sleva 10 - AAA Radiotaxi s. r. o.
sleva 10 - AAA Radiotaxi s. r. o. sleva 10 - AAA Radiotaxi s. r. o.
KULTURA Natalie Portmanová jako krásná Inés Natalie Portman as beautiful Inés Formanovy přízraky doby Goyovy přízraky, USA 2007 Premiéra v ČR: 1. 2. 2007 Režie: Miloš Forman Zatím poslední film asi nejslavn�jšího �eského režiséra Miloše Formana Goyovy p�ízraky není životopisem slavného špan�lského malí�e Francisca Goyi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale obrazem doby plné zvrat� p�elomu 18. a 19. století ve Špan�lsku. P�evlékání kabát� i názor� bylo tehdy na denním po�ádku a jedinou možností um�lce Goyovy velikosti bylo zpovzdálí sledovat a dokumentovat události ve svých obrazech. Goya v pozadí Snímek je typicky po formanovsku postaven na silném p�íb�hu, citech a výrazných postavách, p�ipomínajících nejen díky kostým�m a výprav� režisérova oscarového Amadea. I zde se setkáme se dv�ma výraznými a protikladnými postoji k životu: s bratrem Lorenzem (Javier Bardem) a malí�em Goyou (Stellan Skarsgård). Zatímco Goya si zachovává krom� své d�stojnosti i odstup od historických událostí, Lorenzo se vždy p�ikloní na tu stranu, která je práv� u moci – nejprve je oddaný špan�lské inkvizici, ale v dob� Napoleonovy invaze do Špan�lska se nadchne myšlenkami francouzské revoluce a zcela obrátí. Jeho p�elétavost se mu však vymstí, když její moc slábne a ke slovu se op�t dostává obnovená špan�lská monarchie. ironie dějin Práv� ironie d�jin Formana na té dob� fascinovala. P�ipomíná totiž doby, které sám prožil. N�které scény, zejména v�zn�ní nevinných lidí, evokují dobu politických v�z�� za minulého režimu u nás, spojitost s inkvizicí je zde více než z�ejmá. Když se situace p�i povstání obrátí, vym�ní se pouze vláda, ale život se nem�ní. To je Formanova skrytá kritika sou�asnosti. Postava Goyi pak zt�les�uje postavení um�lce v nejisté dob�, možná se stává i ur�itým alter egem Formana a jeho životního úd�lu. < 10 Březen 2007 Forman’s Spanish ghosts Goya's Ghosts, USA 2007 CZ Premiere: 1. 2. 2007 Directed by: Miloš Forman Text: Kate�ina Žabková Foto/Photo: Hollywood Classic Entertainment This latest film by possibly the best known Czech director, Miloš Forman, called Goya’s Ghosts, is not a faithful depiction of the life of Spanish painter, Francisco Goya as it would seem at first glance. It is more a snapshot of a period at the turn of the 18th and 19th century in Spain, when people changed their allegiances and opinions on a daily basis. Only an artist of Goya’s greatness could observe and document in pictures what was happening from afar. Goya in the background The film is typical for Forman in having a strong storyline, emotions and characters, reminiscent of Forman’s Oscar winning film Amadeus, and not only thanks to the costumes and production. In the film we meet two strongly opposing approaches to life in the characters of brother Lorenzo (Javier Bardem) and Goya (Stellan Skarsgård). While Goya keeps his dignity and remains distant from the historical events happening around him, Lorenzo always leans towards those who happen to be in power at the given moment. At first this is the Inquisition, but then, when Napoleon invades Spain, he becomes an ardent proponent of the ideals of the French Revolution. However, he pays for his fickleness when the Spanish monarchy is reinstated. Javier Bardem v roli Lorenza Javier Bardem as Lorenzo the irony of history What fascinated Forman in this period was the irony of history. It reminded him of the period through which he lived. Some scenes, especially the imprisonment of innocent people, are meant to remind audiences of political prisoners during the communist era here, and the link between the regime and the inquisition is quite obvious. When the situation swings the other way, the government changes but life remains the same. This is Forman’s veiled criticism of the present-day situation in this country. The character of Goya represents the artist in uncertain times, perhaps in some ways Forman’s alter ego representing his own fate.
národ Tomatsuova tematicky komponovaná výstava zkoumá vztah �lov�ka k vlastnímu národu. Fotograf se snaží zjistit, co zbylo po válce z jeho zem�, která se postupn� stává pomyslnou 51. hv�zdi�kou na americké vlajce a zapomíná na tradi�ní japonské hodnoty. Tomatsuovy fotografie jsou jako kapitoly z d�jin povále�ného Japonska – pátrají po otiscích atomové bomby v životech lidí i v�cí kolem, zobrazují žvýkající Ameri�any v japonských barech, šedesátá léta a jejich radostný vzmach nebo jih zem�, kde jako by se zastavil �as. kůže Síla jeho fotografií je v tom, že dovedou zobrazit naprosto b�žnou v�c, ale ud�lat z ní sou�asn� symbol. Nap�íklad slavná fotografie lahve od piva roztavená žárem výbuchu p�ipomíná znetvo�ený plod dít�te. Odporný, ale p�esný obraz války. Tomatsuova výstava je výstižn� nazvaná „k�ží“, protože „zran�ná k�že obsahuje víc pravdy než velké ideje“, jak píše kurátor výstavy, Leo Rubinfien. kruh plný otázek Tak jako vztah Japonc� k Ameri�an�m není jednozna�ný a mísí se v n�m nenávist k okupant�m s obdivem k modernímu sv�tu baseballek a mrakodrap�, tak ani Tomatsu�v pohled na sv�t nemá jeden rozm�r. Hledá ko�eny své zem� i její budoucnost, ale nenachází žádnou jasnou odpov��. Slavná zamlžená fotografie obrazu ze sv�tové výstavy v Ósace, pokapaného rudou barvou, p�ipomíná symbol zem� i její vlajky, rudý kotou� vycházejícího slunce zvaný Hinomaru. Pro� se ale kruh slunce na fotografii náhle rozst�ikuje do kapek a p�vodní jednota kruhu je pry�? Tomatsu nás vybízí k otázkám, které se netýkají pouze osudu jednoho národa, ale i nás samých a našeho vnímání um�ní a sv�ta. < Shomei Tomatsu / Eiko Ôshima, herečka ve filmu Shiiku Eiko Ôshima, an actress in the film Shiiku,1961 Shomei Tomatsu: Kůže národa Galerie Rudolfinum 11/1 – 15/4 2007 Shomei Tomatsu: Skin of the Nation Rudolfinum Gallery 11/1 – 15/4 2007 Mít národ pod kůží Under the skin of a nation Shomei Tomatsu / Bez názvu, 1962 Untitled, 1962 Text: Kamila Bohá�ková Foto/Photo: © Shomei Tomatsu, Galerie Rudolfinum Rudolfinum Gallery nation Tomatsu’s thematic exhibition examines the relationship between a person and his or her nation. The photographer tries to ascertain what remains of his country after the war, a land which is gradually becoming just the 51st star on the Stars and Stripes, and one that is forgetting its traditional values. Tomatsu’s photographs are like chapters in the history of post-war Japan – they search for the mark left in people’s lives and the things around them by the atom bombs; they show Americans chewing gum in Japanese bars, the 1960s and the amazing growth of the country, as well as the south of Japan where time seems to be standing still. skin The strength of these images is that they show ordinary everyday things while making them into symbols. For instance, the famous image of a beer bottle, melted by the heat of the explosion, which looks like a disfigured foetus. A horrible sight indeed, but an accurate portrayal of war. Tomatsu’s exhibition is aptly called ‘skin’, as - ‘Broken skin contains more truth than great ideas’, in the words of exhibition curator, Leo Rubinfien. a disc full of questions Just as the relationship of the Japanese towards the US isn’t simple and is a combination of hatred towards a once occupying power and admiration for their modern world of baseball caps and skyscrapers, so Tomatsu’s view of the world is multidimensional. He is looking for his country’s roots and its future, but doesn’t o�er clear-cut answers. His famous misty image of a picture from the world exhibition in Osaka, flecked with spots of red, is a symbol of the country and its flag, a red disc representing the rising sun called Hinomaru. Why does the disc of the sun on the photograph suddenly disintegrate into drops and the cohesion of the shape disappear? Tomatsu wants us to come up with questions which aren't about the fate of one nation, but about us all and our perception of art and the world around us. < Březen 2007 CULTURE 11
- Page 1 and 2: YOUR GUIDE TO PRAGUE 03/04 •2007
- Page 3 and 4: www.dinersclub.cz Svět je otevřen
- Page 5 and 6: Vážení čtenáři, práv� pro
- Page 7 and 8: Na Goyovy obrazy jste prý narazil
- Page 9: a našel obraz s názvem Mléka�k
- Page 13 and 14: divadlo / theatre hudba / music Sex
- Page 15 and 16: do divadla / theatres do klubu / cl
- Page 17 and 18: Co na sebe prozradila: „Chodím v
- Page 19 and 20: vaření je radost D�kazem kvalit
- Page 21 and 22: Restaurace Triton hotelu Adria Trit
- Page 23 and 24: Marriott Inc. is once again extendi
- Page 25 and 26: Majitel restaurace U Kuchařů, Mir
- Page 27 and 28: LA BODEGA Hybernská 32, Praha 1 Te
- Page 29 and 30: ...ZAHAJTE DEN PŘÍJEMNĚ …kick
- Page 31 and 32: V hlavní roli LEGÍNY! s legínami
- Page 33 and 34: Očima českých návrhářů Throu
- Page 35 and 36: Solný relax - Centrum Millennium P
- Page 37 and 38: kde si v Praze dobře zahrát where
- Page 39 and 40: Foto/Photo: © isifa/Ablestock bezp
- Page 41 and 42: mezi památkami UNESCA Kutné Ho�
- Page 44 and 45: NIGHTLIFE www.pinkdolly.cz 44 Břez
- Page 46 and 47: Nekázanka 4, Praha 1 tel.: 222 211
- Page 48: www.impact-corti.cz • Správa nem
národ<br />
Tomatsuova tematicky komponovaná výstava zkoumá vztah �lov�ka<br />
k vlastnímu národu. Fotograf se snaží zjistit, co zbylo po válce z jeho<br />
zem�, která se postupn� stává pomyslnou 51. hv�zdi�kou na americké<br />
vlajce a zapomíná na tradi�ní japonské hodnoty. Tomatsuovy fotografie<br />
jsou jako kapitoly z d�jin povále�ného Japonska – pátrají po otiscích<br />
atomové bomby v životech lidí i v�cí kolem, zobrazují žvýkající Ameri�any<br />
v japonských barech, šedesátá léta a jejich radostný vzmach nebo jih<br />
zem�, kde jako by se zastavil �as.<br />
kůže<br />
Síla jeho fotografií je v tom, že dovedou zobrazit naprosto b�žnou v�c,<br />
ale ud�lat z ní sou�asn� symbol. Nap�íklad slavná fotografie lahve od<br />
piva roztavená žárem výbuchu p�ipomíná znetvo�ený plod dít�te. Odporný,<br />
ale p�esný obraz války. Tomatsuova výstava je výstižn� nazvaná<br />
„k�ží“, protože „zran�ná k�že obsahuje víc pravdy než velké ideje“, jak<br />
píše kurátor výstavy, Leo Rubinfien.<br />
kruh plný otázek<br />
Tak jako vztah Japonc� k Ameri�an�m není jednozna�ný a mísí se<br />
v n�m nenávist k okupant�m s obdivem k modernímu sv�tu baseballek<br />
a mrakodrap�, tak ani Tomatsu�v pohled na sv�t nemá jeden rozm�r.<br />
Hledá ko�eny své zem� i její budoucnost, ale nenachází žádnou jasnou<br />
odpov��. Slavná zamlžená fotografie obrazu ze sv�tové výstavy<br />
v Ósace, pokapaného rudou<br />
barvou, p�ipomíná symbol<br />
zem� i její vlajky, rudý kotou�<br />
vycházejícího slunce zvaný<br />
Hinomaru. Pro� se ale kruh<br />
slunce na fotografii náhle rozst�ikuje<br />
do kapek a p�vodní<br />
jednota kruhu je pry�? Tomatsu<br />
nás vybízí k otázkám,<br />
které se netýkají pouze osudu<br />
jednoho národa, ale i nás<br />
samých a našeho vnímání<br />
um�ní a sv�ta. <<br />
Shomei Tomatsu / Eiko Ôshima, herečka ve filmu Shiiku<br />
Eiko Ôshima, an actress in the film Shiiku,1961<br />
Shomei Tomatsu: Kůže národa<br />
Galerie Rudolfinum<br />
11/1 – 15/4 2007<br />
Shomei Tomatsu: Skin of the Nation<br />
Rudolfinum Gallery<br />
11/1 – 15/4 2007<br />
Mít národ pod kůží<br />
Under the skin of a nation<br />
Shomei Tomatsu / Bez názvu, 1962<br />
Untitled, 1962<br />
Text: Kamila Bohá�ková<br />
Foto/Photo: © Shomei Tomatsu, Galerie Rudolfinum<br />
Rudolfinum Gallery<br />
nation<br />
Tomatsu’s thematic exhibition examines the relationship between<br />
a person and his or her nation. The photographer tries to ascertain what<br />
remains of his country after the war, a land which is gradually becoming<br />
just the 51st star on the Stars and Stripes, and one that is forgetting<br />
its traditional values. Tomatsu’s photographs are like chapters in the<br />
history of post-war Japan – they search for the mark left in people’s lives<br />
and the things around them by the atom bombs; they show Americans<br />
chewing gum in Japanese bars, the 1960s and the amazing growth<br />
of the country, as well as the south of Japan where time seems to be<br />
standing still.<br />
skin<br />
The strength of these images is that they show ordinary everyday things<br />
while making them into symbols. For instance, the famous image of a beer<br />
bottle, melted by the heat of the explosion, which looks like a disfigured foetus.<br />
A horrible sight indeed, but an accurate portrayal of war. Tomatsu’s<br />
exhibition is aptly called ‘skin’, as - ‘Broken skin contains more truth than<br />
great ideas’, in the words of exhibition curator, Leo Rubinfien.<br />
a disc full of questions<br />
Just as the relationship of the Japanese towards the US isn’t simple<br />
and is a combination of hatred towards a once occupying power and<br />
admiration for their modern world of baseball caps and skyscrapers, so<br />
Tomatsu’s view of the world is multidimensional.<br />
He is looking for his country’s roots and its future,<br />
but doesn’t o�er clear-cut answers. His famous<br />
misty image of a picture from the world exhibition<br />
in Osaka, flecked with spots of red, is a symbol<br />
of the country and its flag, a red disc representing<br />
the rising sun called Hinomaru. Why does the<br />
disc of the sun on the photograph suddenly<br />
disintegrate into drops and the cohesion of the<br />
shape disappear? Tomatsu wants us to come up<br />
with questions which aren't about the fate of one<br />
nation, but about us all and our perception of art<br />
and the world around us. <<br />
Březen 2007<br />
CULTURE<br />
11
Change language