diskuse o potratech se slibnÄ rozvÃjà - Immaculata
diskuse o potratech se slibnÄ rozvÃjà - Immaculata
diskuse o potratech se slibnÄ rozvÃjà - Immaculata
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
16 IMMACULATA<br />
Jo<strong>se</strong>f Kopertinský (dokončení)<br />
400 let<br />
V letošním roce si připomínáme 400. výročí narození svatého Jo<strong>se</strong>fa Kopertinského, kněze minoritského<br />
řádu, patrona studentů, pilotů, kosmonautů, obuvníků, známého především z četných extází<br />
a levitací.<br />
Jo<strong>se</strong>f Kopertinský v sobě velmi pečlivě rozvíjel<br />
pobožnost k Ježíši Ukřižovanému, proto byl velmi<br />
citlivý k nemocným: „Je třeba trpět spolu s bližními<br />
vzhledem k utrpení Kristovu. Bůh dovoluje, že<br />
cítíme utrpení jiných, abychom tak mohli uvažovat<br />
o utrpení Kristově.“ Tak jako božský Mistr<br />
také i Jo<strong>se</strong>f mu<strong>se</strong>l mnoho trpět z Božího dopuštění<br />
jak od lidí, tak v důsledku různých tělesných<br />
neduhů. Chápal, že mu to umožňuje ještě více <strong>se</strong><br />
sjednocovat s trpícím Kristem. Trpělivé snášení<br />
překážek a životních těžkostí z lásky k Bohu je<br />
třeba považovat podle slov světce za zcela zvláštní<br />
milost, kterou Pán dává těm, kteří Ho milují.<br />
Takto <strong>se</strong> Jo<strong>se</strong>f skrze utrpení a zkoušky povznesl<br />
nad všední přízemní život. Viditelným znamením<br />
toho byl výše zmíněný dar levitace.<br />
Své tělo umrtvoval, aby je přinutil horlivěji<br />
sloužit věcem nebeským. Často bičoval „bratra<br />
osla“, jak podle vzoru sv. Františka nazýval své<br />
tělo. Na svém těle také nosil drsné a ostré železné<br />
kající předměty. V boji s pokušeními proti čistotě<br />
používal kauterizaci (vypalování tkání žhavým<br />
železem).<br />
Svého nade vše milovaného Pána Jo<strong>se</strong>f chválil<br />
zpěvem, dokonce i v hodině smrti. Neustálé <strong>se</strong>trvávání<br />
v myšlenkách při Bohu <strong>se</strong> zrcadlilo v jeho<br />
básních, ve kterých opěvuje Nejsvětější Trojici,<br />
Ježíše, Nejsvětější svátost, Boží narození a s ním<br />
spojené události obsažené v evangeliu, a také<br />
svaté, mezi kterými výsadní místo patří Panně<br />
Marii. Z vděčnosti za zázračné uzdravení v dětství<br />
<strong>se</strong> Jo<strong>se</strong>f rozhodl odpovědět na tuto milost zasvěcením<br />
celého svého života Bohu. Zvláštní pobožnost<br />
věnoval Matce Boží z Grotelly. V tomto<br />
kostele sloužil svou primiční mši svatou. Jeho náklonnost<br />
k tomuto místu <strong>se</strong>hrála klíčovou roli ve<br />
zkoušce jeho ctnosti poslušnosti. Když jednou<br />
cestoval poblíž Grotelly, chtěl <strong>se</strong> tam zastavit bez<br />
vědomí svého představeného. Když už byl skoro<br />
na okraji Grotelly, <strong>se</strong> souhla<strong>se</strong>m svého spolubratra<br />
Ludvíka, který ho vždy na cestách doprovázel,<br />
rozhodl <strong>se</strong>, že od návštěvy ustoupí.<br />
Panně Marii říkal vždy Maminko, zatímco své<br />
vlastní matce živitelko. Na toto jeho chování měla<br />
vliv povaha jeho vlastní matky, která byla na Jo<strong>se</strong>fa<br />
velmi přísná. On sám říkal, když byl ještě u kapucínů:<br />
„Není třeba, abych byl v noviciátu, protože<br />
j<strong>se</strong>m jej již absolvoval během matčiny výchovy.“<br />
Světec <strong>se</strong> cítil být vždy spojen s bratry konventuály,<br />
po kterých <strong>se</strong> mu stýskalo zvláště, když<br />
mu<strong>se</strong>l pobývat ve vyhnanství v kapucínských<br />
klášteřích. Zvláštní úctu projevoval zakladateli<br />
svého řádu sv. Františkovi s Assisi. Jeho první levitace<br />
<strong>se</strong> uskutečnila 4. října roku 1630, právě ve<br />
svátek sv. Františka. Jo<strong>se</strong>f <strong>se</strong> v mnohém podobal<br />
sv. Františkovi. Příkladem může být příběh <strong>se</strong> zajícem,<br />
který <strong>se</strong> při útěku před myslivci schoval<br />
v Jo<strong>se</strong>fově náručí. Světec také používal požehnání<br />
sv. Františka: „Pán ať ti žehná a ať je tvou stráží.<br />
Ať nad tebou rozjasní svou tvář a smiluje <strong>se</strong><br />
nad tebou. Ať k tobě obrátí svou tvář a dá ti svůj<br />
mír. Pán ti žehnej.“<br />
Ve spiritualitě sv. Jo<strong>se</strong>fa je kromě sv. Františka<br />
také místo pro jiné světce. V době svého pobytu<br />
v Pietrarubbiu sv. Jo<strong>se</strong>f měl zjevení blahoslaveného<br />
Felixe z Cantalice, jehož nazýval „stařečkem“<br />
a který byl později kanonizován. U jeho oltáře<br />
obvykle sloužil mši svatou. Blahoslavený<br />
Felix mu předpověděl brzký návrat od kapucínů<br />
ke konventuálům. Když <strong>se</strong> měl poprvé dostavit<br />
k tribunálu Inkvizice v Neapoli, na cestě ho doprovázel<br />
sv. Antonín Paduánský a posiloval ho.<br />
Opat Rosmi vzpomíná ve svém deníku na zjevení<br />
sv. Bonaventury, které měl Jo<strong>se</strong>f dne 14. prosince<br />
roku 1645. Vztah Jo<strong>se</strong>fa k jeho andělu<br />
strážnému charakterizovalo zvláštní gesto, plné
Change language