PSYCHOSOMATICKÉ
psychosomatické lékaÅstvà - Pražská vysoká Å¡kola psychosociálnÃch ...
psychosomatické lékaÅstvà - Pražská vysoká Å¡kola psychosociálnÃch ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a zvláště poukázat na možnost vlastní aktivity.<br />
8. Rozdělení psychosomatických onemocnění dle orgánových<br />
systémů (orgánová specifita)<br />
Kardiovaskulární onemocnění<br />
Srdeční onemocnění<br />
Funkční poruchy srdce jsou velmi častým onemocněním (10 – 15 % pacientů u obvodního<br />
lékaře, 30 – 40 % pacientů v ordinaci kardiologa). Nejrozšířenější je tzv. srdeční neuróza,<br />
též označovaná jako neurocirkulační astenie, funkční srdeční porucha, srdeční hypochondrie<br />
či fobie, jako úzkostná neuróza, resp. tělesný ekvivalent úzkosti. Pacienti si stěžují na<br />
následující symptomy:<br />
srdeční potíže, jako bušení srdce, extrasystolie, bolesti jak tlakové tak bodavé na hrudi<br />
i vystřelující do levé paže, to znamená potíže, které mohou připomínat srdeční infarkt,<br />
celkové potíže ve smyslu celkové únavy, vyčerpání, kolísání krevního tlaku, parestesie,<br />
chvění, pocity zimy či horka, závratě, bolesti hlavy a nespavost,<br />
potíže, které se vztahují k dýchání jako nepříjemné pocity na hrudi s nemožností se volně<br />
hluboce nadýchnout, až panické úzkosti z nedostatku vzduchu,<br />
psychické potíže ve smyslu dráždivosti, úzkostnosti, vnitřního neklidu a poruch<br />
afektivity.<br />
Již z tohoto výčtu potíží je zřejmé, že se jedná o pacienty, kteří mají tendenci k depresivitě,<br />
úzkostnosti a s tím spojeným sebepozorováním a vyhýbáním se zátěži. A pak opravdu<br />
jeden typ těchto pacientů je charakterizován úzkostností, a to zvláště v situacích odloučení<br />
a osamostatnění, což často souvisí s intenzivním a ambivalentním vztahem matky. Matky<br />
těchto pacientů bývají často velice nejisté a přenášejí tuto nejistotu i na úzkost na děti, bojí<br />
se o ně, když je nemají na blízku, pod kontrolou či jsou mimo okamžitou dosažitelnost. Pak<br />
se dítě nemůže naučit samo reagovat na situace odloučení, kromě toho by trpělo přílišnými<br />
výčitkami svědomí, kdyby se osamostatňovalo. Tyto děti se pak bez matky cítí bezmocné,<br />
trpí úzkostností a mají tendenci k depresivitě, poněvadž zatím nikdy neměly zapotřebí<br />
matku v sobě internalizovat a tím získat vlastní jistotu, neboť ona byla vždy nablízku. Když<br />
tedy dojde později v dospělosti přece jenom k osamostatnění a odloučení se od domova,<br />
reagují často úzkostně a depresivně, a část této reakce jsou i výše zmíněné srdeční potíže,<br />
a kromě toho se přece jen jakoby snaží matku v sobě podržet a přenášejí její přítomnost<br />
44<br />
05_Psychosom_FINAL.indd 44<br />
11/10/10 1:09:14 PM