Obsah: Mise Audit 5 Pondělí 9. září 2013 5 Úterý 10. září 2013 7 Středa 11. září 2013 10 Čtvrtek 12. září 2013 13 Pátek 13. září 2013 14 Sobota 14. září 2013 17 Audit 2013 18 Přílohy: 20 Historie tajných zbraní fašistického Německa 21 Dnešní německé ponorky 40 Bořitelé hrází (Dambusters) 42 4
Mise Audit Německo 2013 Proč <strong>AUDIT</strong>? Německo jako současný tahoun Evropské unie je dnes, 68 let po válce zemí, která mimo jiné prošla jistě bolestným denacifikačním procesem. Paralela s naším vyrovnáním se s totalitní minulostí je tedy na místě a je na každém, aby posoudil, jak se to té které zemi více či méně zdařilo, nebo ještě daří….nedaří... Přesto ze své mysli nemůžeme vypreparovat pomyšlení na hrůzy, které se zrodily v koktejlu namíchaném z kontextu doby po Velké válce, z nespokojeného národa, z jednoduchých pravd i bludů národního socialismu a z dlouhodobého mytí mozků obyvatel hitlerovského Německa. A tak se tedy jedeme podívat, co z toho všeho zbylo a kam se to i ono posunulo. Dnes můžeme jet auty po dobrých dálnicích jako turisté a nikoli Shermany po betonových zubech Siegfriedovy linie; jedeme za kvalitním muzejnictvím, památkami, servisem a zázemím na úrovni a hlavně jedeme za poučením. Bude to taková naše malá „backgroundí“ kontrola, revize čili <strong>AUDIT</strong>: „Kam že jsi to došlo, Německo, za těch 68 let od zhroucení snu o tisícileté říši?“ Pondělí 9. září 2013 Ranní snídaně na vidličku, lehká a střídmá. Počasí bohužel deštivé, babí léto právě uplynulého týdne je zřejmě pryč. Takže vzhůru do nepohody! Sraz na mělnickém parkovišti u některých s lehkým zpožděním, ale lze tolerovat. Vozový park tvoří již osvědčená a prašnými cestami řádně sjetá Fabia našeho velitele (Velitel Borek, Ivek, Renda, Fanda) a nováček KIA nestora Backgroundu Jaromíra (+ Igor a Míra zvaný Bivoj). Míříme do Roudnice, nabereme Fandu a jeho buchty (v dóze) a stále v dešti, chvílemi i v lijáku pokračujeme po dálnici D8 (známou jako E55) na Ústí a ven z české kotliny, do dnes spřáteleného Německa. Německo se pozná okamžitě. Silnice je náhle obklopena větrnými elektrárnami, desítkami ba i stovkami větrných elektráren. Jsou vděčným zdrojem stálých debat našich odborníků přes kilo i mega watty, kolikpak že to může dávat, jestlipak se to vyplatí, jak by se měly řešit Blackouty a tak podobně. Německo má instalováno téměř 31 500 „větrných“ MW, nejvíc v Evropě, ČR má pouze 260 MW. Německé turbíny mají výkon 3,6 – 6MW, na trh ale již přichází francouzská turbína Enercon o výkonu 7,5 MW. To jen na okraj, abychom se už nepřeli. Lije chvílemi vydatně, bývalé východní Německo ale působí klidně a vyrovnaně a v saském Torgau, první zastávce naší cesty, už chvílemi dokonce prosvěcuje sluníčko. Torgau (česky Torgava), město na Labi, centrum Severního Saska. 25. dubna 1945 se zde setkala vojska USA a Sovětského svazu. Snímek z prvního setkání Američanů a Rusů na poškozeném mostě v Torgau, kdy si potřásli rukama Lt. William Robertson a por. Alexandr Silvaško, se stal známějším než fotky z oficiálního setkání, zinscenovaného pro tisk o dva dny později. 25. duben se také dodnes slaví jako „Elbe Day“ (Labský den) a symbol konce druhé světové války. Parkujeme na levém břehu Labe, u ranně renesančního zámku Hartenfels, před nímž je zbytek bývalého předmostí. Původní most byl Němci vyhozen časně ráno 25. dubna 1945. Spadly 3 oblouky přes Labe, 4 oblouky nad loukou na předmostí zůstaly stát. Dnes je na malém prostranství pamětní 5 sloup s textem, který vyjadřuje úctu obětem války, připomíná vyhnání a touhu po usmíření a míru. Stojíme na výstupku v hradbách, na onom předmostí, kde začínal (či končil) tehdejší most. Na jeho zborcených obloucích došlo 25. dubna 1945 k památnému setkání amerických a sovětských vojsk. Tady si vojáci podali ruce s úlevou, že prošli živí nejhroznější válkou, kterou lidé dokázali vymyslet. Tady si podávali ruce zástupci spojeneckých velmocí, ačkoliv opravdový duch spojenectví mezi Západem a Východem se tehdy, na konci války, stále více vytrácel. Ale z dokumentárních fotografií z onoho 25. dubna 1945, je vidět, že objímající se vojáci jsou skutečně šťastní u vědomí, že válka končí a že si tady, v německém Torgau na řece Labi, mohou přátelsky tisknout ruce. My fotíme a filmujeme a pak se přesuneme na dru-
Change language