PSYCHOSOMATICKÉ

pomočování, někdy se objeví ono nutkání jenom v určitých situacích, právě když není
toaleta v dosahu. Identita těchto žen je charakterizována spíše pasivně depresivním postojem,
úzkostností a neschopností se agresivně prosadit. K druhému typu patří pacienti, kteří jsou
většinou sebevědomí, aktivní a dominantní, přesto jsou jejich potíže spojeny i s bolestmi
a problémy v sexuálním životě. Opět může tento symptom znamenat jak důkaz existujícího
spojení psychiky a tělesna, coby syntonní části celkové, chronicky podrážděné, agresivní
osobnosti, až po zástupnou reakci za pozdržování či vyhýbání se agresi. Úzkost
z agresivních impulsů je přenesena na impulsy někoho pomočit a strach z okamžitého
nenalezení toalety vede k neustálému pobytu na pracovišti nebo doma, což přispívá
k vyhnutí se příslušným pokušením.
éž u recidivujícího zánětu močových cest můžeme předpokládat jednak jistou orgánou
dispozici, bakteriální nákazu, jednak pomočování či pozdržování močení v dětství, psychický
konflikt, například mezi přáním po blízkosti a úzkosti se oddat.
Neurologická a psychiatrická psychosomatika
Psychogenní konverzní symptomy mohou napodobovat jakékoliv, tedy i neurologické
onemocnění. V tomto oboru jde nejčastěji o psychogenní poruchy hybnosti, zvláště
chůze, křečovité držení nohou, rukou, poruchy rovnováhy, psychogenní tortikolis až
k hysterickému záchvatu. Poměrně těžko ovlivnitelné bývají kontraktury či psychogenní
obrny horních či dolních končetin. Často též vidíme poruchy senzibility, jak její ztrátu,
tak její zvýšení až k vývinu bolesti. Všem těmto symptomům je společné, že se nekryjí
s anatomickým průběhem a příslušnou funkcí a funkčními okrsky nervů a že často
souvisí s psychickým traumatem, jindy s tělesným úrazem, obé často sleduje určitý cíl
a účinek na okolí.
Tyto příznaky jsou často i nápadné pouhým pozorováním. Tak například u poruch chůze
či u tendence padnutí je tato porucha náhlá, vyvolávána nějakým typickým podnětem, průběh
je poněkud teatrální, někdy jakoby zpomalený, takže se pacient většinou nezraní. Někdy
je možné zamezit těm symptomům, pakliže se nám podaří přesunout pacientovu pozornost
na něco jiného. Oproti tělesně podmíněným poruchám, kdy se pacient snaží zaujmout
co nejekonomičtější pozici, která by co nejvíce šetřila postiženou část těla, či co nejvíce
zmírnila bolesti, se psychogenní poruchy vyznačují naprostým opakem, neekonomickým
držením těla, které naopak vyžaduje zvýšenou svalovou sílu určitých částí těla a tím bývají
například malé krůčky, připomínající chůzi po ledu, či balancování na provaze, jednotlivé
symptomy spolu nesouvisí, jako například s tím spojený hrubý třes někdy i celého těla.
U psychogenní parézy nebo obrně nacházíme opět zcela normální napětí svalů se
zachovanými reflexy bez atrofií, dekubitů či jiných dystrofických poruch na kůži.
Jak již jsme se zmínili o kompulzivních příznacích, to jest o určité pohybové stereotypii
58
05_Psychosom_FINAL.indd 58
11/10/10 1:09:15 PM