největšímu vyprosíš muselo

č. 108 (2/2010) NEPOSKVRNĚNÁ
7
mání opřeného o teologické rozbory a o výroky
obsažené v knize Zjevení, kde se hovoří o Ženě,
která „porodila syna, chlapce, toho, který má
vládnout všem národům železným prutem. Avšak
její Dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho
trůnu“ (Zj 12,5).
V obrazu „Ženy oděné sluncem“, o níž se hovoří
na začátku 12. kapitoly knihy Zjevení jako
o „znamení“, teologové vidí dnes nejčastěji církev.
Ale zároveň celá církevní tradice chápala „Ženu ...
která byla v jiném stavu“ též jako Neposkvrněnou
Pannu Marii. Mnohá zobrazení Neposkvrněné mají
původ právě v tomto textu o Ženě „oděné sluncem,
s měsícem pod nohami a s korunou z dvanácti
hvězd kolem hlavy“.
Satan se pokusil pohltit její Dítě, popsané
takovými slovy, kterými mesiášská proroctví předpovídají
Spasitele a Božího Syna. Podle Zjevení
Dítě bylo zachráněno před útokem satana a ten byl
svržen na zem.
Boj mezi dobrými a zlými anděly a vykázání
zlých andělů z nebe je tedy popsán a je ho třeba
chápat v souvislosti s vizí Ženy a jejího Dítěte.
„Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé
se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili
proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo
na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel
a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem
a jeho andělé byli svrženi s ním“ (Zj 12,7-9).
Paulin Sotowski OFMConv
Výročí úmrtí Svatého otce
Jana Pavla II.
Dne 2. dubna uplynulo 5 let od smrti Svatého otce Jana
Pavla II., kandidáta blahořečení. Tento papež Polák se
nesmazatelně zapsal do povědomí českých katolíků svojí
statečnou obranou práv člověka, zejména náboženské
svobody. Analytikové politického dění připisují přednostní
zásluhy na rozkladu komunismu jemu a americkému
prezidentu Ronaldu Reaganovi. Jan Pavel II. vynikl též
jako nekompromisní obránce života od početí až k přirozené
smrti a „nepopulárních“ morálních zásad: manželské
věrnosti a předmanželské čistoty. Hájil pravou katolickou
nauku jak proti teologům „osvobození“ v Latinské
Americe, kteří líčili Krista marxisticky jako revolucionáře
se zbraní v ruce, tak i proti Hansi Küngovi, Eugenu
Drewermannovi a dalším neomodernistickým teologům
Evropy a Ameriky, popírajícím elementární pravdy víry
o božství Kristově, Eucharistii, posledních věcech člověka
apod. Svojí typicky polskou mariánskou zbožností výrazně
přispěl k renesanci úcty Matky Boží v katolické církvi.
Svou zásadovostí se stal hrozbou pro mnoho služebníků
zla, kteří se pokusili ve „fatimský den“ 13. května r. 1981
o atentát na jeho osobu. Navzdory smrtelnému zranění Jan
Pavel II. přežil. Osobně to považoval za dílo Panny Marie,
která se právě ten den poprvé r. 1917 zjevila ve Fatimě.
Římská diecéze uveřejnila modlitbu za obdržení milostí
na jeho přímluvu a za jeho blahořečení:
Nejsvětější Trojice, děkujeme Ti,
že jsi Církvi darovala papeže Jana
Pavla II. a dala v něm zazářit něžnosti
svého otcovství, slávě Kristova kříže
a nádheře Ducha lásky. On nám svou
bezmeznou důvěrou v Tvé nekonečné
milosrdenství a v mateřskou přímluvu
Panny Marie zosobnil obraz Ježíše,
Dobrého pastýře, a ukázal nám tak
svatost jako vysokou míru řádného
křesťanského života, jako cestu
k dosažení věčného společenství
s Tebou. Podle své vůle nám na jeho
přímluvu uděl milost, o kterou
prosíme, v naději, že bude brzy
přiřazen k zástupu Tvých svatých.
Amen.