AUDIT

Historie tajných zbraní fašistického Německa
Výstavba Peenemünde rozhodně nebyla levná záležitost, Von Braun a Dornberger ale dokázali získat dostatek finančních prostředků
k výstavbě skutečně špičkového experimentálního pracoviště. V roce 1943 působilo v Peenemünde celkem asi 17 – 20 tisíc lidí
včetně personálu a vojáků.
Tým Wernera von Brauna odpaluje 13. 6. 1942 první raketu A4, která exploduje ve vzduchu, v půlkilometrové výšce. 16. 8. téhož
roku je tu pak druhý pokus odpálení A4, opět neúspěšný, neboť raketa vybuchla již na odpalovací rampě. Konečně 5. 10. přichází
třetí a úspěšný pokus. Raketa uletí 190 km a dopadne do Baltu. Probíhají další pokusy, ne příliš úspěšné, zdařilý byl zhruba každý
desátý start.
Luftwafe, která sází na úspěch V1, provádí první odpálení této zbraně 24. 12. 1942.
Fi-103 čili V1
A snad stojí ještě za zmínku, že von Braun se stává SS sturmbannfürerem, námluvy Himmlera s prominentním vědcem jsou evidentní
a konstruktér se jim nijak zásadně nebrání. Konečně členem NSDAP je od roku 1938. Nakolik je to úlitba vrchnosti, kompromis
za možnost věnovat se naplno životnímu poslání nebo skutečné přesvědčení, není smyslem této eseje. Nicméně jsou to fakta,
která dokreslují charakter tohoto jistě geniálního technika v barvách ne příliš lichotivých.
V lednu 1943 se vyhrocuje spor o Peenemünde, o využití raketových zbraní a o dalších možnostech vývoje. Von Braun přesvědčuje
Hitlera a silou svých argumentů i charismatem své osobnosti získává jeho další podporu. Zároveň se ale ve vedoucích kruzích objevují
reálné úvahy o neudržitelnosti utajení raketového programu a s tím spojené riziko záškodnických akcí nebo dokonce bombardování
peenemündského komplexu. Proto se postupně přijímají preventivní opatření. Jde o zabezpečení budov a speciálních nástrojů,
plány a výkresy se duplikují a ukládají do trezorů.
Vzniká také představa budoucího podzemního odpalovacího zařízení a Hitlera nakonec uchvátí monumentální model bunkru
s odpalovací rampou, odkud by se bezpečně ostřelovala Anglie. Tento model byl předložen 24. 3. 1943 a po delších úvahách byl
jako místo realizace výstavby vybrán d´Eperlecques – v severní Franci, poblíž Saint-Omer.
Peenemünde navštěvují v tomto roce i vysoce postavené návštěvy -
Himmler, Speer, Goebels – a všem jsou předváděny převážně zdařilé
starty raket A4.
Werner von Braun uprostřed představitelů Wehrmachtu
V létě 1943 začínají první velké a těžké nálety na Německo (Porúří, Essen,
Hamburk), Spojenci začínají pro průlety využívat letiště v Itálii. Od
Hitlera začínají přicházet požadavky, které vycházejí z touhy po odvetě
a zároveň se vyznačují nesplnitelnými úkoly. Chce okamžitě urychlit,
lépe řečeno okamžitě začít s odvetnými zbraněmi V1 a V2. Nařizuje ve
své Nezvratitelnosti, že první útok na Anglii provedou V1 a to na Štědrý
den 1943 a bude to 1000 ks střel, je proto třeba do prosince vyrobit 30
000 ks V1. Luftwafe ale plánuje, a to za optimálních podmínek, výrobu max 2000 ks měsíčně nejdříve až v závěru roku 1943.
U raket A4 (tedy V2) se v tomto roce již počítá se sériovou výrobou, ale zatím jsou to spíše postupy připomínající ruční manufaktury.
Nicméně představa je vyrábět na konci roku 1943 až 950 ks měsíčně.
24