PSYCHOSOMATICKÉ

neverbální do verbální komunikace se právě odehrává mezi jedním a druhým rokem života, to
znamená v době onoho bazálního konfliktu. Psychické jáské funkce, odpovědné za sebeřízení
i za mezilidskou komunikaci se vyvíjejí z tělesných prekursorů. Pak je pochopitelné, že psychický
kontakt, blízkost, důvěra atd. se vyvíjí z tělesného kontaktu, či že tělesná lokomoce, například
vzdálení se od matky, je prekursorem samostatného chování, svalová síla prekursorem vůle
a houževnatosti, tělesné vydržení napětí, resp. schopnost střídání napětí a uvolnění souvisí
s psychickou tolerancí snášení psychického napětí, stresu. A tak se manifestují tělesné příznaky
v určitých zátěžových situacích, zvláště týkající se zklamání ve vztahu, úzkosti z opuštění
a ztráty, a naopak z velké blízkosti. Jde tudíž o regulaci v oblasti blízkosti a distance, o poruchy
ohraničenosti a reagování což znamená též vyjadřování emocí v mezilidském kontaktu. Proto
jsou tito lidé závislí na (event. libovůli) druhých a cítí se sami v mnohých situacích bezmocní.
K dispozici je pouze logické uvažování bez „emočního kompasu“.
Asthma bronchiale F54, J45
Astma bronchiale je poměrně časté onemocnění. Trpí jím přibližně 5 % populace, z toho
u 20 % hrají psychické faktory velmi důležitou roli. Vedoucím symptomem astmatického
záchvatu je dušnost s pocitem ohrožení života, většinou s nemožností zcela vydýchnout,
i když mnozí pacienti mají pocit nedostatku vzduchu i k nadýchnutí. S tímto tělesným
příznakem je spjata úzkost, neklid až do pocitu nemohoucí zlosti. Při panické úzkosti někdy
následuje hypervetilace a s tím spojené potíže jako mravenčení, tetanické křeče v rukou,
bolesti hlavy a závratě. Astmatické onemocnění je spolupodmíněné alergií, dědičnými
faktory, dřívějšími infekčními chorobami dýchacího ústrojí i špatným ovzduším. Je všeobecně
známo, že existuje příbuznost mezi astmatem a kožním exémem (neurodermitis): oba
orgány jakož i nervová soustava se vytvářejí z toho samého zárodečného listu (ektodermu),
oba orgány jsou vystaveny zevnímu vlivu a jsou současně nositeli alergických reakcí.
Obdobná podobnost, totiž významná ambivalence kontaktu s okolím, spolupodmiňuje
poruchy činnosti těchto orgánů. Leccos vyjadřuje i přenesený význam, že někdo je na
něco alergický, co se týče citlivosti na různé mezilidské situace. Tak i lékaři často pozorují,
že pacienti s astmatickými potížemi na jedné straně vyžadují úpěnlivě lékařskou pomoc,
na druhé straně vnímají lékaře jako dominantního a vyhýbají se mu. Psychologické
a psychoanalytické zabývání se těmito nemocnými poukazuje na počátky tohoto konfliktu
již v útlém dětství, kde záchvat křiku, do jisté míry podobný astmatickému záchvatu,
často vyjadřuje jak úzkost z opuštění matkou, tak i úzkost z hyperprotektivní matky,
která nedovoluje osamostatnění. Druhá strana této mince je zvýšena potřeba blízkosti,
symbiózy s matkou, která jí svým chováním podporuje, což opět vyvolává snahu se z této
všeobjímající opičí lásky vymanit. Tato konfliktovost a přehnaná citlivost na kontakt
38
05_Psychosom_FINAL.indd 38
11/10/10 1:09:14 PM