PSYCHOSOMATICKÉ

trpí. Často obtížný přechod od nemocniční do domácí péče může lékař pacientovi usnadnit
tím, že mu navrhne kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli již v lůžkovém zařízení
a spoluorganizuje ambulantní či rehabilitační péči po propuštění.
Zvláště u chronicky nemocných pacientů, včetně zhoubných onemocnění, je třeba počítat
s regresivním chováním pacienta, mít porozumění pro jeho potřeby po laskavém kontaktu.
Porozumění však nemůže směřovat k chování, jež tento postoj posiluje, když například
lékař zaujme roli vševědoucího bodrého otce či sestra pečující maminky, což může vést
k infantilizaci pacienta a nedostatečné vlastní aktivitě a odpovědnosti. Zvláštní kapitolu by
zasloužilo zacházení s umírajícími. Vyzdvihneme pouze dvě myšlenky: Nejdůležitější je
rozhovor o konci života vydržet, naslouchat a sám se postarat o možnost s někým (kolegy)
o tom v rámci vlastní psychické hygieny hovořit.
F 45 Somatoformní poruchy
Jedná se o tělesné příznaky, u kterých chybí dostačující patologický nález. Běžně se hovoří
o funkčních poruchách. Dle etiopatogeneze je dělíme do dvou skupin: konverzní příznaky
a somatizační poruchy (somatizace).
U konverzní symptomatologie – F44.4-7 (časté u histrionských – dříve hysterických
- neuróz a poruch osobnosti) jde jak již poznamenáno o aktualizaci a tělesné vyjádření
neurotického nevyřešeného konfliktu, jenž je proto nevyřešený, poněvadž jeho zvědomění
a konfrontace s ním by byla neúnosná, resp. řešení bylo nemožné (například negativní postoj
ke starému rodiči a jeho odsun do domova důchodců). Tak zvaný primární zisk z nemoci
záleží v tom, je umožněno alespoň vyjádření problému tělesnou symbolickou formou,
tím i částečně odreagování konfliktu, což vysvětluje často diskrepanci mezi emocionální
dramatičností příznaku a lhostejnou či až euforickou náladou („belle indifferance“). Oproti
somatizaci se jedná o „plus symptomatiku“, o výtvor pacienta, jež má funkci vyjádření,
komunikace, ovlivnění okolí i odreagování, tj. somatoformního náhražkového uspokojení
(odtud i srovnání hysterie s hraním rolí a manipulací okolí). Oproti obsedantní neuróze, ve které
dominuje nutkavé myšlení bez citového doprovodu, zde nacházíme opak, totiž citový projev
s nedostatečnou kognitivní složkou rozpoznat a uvědomit si všechny podstatné souvislosti.
Tato tendence navrácení se k archaické tělesné řeči (Ermann), se může vyskytovat i tam,
kde z jiného důvodu není možná diferencovaná komunikace jako např. u hraničních poruch
a posttraumatické stresové poruše, kdy byla dosavadní symbolická (řečová) reprezentace
světa vážně narušena. Zde však nemají symptomy symbolickou podobu, nýbrž vyjadřuje
se jen to, co je: tělesná bolest vyjadřuje duševní bolest, tělesná strnulost je vyjádřením
úleku a psychického strnutí a podobně. Symptomy se odhrávají na
- smyslových orgánech (poruchy vidění až ke slepotě, poruchy sluchu až k hysterické
17
05_Psychosom_FINAL.indd 17
11/10/10 1:09:13 PM