největšímu vyprosíš muselo
:롪¨ ¢¾¢ª¡ª - Immaculata - Minorité :롪¨ ¢¾¢ª¡ª - Immaculata - Minorité
20 IMMACULATA č. 108 (2/2010) EUCHARISTIE Svátost eucharistie je středem a srdcem veškeré liturgie Kristovy církve. V ní se naplňuje den za dnem po celém světě příkaz, který dal Ježíš apoštolům v noci předtím, než trpěl. Řekl jim: „Konejte to na mou památku.“ Naše mše svatá tedy má kořeny v památce na Ježíšovu poslední večeři, v posvátné tradici, jak svědčí svatý Pavel: „Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ‚Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.‘ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.‘“ (1. list Korinťanům 11,23-25). Církev – každá jednotlivá křesťanská obec – slaví eucharistii jako chválu a díkůčinění, jako společenství podílející se na posvátném pokrmu a také jako společenství povinované k oběti Ježíše Krista. Tím tedy dělá víc, než že jen uchovává živou památku toho, co Bůh pro nás vykonal skrze Ježíše Krista. Ve mši se Kristus sám plně zpřítomňuje. A my, když se podílíme na tomto posvát ném pokrmu, také se stáváme plně křesťany. Budeme-li navzájem lámat chléb, navzájem se dělit, přijímat jeden od druhého, navzájem si naslouchat, přicházet blíž k sobě, jeden před druhým se skloníme, podáme si navzájem ruku, navzájem se obejmeme – tak budeme dělat to, co dělal on. ● Po zdra rav Ježí žíši ve svát átos ti olt ltář ní Nejmilejší Ježíši, Ty jsi zde. V modlitbě klečím před Tebou. Shlédni na mne a požehnej mi! Chci Tě z celého srdce milovat! Sv. Pasch schali alisB Bayl on Foto: bB Jak bl. Angela z Foligna viděla Pána při proměňování Známá mystička 13. stol., františkánka bl. Angela z Foligna, nazývaná pro své bohaté duchovní zážitky „učitelkou teologů“, mívala v okamžiku proměňování při mši sv. vidění Pána Ježíše ve sv. hostii. Píše o tom mj.: „...Když kněz pozvedl sv. hostii, promluvil ke mně Bůh: Podívej se, veškerá moc je nyní přítomná na oltáři. Uviděla jsem tam Pána. Jeho tvář mne naplnila radostí, na kterou nikdy nezapomenu. Jindy zase jsem v proměněné hostii uviděla Ježíše jako dítě. Bylo to ale vznešené dítě s královským žezlem v ruce. Když kněz položil hostii zpátky na oltář, pocítila jsem bolest v srdci, tak to bylo krásné. Potom opět při mši sv. mne při zpěvu Svatý, svatý, svatý Pán... uchvátilo veliké světlo. Když kněz pozvedl proměněnou hostii, ukázal se mi Pán, tentokrát na kříži ve smrtelném zápase... Později při jedné mši sv., když lid při pozdvihování sv. hostie klečel, jsem byla duchem unesena.
č. 108 (2/2010) NEPOSKVRNĚNÁ 21 Adorace lásky V době komunistické perzekuce promluvil ve vidění Pán Ježíš k jedné rumunské řeholnici. Toto poselství se setkalo se živým zájmem tehdejšího prefekta Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ve Vatikáně kardinála J. R. Knoxe v letech 1974–1981. Publikujeme zde jeho některé části. Ježíš v Eucharistii „Já, Slovo, já, Pravda, nazývám Boha prostřednictvím mého milovaného apoštola Jana slovy nejvíce strhujícími a srozumitelnými: Bůh je láska. Proto člověk, který nemiluje, nezná Boha! A naopak: Protože láska pochází od Boha, ten, kdo miluje, se narodil z Boha (1 Jan 4,7–8). V Evangeliu i v Eucharistii stále kladu důraz na to, že Otec miluje mne a já miluji Otce. Zároveň Eucharistie je nejzřetelnějším důkazem lásky Boha k lidem. Chci, abyste i vy mne milovali a skrze mne Otce v tomtéž duchu lásky mezi Otcem a Synem. Toho, kdo mne miluje v Eucharistii, bude milovat i můj nebeský Otec. Pouze tajemství lásky ti umožní pochopit a procítit, že Bůh je láska. Jak bys mne, nekonečně velikého, mohla milovat tak, jak náleží, když tvé srdce je tak malé? Miluj mne v Eucharistii mou vlastní láskou. Miluj Otce mým Srdcem! ...“ Adorující duše „Ó, Bože lásky v Eucharistii, miluji tě tvou vlastní láskou a skrze tebe miluji Otce! Tak Bůh miloval svět, že vydal za nás tebe, svého milovaného Syna. Stvořil jsi nás z lásky. Vtělil ses z lásky k nám. Ponížil ses a žil s námi z lásky. Dal jsi nám Evangelium a celý svůj život z lásky. Nechal ses za nás ukřižovat a a zemřel jsi za nás na kříži z lásky. V nepochopitelném žáru své lásky ses nám dal v Eucharistii, abys uspokojil naši touhu po lásce, ale hlavně, abys nás naučil a uschopnil milovat Otce, Svatou Trojici, která je věčným středem a zdrojem lásky. Miluji tě, Ježíši v Eucharistii, prolévající krev z nekonečné lásky, kterou náš rozum nemůže pochopit. Miluji tě tvým vlastním Srdcem. Miluji tě Duchem Svatým lásky, Duchem, z něhož vytryskla Eucharistie. V této lásce se spojuji s neposkvrněným Srdcem tvé Matky, rozzářeným nebeským ohněm tvé lásky a také s celou církví, tvojí věrnou Snoubenkou, se Svatým otcem, se všemi biskupy, kněžími, věřícími, s celým lidstvem a všemi bytostmi schopnými lásky. Miluji tě rovněž jménem hříšníků, kteří tě nemilují, jménem tvých nepřátel, kteří nenávidí tebe i Otce. Miluji tě jménem těch, kteří tě milují. Toužím ztratit se ve tvé lásce, aby tě všichni poznali a milovali...“ Milujcie sie 5/2009, překl. -kb- Zjevila se mi Nejsvětější Panna Maria a řekla mi: Moje dcero, protože jsi milá mně a mému Synovi, tak můj Syn právě k tobě přišel a požehnal ti. Pochopila jsem, že Syn Ježíš Kristus právě v tom okamžiku je na oltáři. A Panna Maria mi chtěla tuto novou radost sdělit. Skutečně jsem pocítila tak nevyslovitelnou radost, jakou bych nedokázala popsat. Tu posilovalo ještě, že Nejsvětější Panna mi to řekla s takovou pokorou a láskou, až jsem se divila, čím jsem si tuto milost zasloužila... Díky tomu teď častěji hoří oheň v mé duši. Ale tento oheň, který mi uděluje Ježíš pod svátostnými způsobami, je oheň zcela zvláštního druhu. Je to mírný oheň lásky. Když je tento oheň v duši, potom pravdivě poznávám, že v duši je Bůh. Neboť od nikoho jiného to nemůže pocházet...“ Dienst am Glauben 1–3/2009, překl. -am-
- Page 2 and 3: Květen Červen Úmysly modliteb Ry
- Page 4 and 5: 2 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Hrdin
- Page 6 and 7: 4 IMMACULATA č. 108 (2/2010) I sta
- Page 8 and 9: 6 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Nepos
- Page 10 and 11: 8 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Círk
- Page 12 and 13: 10 IMMACULATA č. 108 (2/2010) V po
- Page 14 and 15: 12 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Tato
- Page 16 and 17: 14 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Foto
- Page 18 and 19: 16 IMMACULATA č. 108 (2/2010) V to
- Page 20 and 21: 18 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Dobr
- Page 24 and 25: 22 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Z te
- Page 26 and 27: 24 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Po s
- Page 28 and 29: 26 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Poda
- Page 30 and 31: 28 IMMACULATA č. 108 (2/2010) Př
- Page 32 and 33: 30 IMMACULATA č. 108 (2/2010) USA:
- Page 34 and 35: 32 IMMACULATA č. 108 (2/2010) OBSA
- Page 36: Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pa
20 IMMACULATA č. 108 (2/2010)<br />
EUCHARISTIE<br />
Svátost eucharistie je středem a srdcem veškeré<br />
liturgie Kristovy církve. V ní se naplňuje den<br />
za dnem po celém světě příkaz, který dal Ježíš<br />
apoštolům v noci předtím, než trpěl. Řekl jim:<br />
„Konejte to na mou památku.“ Naše mše svatá<br />
tedy má kořeny v památce na Ježíšovu poslední<br />
večeři, v posvátné tradici, jak svědčí svatý Pavel:<br />
„Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také<br />
vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen,<br />
vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ‚Toto je<br />
moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou<br />
památku.‘ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl:<br />
‚Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou<br />
krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou<br />
památku.‘“ (1. list Korinťanům 11,23-25).<br />
Církev – každá jednotlivá křesťanská obec –<br />
slaví eucharistii jako chválu a díkůčinění, jako společenství<br />
podílející se na posvátném pokrmu a také<br />
jako společenství povinované k oběti Ježíše Krista.<br />
Tím tedy dělá víc, než že jen uchovává živou památku<br />
toho, co Bůh pro nás vykonal skrze Ježíše<br />
Krista. Ve mši se Kristus sám plně zpřítomňuje.<br />
A my, když se podílíme na tomto posvát ném pokrmu,<br />
také se stáváme plně křesťany.<br />
Budeme-li navzájem lámat chléb, navzájem se<br />
dělit, přijímat jeden od druhého, navzájem si naslouchat,<br />
přicházet blíž k sobě, jeden před druhým<br />
se skloníme, podáme si navzájem ruku, navzájem<br />
se obejmeme – tak budeme dělat to, co dělal on. ●<br />
Po zdra<br />
rav Ježí<br />
žíši<br />
ve svát<br />
átos<br />
ti olt<br />
ltář<br />
ní<br />
Nejmilejší Ježíši, Ty jsi zde.<br />
V modlitbě klečím před Tebou.<br />
Shlédni na mne a požehnej mi!<br />
Chci Tě z celého srdce milovat!<br />
Sv. Pasch<br />
schali<br />
alisB<br />
Bayl<br />
on<br />
Foto: bB<br />
Jak bl. Angela<br />
z Foligna viděla Pána<br />
při proměňování<br />
Známá mystička 13. stol., františkánka<br />
bl. Angela z Foligna, nazývaná pro své bohaté<br />
duchovní zážitky „učitelkou teologů“, mívala<br />
v okamžiku proměňování při mši sv. vidění Pána<br />
Ježíše ve sv. hostii. Píše o tom mj.:<br />
„...Když kněz pozvedl sv. hostii, promluvil<br />
ke mně Bůh: Podívej se, veškerá moc je nyní<br />
přítomná na oltáři. Uviděla jsem tam Pána. Jeho<br />
tvář mne naplnila radostí, na kterou nikdy nezapomenu.<br />
Jindy zase jsem v proměněné hostii uviděla<br />
Ježíše jako dítě. Bylo to ale vznešené dítě s královským<br />
žezlem v ruce. Když kněz položil hostii<br />
zpátky na oltář, pocítila jsem bolest v srdci, tak<br />
to bylo krásné.<br />
Potom opět při mši sv. mne při zpěvu Svatý,<br />
svatý, svatý Pán... uchvátilo veliké světlo. Když<br />
kněz pozvedl proměněnou hostii, ukázal se mi<br />
Pán, tentokrát na kříži ve smrtelném zápase...<br />
Později při jedné mši sv., když lid při pozdvihování<br />
sv. hostie klečel, jsem byla duchem unesena.
Change language