17.09.2015 Views

PSYCHOSOMATICKÉ

psychosomatické lékařství - Pražská vysoká škola psychosociálních ...

psychosomatické lékařství - Pražská vysoká škola psychosociálních ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

trpí. Často obtížný přechod od nemocniční do domácí péče může lékař pacientovi usnadnit<br />

tím, že mu navrhne kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli již v lůžkovém zařízení<br />

a spoluorganizuje ambulantní či rehabilitační péči po propuštění.<br />

Zvláště u chronicky nemocných pacientů, včetně zhoubných onemocnění, je třeba počítat<br />

s regresivním chováním pacienta, mít porozumění pro jeho potřeby po laskavém kontaktu.<br />

Porozumění však nemůže směřovat k chování, jež tento postoj posiluje, když například<br />

lékař zaujme roli vševědoucího bodrého otce či sestra pečující maminky, což může vést<br />

k infantilizaci pacienta a nedostatečné vlastní aktivitě a odpovědnosti. Zvláštní kapitolu by<br />

zasloužilo zacházení s umírajícími. Vyzdvihneme pouze dvě myšlenky: Nejdůležitější je<br />

rozhovor o konci života vydržet, naslouchat a sám se postarat o možnost s někým (kolegy)<br />

o tom v rámci vlastní psychické hygieny hovořit.<br />

F 45 Somatoformní poruchy<br />

Jedná se o tělesné příznaky, u kterých chybí dostačující patologický nález. Běžně se hovoří<br />

o funkčních poruchách. Dle etiopatogeneze je dělíme do dvou skupin: konverzní příznaky<br />

a somatizační poruchy (somatizace).<br />

U konverzní symptomatologie – F44.4-7 (časté u histrionských – dříve hysterických<br />

- neuróz a poruch osobnosti) jde jak již poznamenáno o aktualizaci a tělesné vyjádření<br />

neurotického nevyřešeného konfliktu, jenž je proto nevyřešený, poněvadž jeho zvědomění<br />

a konfrontace s ním by byla neúnosná, resp. řešení bylo nemožné (například negativní postoj<br />

ke starému rodiči a jeho odsun do domova důchodců). Tak zvaný primární zisk z nemoci<br />

záleží v tom, je umožněno alespoň vyjádření problému tělesnou symbolickou formou,<br />

tím i částečně odreagování konfliktu, což vysvětluje často diskrepanci mezi emocionální<br />

dramatičností příznaku a lhostejnou či až euforickou náladou („belle indifferance“). Oproti<br />

somatizaci se jedná o „plus symptomatiku“, o výtvor pacienta, jež má funkci vyjádření,<br />

komunikace, ovlivnění okolí i odreagování, tj. somatoformního náhražkového uspokojení<br />

(odtud i srovnání hysterie s hraním rolí a manipulací okolí). Oproti obsedantní neuróze, ve které<br />

dominuje nutkavé myšlení bez citového doprovodu, zde nacházíme opak, totiž citový projev<br />

s nedostatečnou kognitivní složkou rozpoznat a uvědomit si všechny podstatné souvislosti.<br />

Tato tendence navrácení se k archaické tělesné řeči (Ermann), se může vyskytovat i tam,<br />

kde z jiného důvodu není možná diferencovaná komunikace jako např. u hraničních poruch<br />

a posttraumatické stresové poruše, kdy byla dosavadní symbolická (řečová) reprezentace<br />

světa vážně narušena. Zde však nemají symptomy symbolickou podobu, nýbrž vyjadřuje<br />

se jen to, co je: tělesná bolest vyjadřuje duševní bolest, tělesná strnulost je vyjádřením<br />

úleku a psychického strnutí a podobně. Symptomy se odhrávají na<br />

- smyslových orgánech (poruchy vidění až ke slepotě, poruchy sluchu až k hysterické<br />

17<br />

05_Psychosom_FINAL.indd 17<br />

11/10/10 1:09:13 PM

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!