:¡ªª ¦¾¢ªª¨ - Immaculata - Minorité

22 IMMACULATA č. 100 (6/2008)
Zde byl Řím
Jen v Istanbulu můžete bydlet v Evropě, a do práce
chodit do Asie nebo vstoupit do největší křesťanské svatyně,
a ocitnout se v mešitě. Ve stínu minaretů najdeme
stopy zapomenutého světa Byzance – Konstantinopole.
Stačí se postavit nad úžinu Bospor, abychom pochopili,
proč se různé říše snažily po staletí Byzanc
dobýt. Na jedné straně Evropa, na druhé Asie.
Úžina spojuje Černé a Marmarské moře. Panovat
nad tak strategicky výhodným místem znamenalo
kontrolovat hlavní obchodní cesty a zajišťovat své
obchodní zájmy na obou kontinentech.
Stěží také projdete ulicemi dnešního Istanbulu bez
záchvěvu emocí. Zde přece dýchala jedna ze dvou
plic křesťanství. „Druhý Řím” – Konstantinopolis.
A vůbec se nevtírá myšlenka, že je to „jejich” historie,
pravoslavná. Dramatické rozdělení křesťanů nemění
nic na faktu, že jde o historii jediné církve.
Z ruky do ruky
V Istanbulu vidíme jasně, jak změna názvu
města vyvolává změnu jeho charakteru. Řečtí kolonisté
v 7. století před Kristem nazvali toto místo
Byzantion. Jedna z legend říká, že héros jménem
Byzas se zasloužil o založení metropole, která se
později stala jedním z hlavních kulturních, politických
a náboženských center v historii. Když roku
330 císař Konstantin Veliký přemístil hlavní město
říše do Byzance, nastala nová epocha města. Ke cti
císaře začalo užívat jméno Konstantinopolis. Jeho
obyvatelé se však sami vždy považovali za Římany.
Panovalo všeobecné vědomí příslušnosti k jedné říši.
Výraz „byzantská říše” se objevil teprve v dílech
historiků, dlouho po pádu Konstantinopole.
K prvnímu dělení došlo koncem 4. století, kdy
bylo císařství rozděleno mezi dva syny Theodosia I. –
v Římě vládl Honorius a v Konstantinopoli Arcadius.
Nemělo to nic společného s bojem o moc. Dělení
bylo čistě strategickým tahem, který měl usnadnit
fungování státu. Rozdíly se objevovaly postupně,
spíše na základě teologie a sporů o kompetence dvou
center křesťanství. Schizma, k němuž došlo v církvi
definitivně roku 1054, bylo jen důsledkem staletých
neshod. Dvě plíce jedné víry začaly odtehdy, bohužel,
dýchat odděleně. Náboženský odstup šel v páru
s politickým nepřátelstvím. Tragickým vrcholem
tohoto rozdělení bylo vyplenění Konstantinopole
křižáky roku 1204.
Konstantinopolis se po pádu Říma stala dědicem
říše. Její obyvatelé o tom byli přesvědčeni. A tak tomu
bylo až do dobytí města Turky roku 1453. Nový název
Istanbul je vysvětlován různě. Někdy je spojován s řeckým
is tin polin, čili „on (tzn. Turek) je ve městě”.
Tak zaskoč do Asie
Dnešní Istanbul je metropolí, v níž se modernost
v západoevropském stylu překvapivě snoubí s ru-
Most přes úžinu Bosfor spojující Evropu s Asií.