PSYCHOSOMATICKÉ

může mít za následek různé typy astmatických osobností, buď více agresivní, nepřístupné
až hádavé, či na druhou stranu přecitlivělé a estetické typy, jako byl například spisovatel
Marcel Proust. Důležitější se zdají být psychologické faktory, které přispívají k udržování
a chronicitě astmatického onemocnění. To se zvláště týká s astmatem spojené úzkostnosti.
Zde se mísí úzkost z astmatického záchvatu s nevědomě pociťovanou úzkostí ze smrti coby
následku opuštění, později rozejití. Tito pacienti mají i proto horší prognózu, poněvadž
užívají své léky často kortizonové aerosolové preparáty daleko častěji nežli je to třeba.
Samozřejmě může vést ke zhoršení prognózy opační extrém, který nacházíme u některých
pacientů, totiž potlačování úzkosti a nedostatečné užívání léků.
Na udržování astmatických potíží se podílí i okolí pacienta. Na jedné straně vyvolávají
dramatické potíže u ostatních lidí okamžitě snahu pomoci, na takového člověka je
i dlouhodobě brán ohled a je ušetřen vystavení se různým nepříjemným situacím, na druhé
straně se tito pacienti často setkávají při svých astmatických obtížích s nejistotou až strachem
ostatních, a pakliže se záchvaty opakují, mohou se setkat i s lhostejností. Typická, ale
i pochopitelná je starost okolí pouze o tělesný stav pacienta, o jeho dýchací potíže, takže na
původní konflikt, resp. často vyjádřený křik o pomoc, například při společném žití s tchýní,
nikdo nereaguje. I zde se osvědčuje kombinovaná tělesně orientovaná i psychoterapeutická
léčba a tam opět kombinace relaxačních metod, psychoterapie zaměřené na dýchání, se
desenzibilizační terapií i hlubně psychologické zpracování zmíněného konfliktu. Protože
se tento konflikt často perpetuuje či opakuje v rodinách a rodina je sídlem jak omezujících
norem tak i možnosti k rozvoji svobodného a samostatného života, bývá indikována
i rodinná psychoterapie.
Ulcus pepticum ventriculi et duodeni F54, K25-2
U obou těchto onemocnění se jedná o typickou stresovou nemoc a často i reakci na
vykořeněnost, například u nezaměstnaných nebo u emigrantů. Etiopatogeneticky se jedná
o hypersekreci žaludeční šťávy a spasticky podmíněnou poruchu prokrvení sliznic, což
vede k jejich oslabení a zvýšení citlivosti jak na mechanické podněty, tak i na rozšířenou
bakterii helikobakter pylori. Je prokázáno, že emocionální stavy, u kterých vzniká zlost
nebo závist, vedou ke zvýšené aktivaci nervového vegetativního systému, který působí na
motilitu a prokrvení sliznic žaludku i dvanáctníku a zvyšují tvorbu žaludeční šťávy.
Zvláště vředová choroba dvanáctníku je typické psychosomatické onemocnění, kde hrají
roli jak tělesné a biochemické dispozice, tak i psychogenní faktory, což znamená, že léčba
má být kombinovaná internistická i psychoterapeutická. U těchto pacientů se nedá dost
dobře hovořit o určité typické osobnosti, ale spíše o typické problematice a reagování na
jisté zátěže. Nejčastějším zátěžím, které spoluvyvolávají toto onemocnění patří nejrůznější
39
05_Psychosom_FINAL.indd 39
11/10/10 1:09:14 PM