jenom chybís ty!

Dominikánská Republika - Bienvenidos a la República Dominicana! Dominikánská Republika - Bienvenidos a la República Dominicana!

dominicanway.com
from dominicanway.com More from this publisher
08.12.2015 Views

Naše hudba Güira. Králem všech rytmů, které obohacují náš folklór, je merengue, prohlášené Národním kulturním dědictvím Dominikánské republiky. Tento rytmus je druhem populární muzikální formy a je velmi dynamický a od generace ke generaci poněkud odlišný. Je součástí naší lidové hudby, milujeme pohyb v rytmu a bítu této hudby a podle veršů karnevalové písně v nás pulzuje naléhavé nutkání „…tančit na ulici dnem i nocí…“ Merengue je souhrnem celkové harmonické souhry güiry, tambory (malý bubínek) a tahací harmoniky. Stejně jako Lanner a Strauss v 19. století přenesli valčík z lidových tančíren do velkých tanečních sálů a císařských rakouských divadel, dominikánská merengue byla interpretována národními a zahraničními tanečními kapelami a symfonickými orchestry, a to díky práci dominikánských skladatelů vážné hudby včerejška i dneška jako byli a jsou la cotica 56

usnutím. Děti vyrůstají uprostřed zpívaných her a nacvičování zpěvu probíhá i před začátkem vyučování. Dospělí vesničané zpívají popěvky a „cantos de hacha“ (písně při osekávání) při kultivaci „conuco“ (parcela půdy pro obdělávání), zpívají své modlitby a vyjadřují svou lásku k těmto rytmům – není divu, že zpěv serenád je tak populární! A když dojde ve vesnických oblastech k úmrtí dítěte, truchlící zpívají žalozpěvy, kterým se říká „baquiní“. Julio Alberto Hernández, Juan Francisco García, José Dolores Cerón, Luis Alberti, Rafael Solano a Bienvenido Bustamante, kteří kromě jiných rovněž kultivovali tradiční muzikální formy. Další jsou Enrique de Marchena, Luis Mena, Francisco Ignacio, Ramón Díaz, Manuel Simó, Juan Luis Guerra, Michael Camilo a José Antonio Molina. Dominikánci milují hudbu. Otec Labat, francouzský kněz, který přijel do hlavního města v roce 1795 v době, kdy Španělsko postoupilo náš ostrov Francii podle bazilejské smlouvy, vyslovil následující hluboký postřeh: „Tanec je v Santo Domingu tou nejoblíbenější vášní a já nevěřím, že na světě neexistuje jiné místo, kde jsou lidé tak hluboce vtažení muzikálními vibracemi.“ Labatův postřeh je neskutečně příhodný. Zpěv je pravděpodobně jediný fenomén, který může soupeřit s tancem, aby naplnil dominikánskou duši. Až do dnešního dne se zachoval zvyk zpívat ukolébavky dětem před Bachata, hudební žánr, jehož kořeny sahají po kubánské boleroson a po portorické tance, se přizpůsobil hudebnímu vkusu a osobité zvláštnosti dominikánského lidu. Také známý jako „música del amargue” se tento žánr těší velké popularitě v zahraničí a považuje se za autentické znázornění rázu venkovského lidu a lidových radovánek Dominikánské republiky. • Tip Güira je typickým dominikánským nástrojem, který sestává ze struhadla, vytvořeného z tenkého měděného plechu ve tvaru dutého válce, který, když je škrabán pomocí škrabky, vydává drnčící rytmický zvuk. Původní indiánská populace na ostrově používala tento nástroj při „areíto“ (indiánské ceremoniální tance a písně). Vyráběli tento nástroj z atraktivního ovoce „gourd“ (tykev), ze které vydlabali dužinu a pak ji oškrábali a později ji škrabali pomocí vidlicovité hůlky. Stále jsou „pericos ripiaos“, kteří tento typ Güiry ještě používají. „Perico ripiao“ je domorodý název pro trio potůlných zpěváků, kteří interpretují populární muzikální formy v rámci vesnického prostředí. Dominikánský tambor (bubínek) dosahuje svého 57 la cotica

Naše hudba<br />

Güira.<br />

Králem všech rytmů, které obohacují náš folklór, je<br />

merengue, prohlášené Národním kulturním dědictvím<br />

Dominikánské republiky. Tento rytmus je druhem<br />

populární muzikální formy a je velmi dynamický a od<br />

generace ke generaci poněkud odlišný.<br />

Je součástí naší lidové hudby, milujeme pohyb v<br />

rytmu a bítu této hudby a podle veršů karnevalové<br />

písně v nás pulzuje naléhavé nutkání „…tančit na<br />

ulici dnem i nocí…“ Merengue je souhrnem celkové<br />

harmonické souhry güiry, tambory (malý bubínek) a<br />

tahací harmoniky.<br />

Stejně jako Lanner a Strauss v 19. století přenesli<br />

valčík z lidových tančíren do velkých tanečních sálů<br />

a císařských rakouských divadel, dominikánská<br />

merengue byla interpretována národními a<br />

zahraničními tanečními kapelami a symfonickými<br />

orchestry, a to díky práci dominikánských skladatelů<br />

vážné hudby včerejška i dneška jako byli a jsou<br />

la cotica<br />

56

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!