v nepřiměřeném
vyloučení základního práva na soudní
ochranu, které prakticky postihuje zejména
spotřebitele. Rozhodčí doložky ve spotřebitelských
smlouvách jsou dále také v rozporu
s obecným ustanovením § 55 odst. 1 občanského
zákoníku, neboť se jedná o odchýlení
se od zákona v neprospěch spotřebitele a spotřebitel
se jimi vzdává zákonem poskytnutých
práv, čímž zhoršuje své postavení.
Tomáš Pelikán:
Jednostranná změna
smluvních podmínek
ve světle návrhu nové
evropské směrnice
o právech spotřebitelů
Evropská komise v loňském roce dokončila
přípravy návrhu nové směrnice o právech
spotřebitelů, která by měla v dohledné době
nahradit dosavadní směrnice č. 93/13/EHS,
o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitel-
WWW.CAK.CZ