26.09.2015 Views

AUDIT

mise Audit - Německo 2013 - Webnode

mise Audit - Německo 2013 - Webnode

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Mise Audit Německo 2013<br />

písek. A mezi Trassenheide a Karlshagenem<br />

je při pravé straně památník<br />

Mahn - und Gedenkstätte Karlshagen.<br />

Vybudovaný sice za endeéráckého<br />

socialismu a i přes pozdější úpravy<br />

stále nesoucí v monumentální mozaice<br />

ideologické sdělení o smrti, kterou<br />

přinesly britské bombardéry. V noci ze<br />

17. na 18. srpen 1943 provedla RAF<br />

první velký nálet na středisko vývoje a<br />

výzkumu raketových střel. Povedlo se<br />

tím oddálit reálné použití těchto zbraní<br />

minimálně o dva měsíce, ale tragédií<br />

jistě byl navigační omyl, vedoucí v<br />

bombardování pracovního tábora<br />

v Trassenheide. V něm zahynulo na<br />

500 zahraničních dělníků, kteří zde<br />

v rámci nucených prací budovali největší<br />

a vlastně jediný raketový zkušební<br />

polygon té doby. Zároveň tu zahynulo<br />

na 180 německých pracovníků –<br />

technického a administrativního personálu,<br />

ale i dozorců. Viz příloha.<br />

Všichni jsou pohřbeni zde, součástí je<br />

Trať byla postavena v polovině roku 1935<br />

k armádnímu výzkumnému ústavu, kde<br />

Wehrmacht našel vhodné místo pro své<br />

raketové zkoušky. Nové železniční spojení<br />

mělo sloužit především pro přepravu zboží<br />

a vojenského personálu. Civilistům byla<br />

jízda přes vojenský prostor zakázána. Po<br />

válce byl železniční systém rozebrán a<br />

odvezen včetně zbývajících vagonů jako<br />

reparace do Sovětského svazu. Provoz byl<br />

pak udržován parními vlaky, později se<br />

postupně přešlo na provoz s dieselovou<br />

soupravou.<br />

Konečně přijíždíme k cíli, ke komplexu<br />

zachované původní peenemündské<br />

elektrárny, kde je dnes památeční areál<br />

a muzeum. Přes rovněž původní<br />

vrátnici a vstupní bránu se zarostlým<br />

historickým kolejištěm vidíme k nebi<br />

mířící hrot V2 a pod ním rampu pro<br />

V1.<br />

Vchod do vlastního areálu vede původním<br />

bunkrovým objektem 01, kde<br />

v průhledech okýnek jsou monitory, na<br />

Oberth se díla zhostil s nadšením, které ho<br />

však po čase přešlo. Nakonec se však dílo<br />

povedlo dovést do kompromisu. Zajímavé je,<br />

že rakety V2 později vedle symbolu ženy na<br />

měsíci, přebraly také černobílý design, který<br />

byl použit právě v tomto filmu.<br />

Nadšeně si vše prohlížíme a fotíme, naši<br />

techničtí odborníci popisují funkci grafitových<br />

kormidel, která jsou dobře viditelná<br />

u V2 v prostoru výtokové trysky. Na<br />

vystaveném exponátu si<br />

popisujeme<br />

start létající střely V1 pomocí pístu, napojení<br />

přívodu páry z vyvíječe a funkci<br />

rampy. Je tady dobře vidět spoustu detailů,<br />

za všechny jmenujme šroubové<br />

spojení jednotlivých dílů rampy, nebo<br />

těsnící lištu u kořene „nosu“ pístu, která<br />

při jeho pohybu bránila úniku tlakové<br />

páry štěrbinou rampy.<br />

areál hřbitova s typicky německými<br />

náhrobními kříži, jak je známe<br />

z hřbitovů vojenských. Jména jsou zde<br />

vesměs německá a datum úmrtí u<br />

všech stejný. 18. 8. 1943<br />

Pokračujeme dále po silnici, kde po<br />

pravé straně mezi borovicemi vidíme<br />

docela blízko písečnou dunu a za ní už<br />

je jistě Balt; podíváme se na něj, až<br />

pojedeme zpátky. Cestu občas přetíná<br />

železniční trať, vine se podle ní, a<br />

v těch kolejích na trase Zinnowitz–<br />

Peenemünde je také kus historie.<br />

kterých běží dokumenty o Peenemünde.<br />

Zaplatíme vstupné a pak už stojíme<br />

na rozlehlé ploše. Neomylně zamíříme<br />

k maketám V1 a V2 (měřítko 1:1).<br />

Jsou dokonalé a věrné, V2 nese na<br />

trupu i původní emblém ženy na Měsíci,<br />

symbol populárního filmu, který byl<br />

v Německu natočen v roce 1929.<br />

V roce 1929 probíhalo natáčení filmu Žena<br />

na Měsíci, který režíroval Fritz Lang. Tento<br />

film byl reakcí na raketové nadšení, které<br />

tehdy ovládlo Německo. Jeden z posledních<br />

filmů němé éry hlásal, že bude stát<br />

na vědeckých podkladech. Proto přizval<br />

režisér k filmu známého vědce ing. Hermana<br />

Obertha jako odborného poradce.<br />

8<br />

Pak vnikneme do muzea. Je tu celá řada<br />

zajímavých původních částí jak V1 tak V2,<br />

opět úřadují naši techničtí odborníci a<br />

poukazují na gyroskopy, grafitová kormidla,<br />

jednotlivé části spalovací komory,<br />

víko komory se vstřikovacími tryskami,<br />

mechanismus ovládání aerodynamických<br />

kormidel atd.<br />

Je toho poměrně dost, včetně přesných<br />

maket tehdejšího terénu a budov, vidíme<br />

odpalovací rampy pro V2, promítají se

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!