Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2. LIHKADANOVDÁNEAPMI<br />
2.1 Introdukšuvdna<br />
Máná motorihkka ovdána jođánit ja dramáhtalaččat máná vuosttaš eallinjagiid.<br />
Njuoratmánná ii sáhte ieš lihkadit, son dárbbaša rávisolbmo veahki nagodit lihkadit.<br />
Moadde jagi maŋŋá viegada mánná duohkot deike, stivre diŋggaid ja duhkorasaid, ja<br />
lea lunddolaš oassálasti bearraša sosiálalaš eallimis. Motorihkalaš gálggaid ovdáneapmi<br />
lea eanemus oinnolaš máná vuosttaš eallinjagiid ja daid leage álkimus áicat (2, 1).<br />
Gaskal guovtti ja čieža jagi ovdánit ollu motorihkalaš vuođđogálggat, mat leat<br />
huksengeađggit ollu lihkadangálggaide. Mánát ohppet viehkat, njuikut, čiŋkut,<br />
goargŋut, čiekčat, bálkestit ja dustet spáppa, tennjet, čállit ja lihkahallat/stivret<br />
iešguđetlágan reaidduid. Gálggat maid mánát ovddidit dien agis, leat dárbbašlaččat<br />
dasa vai sii sáhttet doaibmat iešheanalaččat beaivválaš eallimis, nugo ovdamearkka<br />
dihte hálddašit iešbirgengálggaid ja searvat stoahkanšilju stoahkamiidda ja<br />
astoáiggedoaimmaide (1, 3).<br />
Dan ahte máhttit lihkadit sihkkarit ja dárkilit iežas dábálaš birrasis, lea eatnasiidda<br />
hui vuđolaš ja automáhtalaš oassi beaivválaš eallimis. Danin lea álki vajáldahttit dan<br />
man váddásat ja máŋggabealálaččat dat lihkastagat duođai leat. Dat mat orrot álkis,<br />
beaivválaš gálggat, sáhttet dagahit stuora fuolastumi mánáide geat eai leat ovddidan<br />
daid lihkadannávccaid maiguin mánná galgá doaibmat (4, 1).<br />
Mánáid motorihkalaš gálggain leat hui viiddis normála variašuvnnat. Muhtumat<br />
šaddet spábbačiekčannásttit, earát šaddet rytmmalaš čeahpes dánsut. Earát ges<br />
guossalit iežaset julggiide, rahčet juogalágan hehttehusa meaddel beassat, durddidit<br />
borranbeavddis ja čađat dárbbašit veahki feara makkár bargamušaide. Ii leat álo álki<br />
diehtit goas boalbbasvuohta lea juoga maid sáhttá gohčodit dábálašvuohtan ja goas dat<br />
lea eahpedábálaš (5).<br />
Guhkes áiggiid dás ovdal leat čilgen mánáid geain leat motorihkalaš váttut.<br />
Ođđaseamos ja eanemus dohkkehuvvon namahus čilget dieid váttisvuođaid, lea<br />
Developmental Coordination Disorder (DCD). DCD gávdno 5-6 % mánáin gaskal<br />
5 ja 11 jagi (6). Ollu iskkademiin leat oaidnán sohkabeliid gaskka erohusaid. Dáid<br />
váttuid oaidná dávjjit bártnážiin go nieiddažiin. Erohusat sáhttet rievddadit gaskkal<br />
2:1 ja 4:1 (7). DCD lea dávjá okta máŋgga eará váttisvuođain, mat sáhttet leat ADHD,<br />
7