jenom chybís ty!
Dominikánská Republika - Bienvenidos a la República Dominicana! Dominikánská Republika - Bienvenidos a la República Dominicana!
Naše hudba Güira. Králem všech rytmů, které obohacují náš folklór, je merengue, prohlášené Národním kulturním dědictvím Dominikánské republiky. Tento rytmus je druhem populární muzikální formy a je velmi dynamický a od generace ke generaci poněkud odlišný. Je součástí naší lidové hudby, milujeme pohyb v rytmu a bítu této hudby a podle veršů karnevalové písně v nás pulzuje naléhavé nutkání „…tančit na ulici dnem i nocí…“ Merengue je souhrnem celkové harmonické souhry güiry, tambory (malý bubínek) a tahací harmoniky. Stejně jako Lanner a Strauss v 19. století přenesli valčík z lidových tančíren do velkých tanečních sálů a císařských rakouských divadel, dominikánská merengue byla interpretována národními a zahraničními tanečními kapelami a symfonickými orchestry, a to díky práci dominikánských skladatelů vážné hudby včerejška i dneška jako byli a jsou la cotica 56
usnutím. Děti vyrůstají uprostřed zpívaných her a nacvičování zpěvu probíhá i před začátkem vyučování. Dospělí vesničané zpívají popěvky a „cantos de hacha“ (písně při osekávání) při kultivaci „conuco“ (parcela půdy pro obdělávání), zpívají své modlitby a vyjadřují svou lásku k těmto rytmům – není divu, že zpěv serenád je tak populární! A když dojde ve vesnických oblastech k úmrtí dítěte, truchlící zpívají žalozpěvy, kterým se říká „baquiní“. Julio Alberto Hernández, Juan Francisco García, José Dolores Cerón, Luis Alberti, Rafael Solano a Bienvenido Bustamante, kteří kromě jiných rovněž kultivovali tradiční muzikální formy. Další jsou Enrique de Marchena, Luis Mena, Francisco Ignacio, Ramón Díaz, Manuel Simó, Juan Luis Guerra, Michael Camilo a José Antonio Molina. Dominikánci milují hudbu. Otec Labat, francouzský kněz, který přijel do hlavního města v roce 1795 v době, kdy Španělsko postoupilo náš ostrov Francii podle bazilejské smlouvy, vyslovil následující hluboký postřeh: „Tanec je v Santo Domingu tou nejoblíbenější vášní a já nevěřím, že na světě neexistuje jiné místo, kde jsou lidé tak hluboce vtažení muzikálními vibracemi.“ Labatův postřeh je neskutečně příhodný. Zpěv je pravděpodobně jediný fenomén, který může soupeřit s tancem, aby naplnil dominikánskou duši. Až do dnešního dne se zachoval zvyk zpívat ukolébavky dětem před Bachata, hudební žánr, jehož kořeny sahají po kubánské boleroson a po portorické tance, se přizpůsobil hudebnímu vkusu a osobité zvláštnosti dominikánského lidu. Také známý jako „música del amargue” se tento žánr těší velké popularitě v zahraničí a považuje se za autentické znázornění rázu venkovského lidu a lidových radovánek Dominikánské republiky. • Tip Güira je typickým dominikánským nástrojem, který sestává ze struhadla, vytvořeného z tenkého měděného plechu ve tvaru dutého válce, který, když je škrabán pomocí škrabky, vydává drnčící rytmický zvuk. Původní indiánská populace na ostrově používala tento nástroj při „areíto“ (indiánské ceremoniální tance a písně). Vyráběli tento nástroj z atraktivního ovoce „gourd“ (tykev), ze které vydlabali dužinu a pak ji oškrábali a později ji škrabali pomocí vidlicovité hůlky. Stále jsou „pericos ripiaos“, kteří tento typ Güiry ještě používají. „Perico ripiao“ je domorodý název pro trio potůlných zpěváků, kteří interpretují populární muzikální formy v rámci vesnického prostředí. Dominikánský tambor (bubínek) dosahuje svého 57 la cotica
- Page 7 and 8: 40 Gastronomie Typická regionáln
- Page 10: Redakční kolektiv Domorodý papou
- Page 13 and 14: Taínské umění. Královskou vyhl
- Page 15 and 16: který vyjadřuje jejich pocity, my
- Page 17 and 18: Autonomní univerzita Santo Domingo
- Page 19 and 20: savana, tropická džungle, les a s
- Page 21 and 22: Svátky 1. ledna: Nový rok 6. ledn
- Page 23 and 24: konzultace a doporučení pro jaký
- Page 25 and 26: Všichni cizinci, kteří vstupují
- Page 27 and 28: Info: Ministerstvo zahraničních v
- Page 29 and 30: Info: Ministerstvo zahraničních v
- Page 31 and 32: Podle stupně svědomitosti vás p
- Page 33 and 34: podmínkami, celoročně laskavým
- Page 36 and 37: Média Santo Domingo Metra. Dominik
- Page 38 and 39: Santo Domingo - Plán Metra Stanice
- Page 40 and 41: Seznam golfových hřišť Název U
- Page 42 and 43: Letecké společnosti Letecké spol
- Page 44 and 45: Gastronomie Dominikánská republik
- Page 46 and 47: Adresář restaurací Rezervace Sp
- Page 48 and 49: Místa, která je vhodné navštív
- Page 50 and 51: pojmenování napovídá, kulturní
- Page 52 and 53: Jarabacoa. Pro fanoušky rychlosti
- Page 54 and 55: Audioprůvodce pro děti v muzejíc
- Page 58 and 59: Zábava Coco Bongo Centro Comercial
- Page 60 and 61: Co si koupit Dominikánský jantar.
- Page 62 and 63: Nákupní střediska Megacentro Av.
- Page 64 and 65: Vítejte ve Velkém Santo Domingo d
- Page 66 and 67: Mapa koloniální oblasti a jestli
- Page 68 and 69: Dál od starých hradeb Santo Domin
- Page 70 and 71: Mapa pro výjezd z města Chutě, k
- Page 72 and 73: shoduje se zimní beisbolovou sezó
- Page 74 and 75: prvky úzce spojené s naší kultu
- Page 76 and 77: Členové Dominikánské asociace i
- Page 78 and 79: Adresář hotelů a plážových re
- Page 80 and 81: Jih CASA BONITA TROPICAL LODGE (13)
- Page 82 and 83: HOTEL VECCHIA CASERMA (37) Carreter
- Page 84: Dominikánská republika Atlantský
- Page 87 and 88: Pokud pojedete do této oblasti a j
- Page 89 and 90: Vrchol Pico Duarte. • Jak se tam
- Page 91 and 92: orových lesích, volají k odpoči
- Page 94 and 95: Směrem k Jantarovému pobřeží M
- Page 96 and 97: se můžete potěšit z chutného m
- Page 98 and 99: pobřežní silnicí s výhledem na
- Page 100 and 101: připravovaných podle místního l
- Page 102 and 103: • Kde se ubytovat: Konzultujte se
- Page 104 and 105: turistickým místem krásných tř
Naše hudba<br />
Güira.<br />
Králem všech rytmů, které obohacují náš folklór, je<br />
merengue, prohlášené Národním kulturním dědictvím<br />
Dominikánské republiky. Tento rytmus je druhem<br />
populární muzikální formy a je velmi dynamický a od<br />
generace ke generaci poněkud odlišný.<br />
Je součástí naší lidové hudby, milujeme pohyb v<br />
rytmu a bítu této hudby a podle veršů karnevalové<br />
písně v nás pulzuje naléhavé nutkání „…tančit na<br />
ulici dnem i nocí…“ Merengue je souhrnem celkové<br />
harmonické souhry güiry, tambory (malý bubínek) a<br />
tahací harmoniky.<br />
Stejně jako Lanner a Strauss v 19. století přenesli<br />
valčík z lidových tančíren do velkých tanečních sálů<br />
a císařských rakouských divadel, dominikánská<br />
merengue byla interpretována národními a<br />
zahraničními tanečními kapelami a symfonickými<br />
orchestry, a to díky práci dominikánských skladatelů<br />
vážné hudby včerejška i dneška jako byli a jsou<br />
la cotica<br />
56
Change language