jenom chybís ty!

Taínské umění.
Královskou vyhláškou z roku
1508 pojmenoval španělský
král Ferdinand ostrov Santo
Domingo. Jeho domorodé jméno,
Quisqueya, znamená v jazyce
Taino „matka všech zemí“.
Původními obyvateli země byli
„Tainos“, jejichž název se v jazyce
Taíno překládá jako „ti dobří“.
Tainos, jako součást širší kultury
Arawakan, možná pocházeli z
tropického regionu Jižní Ameriky.
Prostřednictvím řady migrací
kánoemi se usadili na souostroví
ostrovů v Malých Antilách. Byli
fyzicky dobře stavění; měli spíše
žlutohnědou pleť a tmavé oči. Byli
relativně pokojní, dokonce, i když
byli téměř podrobeni pod nadvládu
náčelníka, nazývaného cacique,
historické záznamy odhalují lidi,
kteří statečně bránili své rodiny,
svou půdu a svou svobodu, když
se je dobyvatelé pokoušeli zotročit.
Bohužel, populace odhadovaná na
600 000, byla prakticky vyhubena
za méně než třináct let.
Sociálně politická struktura
Taino byla organizována pod
pěti politickými zřízeními neboli
cacicazgos: Marién, řízená
Guacanagarixem; Maguá byla
ovládána indiánským náčelníkem
Guarionex; Caonabo vládl
v Maguana; v Higüey to byl
Cayacoa; a Jaragua spadalo pod
moc Bohechío. Po Bohechio
smrti se jeho sestra, vdova
Caonaba, náčelnice Anacaona,
objevila jako následnice. Měla
pověst nejúčinnějšího správce a
nejkrásnější a vysoce respektované
ženy na ostrově. Nicméně musela
být svědkem nemilosrdného zabíjení
svých lidí mečem Nicolase de
Ovanda, španělského guvernéra v
roce 1503. Toto první surové jednání
vešlo do historických záznamů
jako Masakr v Jaragua. Uvězněná
královna odpověděla těmito verši:
„Není čestné zabíjet; ani čest
nemůže usmířit tragédii. Nechejte
nás otevřít most lásky, aby přes
něj mohli chodit dokonce i naši
nepřátelé a zanechat potomkům
své stopy. “
Jazyk
Španělština je oficiálním jazykem.
Nicméně se v některých komunitách
cizozemského původu a v
turistických střediscích mluví mimo
jiné anglicky, německy, francouzsky,
italsky a holandsky.
Je důležité upozornit na to, že
dominikánské používání jazyka je
souhrnem naší duše a moudrosti,
vyjádřených s drsným akcentem a
s vůněmi provincií. V naší zemi má
13 la cotica