KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ II FLORA OF REGIONS OF THE WORLD

Při mýcení amazonského deštného lesa pro pěstování kukuřice zůstávají v Brazílii stát pouze juvie
ztepilé, které brání zákon. Přes snahy o zpomalení jeho kácení, např. na severu Brazílie ve státě
Paná v loňském roce došlo k 37 % nárůstu odlesněných ploch. National Geographic, květen 2014
Pralesní části Amazonie žijí z naprosté většiny z těžby dřeva. Zcivilizovaní obyvatelé jsou na
dřevařském průmyslu závislí. Domorodí obyvatelé se od nepaměti chovali ke svému prostředí
s úctou, která odpovídala nezbytnosti společné existence. Zahraniční firmy (prostřednictvím
místních malých těžařů) nelegálně těží cenná dřeva, zejména tornillo 19 %, lupuna 11,8 %, cumala
8 %, cedro (Cedrella odorata) 7 % a coaba (Swietenia macrophylla) 3,6 %.
J.Horáčková: Úděl amazonských stromů
Postupná likvidace Amazonského deštného pralesa - jednoho ze 7 vyhlášených přírodních divů
světa, který je na území 9 států, ale z největší části v Brazílii, je smutnou realitou současnosti. Ve
skutečnosti gangy zabírají půdu, ale „elita“ na tom vydělává. Převážně nelegální těžbou cenného
tropického dřeva bylo za 40 let vykáceno 20 % Amazonie, (úřední kontrolu v Brazílii provádí státní
úřad IBAMA). Současně se rozšiřují plochy pro pastevní chov hovězího dobytka (i zebu z Afriky),
pro nelegální pěstování a výrobu kokainu, pro plantáže soji, kukuřice, cukrové třtiny, kávy a banánu
a uvolňují se prostory pro těžbu nerostných surovin - zlato, ropa, diamanty, což podporuje
průmyslový rozvoj. Domorodí Indiáni přicházejí o svůj domov, na odlehlé ranče jsou nalákáni
dělníci, kteří se mnohdy stávají novodobými „otroky“ na těžbu dřeva. Část území postupně však
přechází v poušť.
Výchozí principy modelové samoobnovy deštných tropických pralesů zřejmě ideologové
bezzásahovosti neznají:
- jedná se o plošně rozsáhlá území
- pralesní porosty jsou minimálně dotčeny lidskou činností
- klimaticky se jedná o regiony s vynikající dotací vody i slunečního záření a množstvím listové
plochy s chlorofylem, tj. základních podmínek pro bohatou permanentní fotosyntézu (tedy o
praktickou aplikaci vědomostí základní školy, avšak toto nerespektováno ideologickými
„avantgardními“ výrobci bezzásahové virtuální divočiny, v Evropě typu Bláha-Kindlmen-Hubený,
což irituje ostatní s běžným „selským rozumem“)
- tropické lesní porosty mají velice bohatou diverzitu, prakticky bez monokulturních ploch, kde
každý strom vede nepřetržitý boj se specializovanými škůdci, takže k přežití ekosystému dochází
zejména díky druhové pestrosti
- jen vzhledem k zachování obrovské biodiverzity v těchto biotopech jsou mnohé druhy schopny
přežívat, klasickým příkladem je krásný mohutný vysoký stálezelený strom - juvie ztepilá /
Bertholletia excelsa (vytvářející tvrdé tobolky / para-ořechy se semeny), která potřebuje řadu
„spolupracujících“ organismů, od specifických epifitních orchidejí, přes specifické druhy hmyzu,
specifické druhy ptáků a specifické hlodavce (k vytvoření plodů a jejich rozšíření)
- hazardním zločinem je naprosto neodborné, resp. ideologické tvrzení prosazované některými
vedoucími pracovníky angažovanými v ochraně přírody EU a ČR (které žel je povyšováno na
„vědecké“), že náš zkulturněný monokulturní a stejnověký smrčák přemění „ kůrovec, jako
přirozená součást lesa, v přírodní les“.
Ostrovy Galapágy na rovníku jsou klasickým příkladem fungování „biologické pumpy“: pouze
ostrovy s vegetačním „krytem“ umožňují vytváření kondenzačních oblaků a následně i dešťové
srážky, ostatní jsou trvalým suchopárem - ani to nestačí ideologům bezzásahovosti ?
Zmizení prastarých jihoamerických indiánských národů z kultury Nazca před 1500 lety v oblasti
And (žijící v předincké době asi 350 př.n.l. - 500 n.l.) zřejmě způsobilo neuvážené odlesnění. Tato
16