AUDIT

Bořitelé hrází (Dambusters)
Bořitelé hrází - Dambusters
Vzniklo několik problémů:
1) kde a jak provádět simulace nočních letů
2) zabezpečení podkladů a metody pro navigaci v nízkém letu
3) stanovení a udržení přesné výšky 18m
4) zajištění odhozu bomby přesně 366 - 412m od hráze.
Nejprve bylo třeba vyřešit, jak simulovat noční světlo, protože v Anglii nebylo mnoho dní, kdy byly příznivé meteorologické
podmínky pro nízké létání v noci. Proto bylo třeba létat ve dne. Řešení spočívalo v namontování tenké jantarové
clony přes kabinu a pilot nosil modré brýle, což celkem věrně imitovalo noční světlo.
Problém s navigací byl v tom, jak číst mapy, množství map, z nichž je potřeba vždy jen malý výřez. Navigátoři to vyřešili
po svém: Nastříhali si potřebné části map, spojili je v jeden pás a ten si během letu převíjeli podle potřeby.
Princip použití Wallisovy
pumy pro ničení přehrad
Nejtěžší se ale ukázalo létání v 18 m nad vodou. Barometrické výškoměry vykazovaly různé vady (tzv. přístrojová chyba,
rozdílné tlaky nad Anglií a Německem atd.) a radiovýškoměry byly v té době ještě v plenkách. Nakonec to bylo
jednoduché. Pan Lockspeiser z programu vojenské pomoci vymyslel, že do přídě a za pumovnici se nainstalují dva
reflektory směřující pod letadlo, které se
budou sbíhat a v požadované výšce 18 m
tvoří na hladině číslici 8.
Určení požadované vzdálenosti pro odhoz
bomby bylo také řešeno celkem primitivní
pomůckou, vymyšlenou W/Cdr
Dannem z programu vojenské pomoci.
Tvořilo ji jednoduché zařízení ve tvaru Y,
opatřené na kratších koncích hřebíky a na
delším konci záměrným otvorem. Na korunách
přehrad byly většinou dvě věže, a
pokud měl bombometčík v zákrytu věže s
hřebíky, věděl, že je v přesné vzdálenosti
pro uvolnění pumy.
46