Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

Dick Francis Rat Race en_cz.pdf Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

media1.mypage.cz
from media1.mypage.cz More from this publisher
20.07.2015 Views

to hover close enough to listen. I shut the lounge door infront of her resigned and humorously rueful face. Got thenumber. "Colin? Matt.""Oh good," he said. "Look. Nancy rang up today whileMidge and I were at the races… I took Midge along on theHeath because she was so miserable at home, and now ofcourse she's even more miserable that she missedNancy… anyway, our cleaning woman answered the telephone,and Nancy left a message.""Is she… I mean, is she all right?""Do you mean, is she with Chanter?" His voice wasstrained. "She told our cleaner she had met an old artschool friend in Liverpool and was spending a few dayscamping with her near Warwick.""Her?" I exclaimed."Well, I don't know. I asked our Mrs. Williams, and shethen said she thought Nancy said "her", but of course shewould think that, wouldn't she?""I'm afraid she would.""But anyway, Nancy had been much more insistent thatMrs. Williams tell me something else… it seems she hasseen Major Tyderman.""She didn't!""Yeah… She said she saw Major Tyderman in the passengerseat of a car on the Stratford road out of Warwick.Apparently there were some roadworks, and the carstopped for a moment just near her.""He could have been going anywhere… from anywhere…""Yes," he agreed in depression. "I rang the police inCambridge to tell them, but Nancy had already beenthrough to them, when she called home. All she couldremember about the driver was that he wore glasses. Shethought he might have had dark hair and perhaps amoustache. She only glanced at him for a second becauseshe was concentrating on Tyderman. Also she hadn'ttaken the number, and she's hopeless on the make ofcars, so altogether it wasn't a great deal of help.""No…""Anyway, she told Mrs. Williams she would be cominghome on Saturday. She said if I would drive to Warwickraces instead of flying, she would come home with me inthe car.""Well… thank God for that.""If for nothing else," he said aridly.když jsem šel telefonovat. Zavřel jsem jí dveře čekárnypřed nosem. Tvářila se zklamaně i pobaveně. Dostal jsemihned spojení. "Colin? Tady je Matt.""To je dobře, že voláš. Poslyš, dnes se ozvala Nancy,bohužel zrovna, když jsme byli s Midge na dostizích… Vzaljsme Midge s sebou, protože byla doma hrozně nešťastná,teď je zase nešťastná nad tím, že nebyla doma, kdyžvolala Nancy… prostě, telefon brala naše uklízečka aNancy nám nechala vzkaz.""Prosím tě, je… je v pořádku?""Chceš vědět, jestli je u Chantera?" ptal se stísněnýmhlasem. "Řekla uklízečce, že potkala spolužačku zLiverpoolu a že s ní pojede na pár dní tábořit někam kWarwicku.""Spolužačku?""Totiž, já na to nemůžu dát krk. Ptal jsem se paníWilliamsové a ona říkala, že si mysli, že Nancy řeklaspolužačka, jenže paní Williamsová by stejně nevěřilasvým uším, kdyby šlo o spolužáka, aspoň si to myslím.""Bojím se, že máš pravdu.""Počkej, to není všechno. Nancy trvala na tom, že námpaní Williamsová musí především vyřídit ještě něcojiného… Nancy viděla majora Tydermana.""Nepovídej!""Jo… prý ho zahlédla v nějakém voze na silnici zWarwicku do Stratfordu, seděl vedle řidiče. Na silnici něcoopravovali a ten vůz musel zastavit. Zastavil kousek odNancy.""Mohl jet odkudkoli kamkoli…""Ano," zachmuřeně souhlasil. "Volal jsem policii vCamdridgi, ale tam to už věděli od Nancy. Nancy si prýpamatovala jen to, že řidič měl brýle. Možná že prý měltmavé vlasy a knír, ale tím si nebyla jistá. Řidiče sineprohlížela, soustředila se na majora Tydermana. Číslovozu si taky nepamatovala a ve značkách vozů senevyzná. Tak jim moc nepomohla.""To ne.""Zato ještě řekla paní Williamsové, že se v sobotu vrátídomů. Jestli prý do Warwicku nepoletím, ale pojeduvozem, svezla by se se mnou zpátky.""Zaplať pánbůh aspoň za to.""Lepší něco než nic," řekl trpce.CHAPTER TWELVE 12I flew the customers from Wiltshire to Newmarket andparked the Six as far as possible from the Polyplane.When the passengers had departed standwards, I got outof the fuggy cabin and into the free air, lay propped onone elbow on the grass, loosened my tie, opened the neckof my shirt. Scorching hot day, a sigh of wind over theHeath, a couple of small cumulus clouds defying evaporation,blue sky over the blue planet.A suitable day for camping.Wrenched my thoughts away from the profitless grindNancy despised me, despised herself, had chosen Chanteras a refuge, as a steadfast known quantity, had run awayfrom the near-stranger who had not seemed what heseemed, and gone to where she knew she was wanted.Blind, instinctive, impulsive flight. Reckless, understandable,forgivable flight…I could take Chanter, I thought mordantly. I could probablytake the thought and memory of Chanter, if only shewould settle for me in the end.Doletěl jsem z Wiltshiru do Newmarketu a zaparkoval conejdál od konkurence. Jakmile moji cestující odešli ktribunám, vylezl jsem z dusné kabiny na čerstvý vzduch.Natáhl jsem se na trávu, opřel se o loket, povolil sikravatu a rozepnul košili u krku. Bylo pekelné horko,vzduch se téměř nepohyboval a nad hlavou mi pluly jendva osamělé mráčky, které se odmítly rozplynout.Den jako stvořený na táboření.Snažil jsem se na to nemyslet, bylo to stejně k ničemu.Nancy mnou pohrdala, pohrdala i sebou a utekla se kChanterovi. Utekla se k něčemu, co znala, a odpoutala seód člověka, ve kterém se zklamala. Šla tam, kde věděla,že bude vítána. Byl to slepý, bezhlavý, pudový útěk.Zbrklý útěk, který člověk mohl snadno pochopit iprominout…Zarytě jsem si opakoval, že bych se s Chanterem dokázatsmířit, dokázal bych se smířit i s pomyšlením avzpomínkou na Chantera, jenom kdybych věděl, že seNancy nakonec rozhodne pro mě.It was odd that you had to lose something you didn'teven know you had, before you began to want it morethan anything on earth.Je to zvláštní, že člověk může želet ztrátu něčeho, co aninevěděl, že má, čeho si ani pořádně nezačal vážit, protoženevěděl, že je to to, po čem na světě nejvíc touží.Down at the other end of the row of aircraft the Poly- Na vzdáleném konci řady zaparkovaných letadel86

plane pilot was strolling about, smoking again. One ofthese fine days he would blow himself up. There was nosmile in place that afternoon even from a hundred yardsone could detect the gloom in the heavy frowns he occasionallygot rid of in my direction.Colin had booked with Harley for the week ahead. Polyplanesmust have been wondering what else they wouldhave to do to get him back. They played rough, no doubtof that. Informing on Derrydowns to the Board of Trade,discrediting their pilot, spreading smears that they weren'tsafe. But would they blow up a Derrydowns aircraft?Would they go as far as that?They would surely have had to be certain they would gainfrom it, before they risked it. But in fact they hadn'tgained. No one had demonstrably been frightened awayfrom using Derrydowns, particularly not Colin Ross. If thebomb had been meant to look like an attack on Colin'slife, why should Colin think he would be any safer in aPolyplane?If they had blown up the aircraft with passengers aboard,that would have ruined Derrydowns. But even if they hadbeen prepared to go that far, they wouldn't have chosen aflight with Colin Ross on it.And why Major Tyderman, when their own pilots couldget near the Derrydowns aircraft without much comment?That was easier… they needed a bomb expert. Someonecompletely unsuspectable. Someone even their pilots didn'tknow.Because if the boss of Polyplanes had taken the dark stepinto crime, he wouldn't want chatty employees like pilotsspilling it into every aviation bar from Prestwick to Lydd.The second aeroplane, though, that Tyderman had sabotaged,hadn't been one of the Derrydowns at all. On theother hand, he had thought it was. I stood up, stretched,watched the straining horses scud through the first race,saw in the distance a girl with dark hair and a blue dressand thought for one surging moment it was Nancy. Itwasn't Nancy. It wasn't even Midge. Nancy was in Warwickshire,living in a tent.I thrust my balled fists into my pockets. Not the slightestuse thinking about it. Concentrate on something else.Start from the bottom again, as before. Look at everythingthe wrong way up.No easy revelation this time. Just the merest flicker ofspeculation.Harley?…He had recovered ill-invested capital on the first occasion.He had known Colin would not rely often on his sister'sskill after the second. But would Harley go so far?…And Harley had known I wasn't flying Colin, though Tydermanhad thought I was.Rats on tread wheels, I thought, go round and round insmall circles and get nowhere, just like me. I sighed. Itwasn't much use trying to work it all out when I obviouslylacked about fifty pieces of vital information. Decision: didI or did I not start actively looking for some of the pieces?If I didn't, a successor to Major Tyderman might soon bearound playing another lot of chemical tricks on aeroplanes,and if I did, I could well be heading myself for yetmore trouble. I tossed a mental coin. Heads you do, tailsyou don't.In mid-toss I thought of Nancy. All roads led back toNancy. If I just let everything slide and lay both physicallyand metaphorically on my back on the grass in the sun,I'd have nothing to think about except what I hated tothink about. Very poor prospect. Almost anything else wasbetter.Took the plunge, and made a start with Annie Villars.přecházel sem a tam pilot od naší konkurence. Zasekouřil. Jednou určitě vyletí do povětří i s tou svou věčnoucigaretou. Tentokrát se neusmíval. Viděl jsem na dálku, žeje v mizerné náladě a občas se po mně zachmuřeně dívá.Colin si zamluvil všechny lety pro následující týden uHarleyho a v Polyplanu asi už kuli nové plány, jak ho zasepřilákat zpátky. Nebylo pochyb o tom, že neváhali sáhnoutke špinavým pro středkům. Udali naši firmu, pomlouvalihlavního pilota a roznášeli řeči o tom, že lety sDerrydownem nejsou dost bezpečné. Ale šli by až dotakové krajnosti, že by vyhodili naše letadlo do povětří?Než by se k takovému krajnímu prostředku odhodlali,jistě by si napřed ověřili, jestli jim to něco vynese. Veskutečnosti však tou bombou nic nezískali. Ta příhodanikoho nezastrašila, nikdo se proto nerozhodl naši firmuopustit, Colin už vůbec ne. A pokud byla sabotážzaranžována tak, aby vypadala jako cílený útok na ColinaRosse, jistě nemohli očekávat, že by se Colin cítil vevětším bezpečí s firmou Polyplane.Jestli snad chtěli vyhodit letadlo do vzduchu i scestujícími, bylo by se jim povedlo Derrydown zruinovat.Pochyboval jsem, že by to měli v plánu. Byli by si jistěvybrali let, při kterém by Colin Ross nebyl na palubě.Proč by taky použili služeb majora Tydermana, kdyžjejich piloti měli k našemu letadlu mnohem snazší přístup?Tahle otázka už byla lehčí… potřebovali odborníka nabomby, potřebovali někoho, kdo byl zcela mimopodezření, koho neznali ani jejich vlastní piloti.Pokud se šéf firmy Polyplane rozhodl nastoupit cestuzločinu, jistě si nepřál, aby to jeho zaměstnanci, hlavněpiloti, vyslepičili ve všech leteckých barech od Prestwickuaž po Lydd.Pak jsem uvažoval o tom, že druhé letadlo, které majorTyderman poškodil, vůbec naší firmě nepatřilo. Ovšemmajor se asi domníval že ano. Vstal jsem, protáhl se apřihlížel, jak koně vbíhají do cíle prvního dostihu. V dálcejsem zahlédl tmavovlasou ženskou postavu v modrýchšatech a krátký okamžik jsem doufal, že to je Nancy.Nebyla to Nancy ani Midge. Nancy tábořila veWarwickshiru.Vrazil jsem ruce do kapes a zaťal pěsti. Bylo opravduzbytečné na to myslet. Musím se soustředit na něcojiného. Začnu zase od začátku jako předtím. Musím sivšechna fakta prohlédnout i z rubu.Tentokrát mě nic geniálního nenapadlo. Jen drobnékombinace.Harley…?První sabotáží získal zpět nevýhodně investovaný kapitál.Po druhé sabotáži mohl právem očekávat, že Colin radějise svou sestrou lítat nebude, že se jí nesvěří. Byl by aleHarley schopen takovou věc naplánovat a uskutečnit?Ostatně před druhou sabotáží věděl, že s Colinem neletím,major Tyderman to ale nevěděl.Je to jak v bludném kruhu, říkal jsem si, motám se pořádna jednom místě, to jsem celý já, takhle se nikamnedostanu. Vzdychl jsem. Zbytečně jsem se snažil záhaduvyluštit, nemohlo se mi to podařit, protože mi chybělařada důležitých faktů. Musel jsem se rozhodnout: mámzačít ty nutné informace vyhledávat, nebo to mám nechatplavat? Když to nechám plavat, objeví se nějakýnáhradník za majora Tydermana a začne líčit chemickéhračičky na další letadla. Když se do toho dám, určitě sezase navezu do dalších nepříjemností.V duchu jsem si hodil mincí. Když padne hlava, dám sedo toho, když orel, tak toho nechám. Pak jsem sivzpomněl na Nancy. Když to vzdám a obrazně i doslova silehnu nečinně do trávy, budu myslet jen na to, na comyslet nechci. To nebyla příjemná vyhlídka. Jakákoličinnost je lepší.Konečně jsem se odhodlal k akci a rozhodl se, že začnu sAnnií Villarsovou.87

plane pilot was strolling about, smoking again. One ofthese fine days he would blow himself up. There was nosmile in place that afternoon ev<strong>en</strong> from a hundred yardsone could detect the gloom in the heavy frowns he occasionallygot rid of in my direction.Colin had booked with Harley for the week ahead. Polyplanesmust have be<strong>en</strong> wondering what else they wouldhave to do to get him back. They played rough, no doubtof that. Informing on Derrydowns to the Board of Trade,discrediting their pilot, spreading smears that they wer<strong>en</strong>'tsafe. But would they blow up a Derrydowns aircraft?Would they go as far as that?They would surely have had to be certain they would gainfrom it, before they risked it. But in fact they hadn'tgained. No one had demonstrably be<strong>en</strong> fright<strong>en</strong>ed awayfrom using Derrydowns, particularly not Colin Ross. If thebomb had be<strong>en</strong> meant to look like an attack on Colin'slife, why should Colin think he would be any safer in aPolyplane?If they had blown up the aircraft with pass<strong>en</strong>gers aboard,that would have ruined Derrydowns. But ev<strong>en</strong> if they hadbe<strong>en</strong> prepared to go that far, they wouldn't have chos<strong>en</strong> aflight with Colin Ross on it.And why Major Tyderman, wh<strong>en</strong> their own pilots couldget near the Derrydowns aircraft without much comm<strong>en</strong>t?That was easier… they needed a bomb expert. Someonecompletely unsuspectable. Someone ev<strong>en</strong> their pilots didn'tknow.Because if the boss of Polyplanes had tak<strong>en</strong> the dark stepinto crime, he wouldn't want chatty employees like pilotsspilling it into every aviation bar from Prestwick to Lydd.The second aeroplane, though, that Tyderman had sabotaged,hadn't be<strong>en</strong> one of the Derrydowns at all. On theother hand, he had thought it was. I stood up, stretched,watched the straining horses scud through the first race,saw in the distance a girl with dark hair and a blue dressand thought for one surging mom<strong>en</strong>t it was Nancy. Itwasn't Nancy. It wasn't ev<strong>en</strong> Midge. Nancy was in Warwickshire,living in a t<strong>en</strong>t.I thrust my balled fists into my pockets. Not the slightestuse thinking about it. Conc<strong>en</strong>trate on something else.Start from the bottom again, as before. Look at everythingthe wrong way up.No easy revelation this time. Just the merest flicker ofspeculation.Harley?…He had recovered ill-invested capital on the first occasion.He had known Colin would not rely oft<strong>en</strong> on his sister'sskill after the second. But would Harley go so far?…And Harley had known I wasn't flying Colin, though Tydermanhad thought I was.<strong>Rat</strong>s on tread wheels, I thought, go round and round insmall circles and get nowhere, just like me. I sighed. Itwasn't much use trying to work it all out wh<strong>en</strong> I obviouslylacked about fifty pieces of vital information. Decision: didI or did I not start actively looking for some of the pieces?If I didn't, a successor to Major Tyderman might soon bearound playing another lot of chemical tricks on aeroplanes,and if I did, I could well be heading myself for yetmore trouble. I tossed a m<strong>en</strong>tal coin. Heads you do, tailsyou don't.In mid-toss I thought of Nancy. All roads led back toNancy. If I just let everything slide and lay both physicallyand metaphorically on my back on the grass in the sun,I'd have nothing to think about except what I hated tothink about. Very poor prospect. Almost anything else wasbetter.Took the plunge, and made a start with Annie Villars.přecházel sem a tam pilot od naší konkur<strong>en</strong>ce. Zasekouřil. Jednou určitě vyletí do povětří i s tou svou věčnoucigaretou. T<strong>en</strong>tokrát se neusmíval. Viděl jsem na dálku, žeje v mizerné náladě a občas se po mně zachmuř<strong>en</strong>ě dívá.Colin si zamluvil všechny lety pro následující týd<strong>en</strong> uHarleyho a v Polyplanu asi už kuli nové plány, jak ho zasepřilákat zpátky. Nebylo pochyb o tom, že neváhali sáhnoutke špinavým pro středkům. Udali naši firmu, pomlouvalihlavního pilota a roznášeli řeči o tom, že lety sDerrydownem nejsou dost bezpečné. Ale šli by až dotakové krajnosti, že by vyhodili naše letadlo do povětří?Než by se k takovému krajnímu prostředku odhodlali,jistě by si napřed ověřili, jestli jim to něco vynese. Veskutečnosti však tou bombou nic nezískali. Ta příhodanikoho nezastrašila, nikdo se proto nerozhodl naši firmuopustit, Colin už vůbec ne. A pokud byla sabotážzaranžována tak, aby vypadala jako cíl<strong>en</strong>ý útok na ColinaRosse, jistě nemohli očekávat, že by se Colin cítil vevětším bezpečí s firmou Polyplane.Jestli snad chtěli vyhodit letadlo do vzduchu i scestujícími, bylo by se jim povedlo Derrydown zruinovat.Pochyboval jsem, že by to měli v plánu. Byli by si jistěvybrali let, při kterém by Colin Ross nebyl na palubě.Proč by taky použili služeb majora Tydermana, kdyžjejich piloti měli k našemu letadlu mnohem snazší přístup?Tahle otázka už byla lehčí… potřebovali odborníka nabomby, potřebovali někoho, kdo byl zcela mimopodezř<strong>en</strong>í, koho neznali ani jejich vlastní piloti.Pokud se šéf firmy Polyplane rozhodl nastoupit cestuzločinu, jistě si nepřál, aby to jeho zaměstnanci, hlavněpiloti, vyslepičili ve všech leteckých barech od Prestwickuaž po Lydd.Pak jsem uvažoval o tom, že druhé letadlo, které majorTyderman poškodil, vůbec naší firmě nepatřilo. Ovšemmajor se asi domníval že ano. Vstal jsem, protáhl se apřihlížel, jak koně vbíhají do cíle prvního dostihu. V dálcejsem zahlédl tmavovlasou ž<strong>en</strong>skou postavu v modrýchšatech a krátký okamžik jsem doufal, že to je Nancy.Nebyla to Nancy ani Midge. Nancy tábořila veWarwickshiru.Vrazil jsem ruce do kapes a zaťal pěsti. Bylo opravduzbytečné na to myslet. Musím se soustředit na něcojiného. Začnu zase od začátku jako předtím. Musím sivšechna fakta prohlédnout i z rubu.T<strong>en</strong>tokrát mě nic g<strong>en</strong>iálního n<strong>en</strong>apadlo. J<strong>en</strong> drobnékombinace.Harley…?První sabotáží získal zpět nevýhodně investovaný kapitál.Po druhé sabotáži mohl právem očekávat, že Colin radějise svou sestrou lítat nebude, že se jí nesvěří. Byl by aleHarley schop<strong>en</strong> takovou věc naplánovat a uskutečnit?Ostatně před druhou sabotáží věděl, že s Colinem neletím,major Tyderman to ale nevěděl.Je to jak v bludném kruhu, říkal jsem si, motám se pořádna jednom místě, to jsem celý já, takhle se nikamnedostanu. Vzdychl jsem. Zbytečně jsem se snažil záhaduvyluštit, nemohlo se mi to podařit, protože mi chybělařada důležitých faktů. Musel jsem se rozhodnout: mámzačít ty nutné informace vyhledávat, nebo to mám nechatplavat? Když to nechám plavat, objeví se nějakýnáhradník za majora Tydermana a začne líčit chemickéhračičky na další letadla. Když se do toho dám, určitě sezase navezu do dalších nepříjemností.V duchu jsem si hodil mincí. Když padne hlava, dám sedo toho, když orel, tak toho nechám. Pak jsem sivzpomněl na Nancy. Když to vzdám a obrazně i doslova silehnu nečinně do trávy, budu myslet j<strong>en</strong> na to, na comyslet nechci. To nebyla příjemná vyhlídka. Jakákoličinnost je lepší.Konečně jsem se odhodlal k akci a rozhodl se, že začnu sAnnií Villarsovou.87

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!