Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

things in fragments.""Huh?" Chanter focussed on me. "Nancy, you still got thiscreep in tow? You must be joking.""He sees things whole," she said. "No props needed.""Acid isn't a prop, it's a doorway," he declaimed."Shut the door," she said. "I'm not going through."Chanter scowled at me. The green chenille tablecloth hadbeen exchanged for a weird shapeless tunic made of irregularshaped pieces of fabrics, fur, leather and metal allstapled together instead of sewn."This is your doing, man, you're bad news.""It's not his doing," Nancy said. "The drug scene is adrag. It always was. Maybe at art school I thought gettingwoozy on pot was a gas, but not any more. I've grown up,Chanter. I've told you before, I've grown up.""He's brainwashed you."She shook her head. I knew she was thinking of Midge.Face something big enough, and you always grow up."Don't you have any classes today?" she asked.He scowled more fiercely. "The sods are out on strike."She laughed. "Do you mean the students?""Yeah. Demanding the sack for the deputy Head forkeeping a record of what demos they go to."I asked ironically, "Which side are you on?"He peered at me. "You bug me, man, you do really."For all that, he stayed with us all afternoon, muttering,scowling, plonking his hands on Nancy whenever he gotthe chance. Nancy bore his company as if she didn't altogetherdislike it. As for me, I could have done without it.Easily.Colin won two races, including the day's biggest. AnnieVillars' horse came second, Kenny Bayst won a race on anobjection. The loud voiced Ambrose's horse finishedfourth, which didn't bode well for sweetness and light onthe way home.The way home was beginning to give me faint twinges ofspeculation. The weak warm front which had been forecastfor late evening looked as if it were arriving well beforeschedule. From the south-west the upper winds weredrawing a strip of cloud over the sky like a sheet over abed. Nancy looked up when the sun went in."Golly, where did all that cloud come from?""It's the warm front.""Damn. Do you think it will have got to Cambridge?""I'll find out for you, if you like."I telephoned to Cambridge and asked them for their actualand forecast weather. Nancy stood beside me insidethe telephone box and Chanter fumed suspiciously outside.I had to ask Cambridge to repeat what they'd said.Nancy smelled faintly of a fresh. flowering scent."Did you say two thousand feet?"Yes, said Cambridge with exaggerated patience, we'vetold you twice already. I put down the receiver. "The frontisn't expected there for three or four hours, and the forecastcloud base even then is as high as two thousand feet,so you should be all right.""Anyway," she said, "I've done dozens of practice letdownsat Cambridge. Even if it should be cloudy by thetime we get back, I'm sure I could do it in earnest.""Have you ever done it without an instructor?"She nodded. "Several times. On fine days, of course." Ipondered. "You aren't legally qualified yet to carry passengersin clouds.""Don't look so fraught. I won't have to. They said it wasdear there now, didn't they? And if the base is two thousandfeet when I get there, I can keep below that easily.""Yes, I suppose you can."jste, že vidíte věci v částečkách, ve zlomcích.""Cože?" Chanter se na mě zadíval. "Nancy, ty máš pořádještě ve vleku tuhle vykopávku? To snad nemyslíš vážně.""Vidí věci celé," řekla, "a nepotřebuje zvětšovací sklo.""LSD není zvětšovací sklo, je to brána do života,"prohlásil."Tak tuhle bránu můžeš klidně nechat zavřenou, do té jánepolezu."Chanter se na mě mračil. Místo žinylkového ubrusu měltentokrát na sobě beztvarou tuniku vyrobenou znepravidelných kousků látky, kožešiny, kůže a kovu.Jednotlivé kousky byly spojeny sešívačkou drátky."Za to můžeš ty, kamaráde, tebe mi byl čert dlužen.""To s ním nemá nic společného," protestovala Nancy. "Jási doopravdy myslím, že drogy jsou otrava, vždycky byly.Na škole jsem si možná ještě myslela, že je tráva prima,ale to už je dávno. Teď jsem dospělá. Už jsem ti jednouřekla, že už nejsem miminko.""On ti popletl hlavu."Zavrtěla hlavou. Věděl jsem, že myslí na Midge. Kdyžčlověka potká veliké neštěstí, vždycky rychle dospěje."Ty dnes neučíš?" zeptala se.Zuřivě se zamračil. "Ti holobrádci stávkují."Dala se do smíchu. "Tím myslíš studenty?""Jo. Chtějí, abychom vyhodili zástupce ředitele, protožezavedl záznamy o tom, na které demonstrace studentichodí.""Na čí straně jste vy?" zeptal jsem se uštěpačně.Vztekle po mně šlehl očima. "Ty mě moc nemíchej."Zůstal s námi celé odpoledne. Chvílemi něco bručel podfousy, škaredil se a chvílemi Nancy ohmatával. Nancy jehospolečnost trpělivě snášela a já měl dojem, že ho vlastněmá docela ráda. Já bych se byl bez něho snadno obešel.Colin vyhrál dva dostihy, jeden z nich byl hlavní dostihdne. Kůň Annie Villarsové přišel druhý a Kenny Baystvyhrál kontumačně. Kůň nafoukaného pana Ambrosehopřišel až čtvrtý, a dalo se proto čekat, že zpáteční cestanebude příliš radostná.Cesta domů mi začínala dělat starosti. Zvlněná tepláfronta, kterou předpovídali na večer, přišla předčasně. Odjihozápadu se přes nebe táhl pruh mraků jako obrovskápřikrývka. Když se slunce schovalo za mraky, Nancyvzhlédla."Páni, odkud se vzala ta oblačnost?""To je ta teplá fronta.""Zatraceně… myslíte, že tohle bude i v Cambridgi?""Jestli chcete, tak se zeptám."Zavolal jsem do Cambridge a zeptal se na současný stava na předpověď počasí. Nancy stála vedle mě v budce aChanter venku zuřil. Musel jsem požádat, aby informaceopakovali podruhé. Nancy voněla jako čerstvé kytky."Říkal jste výška dva tisíce stop?"Ano, opakovali s ovládanou trpělivostí, řekli jsme vám todokonce už dvakrát. Položil jsem sluchátko. "Ta tepláfronta k nim prý dojde asi tak za tři až čtyři hodiny.Předpovídají, že spodní hranice oblačnosti bude ve dvoutisících stop, tak by to mělo být dobré.""Ale co, v Cambridgi jsem si cvičně sedala už mockrát.Myslím, že mi to půjde, i kdyby byly mraky.""Už jste tam někdy přistávala bez instruktora?""Když bylo hezky, tak několikrát." Chvíli jsem uvažoval."Teoreticky ještě nejste oprávněná mít na palubě cestující,když není jasno.""Netvařte se tak ustaraně. Přece říkali, že tam teď jasnoje, ne? A i kdyby nanejhůř bylo zataženo, až tam doletím,tak se snadno dostanu pod mraky, budou-li ve dvoutisících.""To snad ano."67