„Protestantská etika a duch kapitalismu“ Max Weber
5HD401_seminar 1-6 prezentace dohromady - Katedra ...
5HD401_seminar 1-6 prezentace dohromady - Katedra ...
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Max</strong> <strong>Weber</strong> (1864–1920)<br />
• německý sociolog a ekonom<br />
• bývá označován za tzv. otce zakladatele sociologie<br />
• nejvýznamnější a nejcitovanější sociolog klasického období<br />
• díky svému obrovskému záběru historika, právníka a ekonoma dal<br />
sociologii interdisciplinární charakter<br />
• věnoval se i studiu společností a náboženství, resp. jejich provázaností<br />
(cesty do Číny, Indie a Přední východ)<br />
• zajímavost: po první světové válce se účastnil pařížských mírových jednání<br />
a pracoval na nové parlamentní ústavě<br />
• ve svých sociologických pracích, resp. úvahách se věnoval náboženství,<br />
moci a byrokracii<br />
• narozen v Erfurtu jako nejstarší ze sedmi dětí<br />
• studoval práva v Heidelbergu, navštěvoval však i přednášky z ekonomie,<br />
středověkých dějin, teologie a sociologie, ve 29 letech (r. 1893) se stal<br />
mimořádným profesorem obchodního práva v Berlíně<br />
WWW.OPPA.CZ
<strong>Max</strong> <strong>Weber</strong> (1864–1920)<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Ústední otázka:<br />
‣ zda a nakolik přispěla reformace ke vzniku kapitalistického <strong>duch</strong>a /<br />
chování nebo přímo samotného kapitalismu<br />
• Základní bází vývoje kapitalistické společnosti:<br />
‣ RACIONALIZACE<br />
• Zdrojem racionalizace v západních společnostech je:<br />
‣ KULTURNÍ ZMNA<br />
• Zdrojem kulturní zmny v západní společnosti je:<br />
‣ PROTESTANTSKÁ ETIKA<br />
• tento <strong>Weber</strong>ův koncept vzniku kapitalismu jako ideálního typu kritizován<br />
již jeho současníky jako velmi zjednodušující<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• = ústředním bodem hospodářských dějin jsou kulturní fenomény, tj. co<br />
vytváří úspěšnou ekonomiku je kultura a nikoliv naopak<br />
• vs. marxismus: základem společenského řádu a motorem společenských<br />
změn je ekonomické uspoádání a kultura je pouze nadstavbou, která se<br />
přizpůsobí<br />
‣ rozvoj hospodářství – určující jsou kulturní fenomény<br />
‣ rozvoj hospodářství – určující je ekonomické uspořádání<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Úvaha je založena na zásadní hypotéze:<br />
‣ Kapitalismus se nevyvinul z ničeho, ale souvisel s rozvojem<br />
protestantské etiky.<br />
‣ Přičemž pro vznik moderního kapitalismu byl důležitý asketismus –<br />
asketický protestantismus přispívá ke vzniku kapitalistického <strong>duch</strong>a.<br />
• Tato základní idea <strong>Weber</strong>ovy úvahy však nebyla nová a na pelomu<br />
19. a 20. stol. se jí dotklo více autorů.<br />
‣ Martin Offenbacher (1901)<br />
‣ Eberhard Gothein (1892)<br />
‣ Werner Sombart (1902)<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Pro <strong>Weber</strong>ovu úvahu je typický ostrý stet mezi katolicismem a<br />
protestantismem<br />
‣ zčásti dědictvím „kulturního boje“ (Kulturkampf);<br />
‣ <strong>Weber</strong> patří mezi pokrokové Němce nakloněný liberalismu<br />
‣ logické, že záruku pokroku vidí v protestantismu<br />
‣ potenciál západního liberalismu je jen stěží možné prosadit v<br />
prostředí katolického tradicionalismu<br />
• Jedním z typických znaků stední Evropy:<br />
‣ povrchní přejímání západních vzorů<br />
‣ vývoj/politické instituce zde často předbíhají realitu<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• = obdiv k anglosaskému světu (Anglie, USA), který byl hospodářsky i<br />
politicky v převaze nad autokratickými monarchiemi střední a východní<br />
Evropy<br />
• Historický subkontinent stední Evropa:<br />
‣ zempisn jako západní okraj východní Evropy<br />
‣ historicky pak východním okrajem západní Evropy<br />
‣ Podle Oskara Heleckého: zóna pechodu mezi Z a V<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
Píklady:<br />
• polská šlechtická demokracie na pozadí archaické agrární společnosti;<br />
• uherský pseudoparlamentarismus 19. stol. se zastoupením jen několika<br />
procent obyvatelstva;<br />
• implementace západní parlamentní demokracie po roce 1918, která zde<br />
brzy přešla v (polo)autoritativní režimy.<br />
• = provincionalismus, nedostatek míry konsenzuálních dohod, přílišné<br />
rozdíly a odcizení mezi elitami a masami atd.<br />
‣ i zde možné odkázat na jednu zásadní příčinu / faktor: katolický<br />
tradicionalismus<br />
• SE: přechod mezi Z a V<br />
‣ protestantismus (ZE) – katolicismus (SE) – ortodoxie (VE)<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
Autokratické monarchie SE a VE:<br />
Tab. Rakousko-Uhersko dle vyznání<br />
Celkem Pedlititavsko Zalititavsko<br />
K 76,6 % 90,9 % 61,8 %<br />
PROT 8,9 % 2,1 % 19,0 %<br />
SRBORT 8,7 % 2,3 % 43,5 %<br />
Ž 4,4 % 4,7 % 4,9 %<br />
M 1,3 % 0 % 0 % (BiH 32,7 %)<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Protestantismus:<br />
‣ Jeden z hlavních směrů křesťanství.<br />
‣ moderní pojem, který se vyskytuje v pozdním 16. a 17. stol., svého<br />
významu však dosahuje v osvícenství, tj. v 17. stol.<br />
‣ Jaké jsou hlavní směry?<br />
• Etika:<br />
‣ také teorie morálky,<br />
‣ souhrn respektovaných pravidel a norem lidského chování a jednání,<br />
‣ <strong>etika</strong> reflektuje morálku a ptá se na její založení, zdůvodnění, legitimizaci a<br />
legalizaci.<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• „Duch“ kapitalismu ĚDKě = racionální způsob života<br />
‣ Fenomén kapitalismu úzce souvisí s asketickým protestantismem,<br />
zejména s kalvinismem a puritanismem.<br />
• kalvinismus – učení o predestinaci<br />
‣ předurčení Bohem, kdo bude vyvolen ke spáse či zatracení<br />
‣ věřící hledá odpověď, jaký osud ho čeká<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Pesvdčení nutnosti využít každé možnosti zisku.<br />
• Bohatnout z povinnosti k povolání je mravn pípustné a dokonce<br />
pikázané.<br />
• Nebohatnout pro uspokojování svých híšných prožitků, ale pro Boha<br />
‣ brzda konzumu a základ vzniku světské askeze<br />
‣ zisk z vlastní činnosti má být nástrojem dalšího zlepšení práce a<br />
organizace.<br />
• Asketická úspornost generuje další a další kapitál.<br />
• Askeze – k dispozici svdomití dlníci – chápou práci jako údl.<br />
• Nerovné rozdlení bohatství – dílo Boží – dobré svdomí podnikatele.<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
Náboženské zásady askeze zamené na tento svt:<br />
• Asketický protestantismus západní Evropy a USA zakládal náboženský<br />
individualismus – náboženská víra v zásadní vlastní hodnotu individua<br />
podporovala myšlení o lidských právech a prosazování moderního<br />
racionálního podnikového kapitalismu.<br />
• Kalvinismus vyvolával absolutní pocit osamělosti každého jednotlivce.<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• Základním momentem je skutečnost, že:<br />
‣ Bůh již o vyvolení a zavržení rozhodl předem – věřícímu nezbývá nic<br />
jiného, než pevně věřit v Krista a neúnavně pracovat v povolání –<br />
zahánění náboženských pochyb.<br />
• Průměrný křesťan / katolík nebyl k autentické změně motivován, neboť<br />
každý další čin či přečin mohl snadno odčinit<br />
• Bůh kalvinistů nechtl na svých vrných jednotlivé dobré skutky,<br />
nýbrž trvale vysluhovanou svatost, vystupňovanou v systém.<br />
• = víra má být osvdčována soustavnou svtskou prací, tím dána<br />
pohnutka k askezi i širší vrstv vících.<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
Askeze a kapitalismus:<br />
• majetek je svěřený – člověk k němu má závazek a je mu podřízen jako<br />
služebník<br />
• světská protestantská askeze blokovala prosté užívání majetku,<br />
podvazovala konzum, zvláště ten luxusní<br />
• zbavila výdlečnou činnost zábran tradiční etiky, „legalizovala“ zištnost,<br />
kterou měl dokonce žádat sám Bůh<br />
WWW.OPPA.CZ
Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />
• boj proti rozkoším a proti oddanosti hmotným statkům neměl být bojem<br />
proti rozumnému zisku, ale proti nerozumnému nakládání s majetkem<br />
• neúnavná, neustálá, systematická práce ve světském povolání = nejvyšší<br />
prostředek askeze a zároveň jako nejjistější a nejzřejmější známka<br />
omilostnění člověka hybná síla k expanzi „<strong>duch</strong>a <strong>kapitalismu“</strong><br />
• z <strong>duch</strong>a křesťanské askeze se zrodilo racionální vedení života založené na<br />
ideji povolání<br />
• „spřízněnost volbou“ mezi moderním kapitalistickým <strong>duch</strong>em a<br />
náboženskými základy etiky povolání ve smyslu racionální metodiky<br />
vedení života<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) <strong>Weber</strong>, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha:<br />
OIKOYMENH. 1998. s.185-245, s. 319-345.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodáská fakulta, Katedra hospodáských djin<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
5HD401 Diskusní seminář<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Seminář II<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
„Pojem politična“.<br />
Carl Schmitt.<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt (1888–1985)<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt (1888–1985)<br />
• narozen v katolické rodině, což se promítlo do řady jeho děl<br />
• studoval práva.<br />
• v roce 1916 se habilitoval (Štrasburk)<br />
• akademická kariéra: hlavně univ. v Bonnu a Berlíně<br />
• problematické: v l. 1933–1936 několik funkcí v institucích, jejichž<br />
cílem bylo podřídit univerzity nacistickému režimu + podíl na<br />
vypracování některých právních norem posilujících diktaturu<br />
NSDAP<br />
• později obviněn z nepřílišné pravověrnosti – sympatie k režimu si<br />
však uchoval<br />
• po válce na krátký čas internován, vyslýchán, vystupoval jako<br />
svědek v norimberském procesu<br />
• po válce se zcela stáhl do soukromí – téměř 40 let žil v rodném<br />
Plettenbergu – byl však nadále publikačně činný<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt (1888–1985)<br />
• jeden z neformálních vůdců ideového směru označovaného jako „tradiční<br />
nmecký konzervativismus“ (bází meziválečné koncepce konzervativní<br />
revoluce)<br />
• kritický postoj k Západu a k podobě demokracií západoevropských států<br />
‣ v kontrapozici proti politickému konzervativismu hájícího západní<br />
demokratické hodnoty<br />
• u nás mělo Schmittovo jméno dlouho negativní konotací s ohledem na jeho<br />
postoj a angažovanost za třetí říše<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt – Pojem politična<br />
• spis Pojem politična nejdříve jako studie Ě1927ě, pozdji rozšířen<br />
knižní podoby Ě1932ě<br />
• pojem „politična“:<br />
‣ svébytná sféra veškeré lidské existence, jejíž podstatou je<br />
„rozhodnutí“<br />
‣ ideový směr založený na nezpochybnitelném právu rozhodnutí<br />
(rozhodnutí je normou)<br />
‣ ústřední náplní politična je odlišení přítele a nepřítele<br />
‣ základním kritériem pro politiku je stanovení přítele a nepřítele =<br />
nejpopulárnější teze Carla Schmitta<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt – Pojem politična<br />
• definicí pojmu politična Schmitt reagoval na liberalismus a jeho přístup k<br />
politice – odmítal liberální tendence podřizovat politiku morálním nebo<br />
ekonomickým aspektům a řazení společnosti nad stát<br />
‣ politika podle Schmitta nemá řešit morální, náboženské nebo<br />
ekonomické otázky<br />
• báze rozlišení přítele a nepřítele (primárně vnějšího) = automatické přijetí<br />
možnosti války<br />
‣ = ius belli centrální a nezpochybnitelný atribut suverénní politické moci<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt – Pojem politična<br />
• Odmítá univerzalismus, v nmž vidí druhého nejvtšího nepřítele<br />
politična. Proč?<br />
‣ univerzalistické principy hrozí definováním nepřítele lidstva a tím i<br />
absolutního nepřátelství a proto i případná válka vůči takovému nepříteli<br />
musí být absolutní;<br />
‣ pojem lidstva je pro něj záludný – vidí v něm ideologický instrument<br />
imperialistických expanzí;<br />
‣ válka ve jménu lidstva – nepřítel přestává být člověkem – padá veškerá<br />
dimenze vztahu k člověku.<br />
WWW.OPPA.CZ
Carl Schmitt – Pojem politična<br />
• Schmittovo pojetí politiky se vztahovalo primárně k mezinárodní politice<br />
– přirozená oblast, v níž se vyskytuje nepřítel<br />
• Schmitt nicméně připouštěl, že k definici přítele a nepřítele může za<br />
jistých okolností dojít i uvnitř státu<br />
‣ podmínkou je, aby jedna podskupina celku získala integrační potenciál<br />
a postavila svou politiku na rozhodnutí o nepříteli a boji proti němu<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) Schmitt, C. Pojem politična. Praha: OIKOYMENH. 2007. s.19-<br />
77, s. 94-112.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
5HD401 Diskusní seminář<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Seminář III<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
„Mýtus racionálního voliče“.<br />
Bryan Caplan.<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
WWW.OPPA.CZ
Bryan Caplan (*1971)<br />
WWW.OPPA.CZ
Bryan Caplan<br />
• profesor ekonomie na Univerzitě George Masona, Fairfax, Virginie<br />
• předmětem výzkumu fungování volného trhu v kapitalismu a<br />
anarchismu<br />
• Ph.D. v oboru ekonomie, Princeton University, 1997<br />
Vydané knihy:<br />
• The Myth of the Rational Voter: Why Democracies Choose Bad<br />
Policies, 2007, 2008. Princeton.<br />
• Selfish Reasons to Have More Kids: Why Being a Great Parent is<br />
Less Work and More Fun Than You Think. New York, NY: Basic<br />
Books, 2011.<br />
WWW.OPPA.CZ
Bryan Caplan – Mýtus racionálního voliče<br />
WWW.OPPA.CZ
Mýtus racionálního voliče<br />
„Jak nám však ukazuje zdravý rozum, lidský úsudek silně ovládají i<br />
emoce a ideologie, a nikoliv jen strohá fakta a jejich zpracovávání.<br />
Jestliže lidé činí svá rozhodnutí pod vlivem mylných představ, které<br />
jsou pro ně emocionálně přitažlivé, pak v demokraciích systematicky<br />
vítězí chybné státní politiky.“<br />
(Caplan)<br />
WWW.OPPA.CZ
Mýtus racionálního voliče<br />
• podle Financial Times nejlepší kniha roku 2007<br />
• významný příspěvek k prohloubení poznatků společenských věd o<br />
procesu politického rozhodování v demokratickém systému a vlivu<br />
iracionality voličů na hospodářskou politiku<br />
‣ hlavním tématem: selhávání demokracií<br />
‣ voliči jsou „racionálně iracionální“ (nejsou neznalí, jen iracionální!)<br />
WWW.OPPA.CZ
Mýtus racionálního voliče<br />
• V jakých oblastech se podle Caplana mínní veřejného mínní<br />
systematicky odchyluje od racionálních poznatků ekonomické vd?<br />
• výsledkem iracionálního jednání voličů jsou zvrácená ekonomickopolitická<br />
opatření státu<br />
WWW.OPPA.CZ
Mýtus racionálního voliče<br />
• demokracie se nezdá být tím nejlepším ze systémů, který lidstvo<br />
dosud vymyslelo<br />
‣ alternativou je méně kolektivní rozhodování<br />
‣ problém demokracie zeslabovaný „institutem“ tzv. Iracionálního voliče“<br />
může řešit méně demokracie a více trhu<br />
WWW.OPPA.CZ
Bryan Caplan - Mýtus racionálního voliče<br />
Důležité pojmy:<br />
• demokracie<br />
• konsensus<br />
• intelektuální tradice<br />
• preference Ěpřednostě<br />
• racionalita / iracionalita<br />
• volební právo, všeobecné volební právo, tajné volební právo,<br />
rovné volební právo, přímé volební právo<br />
• politická ekonomie<br />
• (politická) propaganda<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) Caplan, B. D. Mýtus racionálního voliče: proč v demokracii<br />
vítězí špatná politika. Praha: NLN. 2010. kap.1, 7, 8, s. 20-43,<br />
s. 236-257, s. 258-289.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
5HD401 Diskusní seminář<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Seminář IV<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
„Riziková společnost“.<br />
Ulrich Beck.<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
WWW.OPPA.CZ
Ulrich Beck (*1944)<br />
WWW.OPPA.CZ
Ulrich Beck<br />
• emeritní profesor sociologie na Mnichovské univerzitě<br />
• od r. 1997 současně působí i na London School of Economics and<br />
Political Sciences (zde od r. 1997)<br />
• též významným publicistou<br />
• autorem řady prací, z nichž nejznámější je Riziková společnost z r. 1986<br />
• studoval právo ve Freiburgu a později sociologii, filozofii, psychologii a<br />
politické vědy v Mnichově<br />
• r. 1979 se habilitoval v oboru sociologie<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost<br />
• otázka skutečné povahy modernity a celkového smyslu procesu<br />
modernity<br />
A) modernizace přináší rozvoj vědy a techniky = řada pozitiv,<br />
ulehčení života<br />
B) negativní účinky například na životní prostředí – celá řada rizik<br />
• Tři osy konfliktu ve svtové rizikové společnosti:<br />
‣ osa globálních ekologických konfliktů<br />
‣ globální finanční krize<br />
‣ hrozba globálních teroristických sítí přesahujících moc vlád a států<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„V pokročilé moderně je společenská produkce bohatství systematicky<br />
doprovázena produkcí rizik. Tomu odpovídá, že problémy a konflikty<br />
spojené s rozdělováním ve společnosti nedostatku jsou překryty<br />
oněmi problémy a konflikty, které vznikají v souvislosti s produkcí,<br />
definováním a rozdělením rizik vytvářených vědou a technikou.“<br />
(B, RS, 2004, s. 25)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„Proces modernizace tak přichází o svoji dosavadní legitimizační<br />
základnu, již představoval boj proti evidentnímu nedostatku, v jehož<br />
jménu byli lidé připraveni přijmout i tak mnohé (ne už zcela) neviděné<br />
vedlejší důsledky.“<br />
(B, RS, 2004, s. 27)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„V mezinárodním měřítku obzvlášť pevně platí, že materiální bída se<br />
pojí se slepotou vůči riziku … Je-li proti sobě postavena viditelně<br />
hrozící smrt hladem a neviditelná hrozba smrti způsobené intoxikací,<br />
vítězí evidentní skutečnost boje proti materiální bídě.“<br />
(B, RS, 2004, s. 55)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„Hybnou sílu třídní společnosti je možné postihnout větou: Mám hlad!<br />
Hnutí uvedené do pohybu rizikovou společností je naproti tomu<br />
vyjádřena slovy Mám strach! Společenství nouze je nahrazováno<br />
společenstvím strachu.“<br />
(B, RS, 2004, s. 55)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„Stejně jako v devatenáctém století, tak i dnes jsou důsledky, které<br />
většina lidí pociťuje jako zhoubné, spojovány se společenským<br />
procesem industrializace a modernizace.“<br />
(B, RS, 2004, s. 67)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„ … zdrojem kritického a skeptického postoje vůči vědě a technice<br />
není ‘iracionalita’ kritiků, nýbrž selhání vědecko-technické racionality<br />
tváří v tvář rostoucím rizikům a civilizačním ohrožením.“<br />
(B, RS, 2004, s. 78)<br />
WWW.OPPA.CZ
Riziková společnost – diskuse<br />
„ … to, co je neviditelné či co ještě spíše principiálně uniká vnímání,<br />
co je jen teoreticky spojeno a vykalkulováno, se v civilizačním vědomí<br />
krize stává neproblematickou složkou osobního myšlení, vnímání a<br />
prožívání.“<br />
(B, RS, 2004, s. 96)<br />
WWW.OPPA.CZ
Ulrich Beck- Riziková společnost<br />
Důležité pojmy:<br />
• civilizace<br />
• společnost<br />
• společenská třída<br />
• modernizace<br />
• globalizace<br />
• kauzalita<br />
• <strong>etika</strong><br />
• legitimizace<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) Beck, U. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha:<br />
Sociologické nakladatelství. 2011. kap. 1, 2, 8, s. 25-65, s. 67-<br />
111, s. 301-372.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
5HD401 Diskusní seminář<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Seminář V<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
„Cesta k nevolnictví“.<br />
Friedrich A. Hayek.<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
WWW.OPPA.CZ
Friedrich A. Hayek (1899–1992)<br />
WWW.OPPA.CZ
Friedrich A. Hayek (1899–1992)<br />
• studoval na vídeňské univerzit<br />
‣ 1921 – doktorát z práv<br />
‣ 1925 – doktorát politických vd<br />
• předmtem výzkumu: filozofie, ekonomie a politické vdy<br />
• r. 1927 – první ředitel Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum<br />
• v r. 1929 se habilitoval, přednášel ekonomii na vídeňské univerzit<br />
• v r. 1950 odešel do USA – profesor společenských vd v Chicagu<br />
• v r. 1967 se vrátil do Evropy – profesor ekonomické politiky na<br />
Alebert-Ludwigs Universität ve Freiburgu<br />
• pravdpodobn nejznámjší dílo: Cesta k nevolnictví Ěr. 1944)<br />
WWW.OPPA.CZ
Cesta k nevolnictví – diskuse<br />
„Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize naší<br />
civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být způsoben<br />
nějakým skutečným omylem na naší straně a že následování<br />
některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě vedlo k<br />
výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme očekávali.“<br />
(FAH, CN, 1988, s. 6)<br />
WWW.OPPA.CZ
Cesta k nevolnictví – diskuse<br />
„Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize<br />
naší civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být<br />
způsoben nějakým skutečným omylem na naší straně a že<br />
následování některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě<br />
vedlo k výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme<br />
očekávali.“<br />
(FAH, CN, 1988, s. 16)<br />
WWW.OPPA.CZ
Cesta k nevolnictví – diskuse<br />
„ … technický pokrok a změny způsobily nemožnost konkurence ve<br />
stále větším počtu oborů a že jediná volba, kterou máme, je mezi<br />
řízením výroby soukromými monopoly a řízením výroby státem.“<br />
(FAH, CN, 1988, s. 23)<br />
WWW.OPPA.CZ
Cesta k nevolnictví – diskuse<br />
Důležité pojmy:<br />
• liberalismus<br />
• individualismus<br />
• socialismus<br />
• demokracie<br />
• řízené hospodářství<br />
• hospodářství volné soutže<br />
• svoboda<br />
• laissez-faire (nechte nás konat)<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) Hayek, F. A. Cesta k nevolnictví. Praha: Občanský institut.<br />
1991. kap. 1- 4, 7,11, 13, 15, s. 6-29, s. 46-52, s.81-87, s. 95-<br />
105, s.115-124.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
5HD401 Diskusní seminář<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Seminář VII<br />
WWW.OPPA.CZ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
„Střet civilizací“.<br />
Samuel P. Huntington.<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
WWW.OPPA.CZ
Samuel P. Huntington (1827–2008)<br />
WWW.OPPA.CZ
Samuel P. Huntington (1827–2008)<br />
• profesor na Harvardu, světoznámý politolog /politický teoretik,<br />
zabýval se mezinárodní politikou<br />
• ředitel Harvardského institutu pro strategické plánování<br />
• studoval na univerzitě v Yale, promoval na Harvardu<br />
• za prezidenta Cartera pracoval v Bílém domě jako poradce pro<br />
bezpečnost a plánování při Národní radě bezpečnosti<br />
• nejznámějším dílem je kniha Střet civilizací z r. 1996<br />
‣ základem byl článek pro čas. Foreign Affairs z r. 1993, který vyvolal<br />
nečekanou vlnu zájmu a množství kontroverzních reakcí<br />
WWW.OPPA.CZ
Střet civilizací Ě1996ě<br />
WWW.OPPA.CZ
Střet civilizací – diskuse<br />
• problematika multipolárního svta Ěretrospektivně<br />
‣ od 1500 do stud. války; období bipolárního světa vs. nový multipolární<br />
svět (dnes svět sedmi nebo osmi hlavních civilizací)<br />
• Co hraje úlohu při definování vlastní identity?<br />
‣ lokální politika = politika etnicity<br />
‣ globální politika = politika civilizací<br />
WWW.OPPA.CZ
Střet civilizací – diskuse<br />
• hlavním faktorem charakterizujícím civilizace je náboženství<br />
‣ z <strong>Weber</strong>ových pěti „světových“ náboženství jsou s nejdůležitějšími<br />
civilizacemi spojena čtyři – křesťanství, islám, hinduismus, konfucianismus<br />
(buddhismus ne)<br />
• modernismus neznamená nutn pozápadnní<br />
‣ nezápadní společnosti se mohou modernizovat, a tak tomu také bylo,<br />
aniž by se musely vzdát své vlastní kultury (problematika globální<br />
„macdonaldizace“)<br />
• hrozba ne mezi státy, ale mezi kulturami<br />
• Co je nejjistjší zárukou před globální válkou?<br />
• Kdo jsou potencionálními aktéry bipolárního konfliktu?<br />
WWW.OPPA.CZ
Střet civilizací – témata k diskusi<br />
Důležité pojmy:<br />
• civilizace<br />
• symboly<br />
• identita<br />
• kulturní identita<br />
• multipolární svt<br />
• multicivilizační svt<br />
• realismus<br />
• Evropa<br />
• Západ<br />
• Východ<br />
• modernizace<br />
WWW.OPPA.CZ
Texty k nastudování<br />
• (Z) Huntington, S. P. Střet civilizací: boj kultur a proměna<br />
světového řádu. Praha: Rybka Publishers. 2001. kap. 1-3,<br />
kap.8-11, s.11-79, s. 213-364.<br />
WWW.OPPA.CZ
DKUJI ZA POZORNOST<br />
CZ.2.17/3.1.00/33332<br />
„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />
Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />
WWW.OPPA.CZ