Dick Francis Rat Race en_cz.pdf
Dick Francis Rat Race en_cz.pdf Dick Francis Rat Race en_cz.pdf
through the breaking clouds, watching Harley's pupil staggerthrough some ropy landings, wondering how long itwould be before Derrydowns went broke, and wondering ifI could save enough before that happened to buy a car.Harley was paying me forty-five pounds a week, whichwas more than he could afford and less than I was worth.Of that, Susan, taxes and insurance would be taking exactlyhall and with Harley deducting four more for my rentit wasn't going to be easy.Impatiently I got up and cleaned all the windows, whichimproved my view of the airfield but not of the future.When the light began to fade I had a visitor. A ripeshapely girl in the minimum of green cotton dress. Longfair hair. Long legs. Large mouth. Slightly protrudingteeth. She walked with a man-eating sway and spoke withthe faintest of lisps.Honey Harley, come down from her tower.She knocked on her way in. All the same if I'd been naked.As it was, I had my shirt off from the window cleaningand for Honey, it seemed, that was invitation enough.She came over holding out a paper in one hand and puttingthe other lightly on my shoulder. She let it slide downagainst my skin to halfway down my back and thenbrought it up again to the top."Uncle and I were making out the list for the next week.We wondered if you fixed anything up with Colin Ross."I moved gently away, picked up a nylon sweater, and putit on."Yes… he wants us Tuesday, Friday, Saturday and Sunday.""Great."She followed me across the small space. One step fartherbackwards and I'd be in my bedroom. Internally I tried tostifle a laugh. I stepped casually round her, back towardsthe door. Her face showed nothing but businesslike calm."Look," she said, "Monday, that's tomorrow, then, youcollect a businessman at Coventry, take him to Rotterdam,wait for him, and bring him back. That's in the Aztec.Tuesday, Colin Ross. Wednesday, nothing yet. Thursday,probably a trainer in Lambourn wanting to look at ahorse for sale in Yorkshire, he'll let us know, and thenColin Ross again all the end of the week.""OK.""And the Board of Trade want to come out and see youagain. I told them early Tuesday or Wednesday.""All right." As usual, the automatic sinking of the hearteven at the words Board of Trade though this time, surely,surely, my responsibility was a technicality. This time,surely, I couldn't get ground to bits. Honey sat down onthe two-seat sofa and crossed her legs. She smiled."We haven't seen much of each other yet, have we?""No," I said."Can I have a cigarette?""I'm sorry… I don't smoke.,. I haven't any.""Oh. Well, give me a drink, then.""Look, I really am sorry… all I can offer you is black coffee…or water.""Surely you've got some beer?""Afraid not." She stared at me. Then she stood up, wentinto the tiny kitchen, and opened all the cupboards. Ithought it was because she thought I was lying, but I'ddone her an injustice. Sex minded she might be, but nofool."You've no car, have you? And the shops and the pub arenearly two miles away." She came back frowning, and satdown again. "Why didn't you ask someone to give you alift?""Didn't want to be a bother."She considered it. "You've been here three weeks andyou don't get paid until the end of the month. So… havejak se pracně učí přistávat. Uvažoval jsem o tom, jakdlouho to asi potrvá, než se naše firma konečně položí, ajestli se mi vůbec do té doby podaří našetřit aspoň tolik,abych si mohl koupit auto. Harley mi platil čtyřicet pětliber týdně, což bylo podstatně víc, než si mohl dovolit, apodstatně míň, než kolik bych si vzhledem ke svékvalifikaci zasloužil. Polovinu platu mi odčerpávalyalimenty, daně a pojistky, čtyři libry mi Harley strhával zabyt, těžko něco ušetřím.Podrážděně jsem vstal a dal se do mytí oken. Když užmám špatné vyhlídky do budoucnosti, budu mít aspoňslušnou vyhlídku z okna, říkal jsem si.Když se začalo stmívat, přišla návštěva. Pěkná, dobřetvarovaná slečna v zelených bavlněných minišatech. Měladlouhé světlé vlasy, dlouhé nohy a veliká ústa, trochupříliš veliké zuby a nepatrně si při řeči šlapala na jazyk.Honey Harleyová sestoupila z věže.Zaklepala a bez čekání vešla. Kdybych byl nahý, bylo byjí to jedno. Byl jsem nahý jen do pasu, sundal jsem sikošili, když jsem myl okna, To jí stačilo. Držela v jednéruce nějaké listiny, druhou ruku mi položila na rameno anechala ji pak sklouznout po zádech."Dělali jsme se strýcem program na příští týden. Přišlajsem se vás zeptat, jestli jste něco domluvil s ColinemRossem."Nenápadně jsem couvl a šel jsem si obléknout svetr."Ano, domluvil… chce s námi letět v úterý, v pátek, vsobotu a v neděli.""Výborně."Šla za mnou. Kdybych couval dál, octli bychom se vložnici. Musel jsem se v duchu smát. Opatrně jsem jiobešel a vrátil se ke dveřím ven. Tvářila se nezúčastněněa věcně."Dobře. Takže zítra, v pondělí, byste mohl vyzvednoutjednoho obchodníka v Coventry a vzít ho do Rotterdamu.Tam na něho počkáte a zase s ním poletíte zpátky.Vezmete si aztéka. V úterý máte Colina Rosse. Středa jezatím volná. Ve čtvrtek asi poletíte s jedním trenérem zLambournu na dražbu koní v Yorkshiru, on nám ještězavolá. No a poslední tři dny v týdnu máte Colina Rosse.""Dobře.""Jo a poslyšte, volali zase z ministerstva, chtějí s vámimluvit. Řekla jsem jim, aby přišli v úterý nebo ve středu."Když jsem uslyšel o pánech z ministerstva, sevřel se mijako obvykle žaludek. Tentokrát snad ale opravdu nesuzodpovědnost jen teoreticky, to snad musí uznat,tentokrát mě nemohou roztrhat na kusy. Honey si sedlana gauč a přehodila nohu přes nohu."Zatím jsme se moc neužili, viďte?""Ne.""Dal byste mi prosím vás cigaretu?""Bohužel nekouřím.""Ach tak. Tak se tedy něčeho napijeme.""Obávám se, že tu nic nemám… je mi líto, nezlobte se,můžu vám nabídnout jedině kafe nebo obyčejnou vodu.""Přece máte aspoň pivo?""Obávám se že ne." Upřeně se na mě zadívala. Pakvstala, odešla do kuchyňky a zotvírala všechny šuplíky.Nejdřív jsem si myslel, že si jde ověřit, jestli mluvímpravdu, ale křivdil jsem jí. Byla sice trochu příliš zaměřenána sex, ale hloupá určitě nebyla."Vy nemáte vůz, viďte, a do hospody a do krámu jsou todvě mile." Vrátila se z kuchyňky a zamračeně si sedla."Proč jste někoho nepožádal, aby vás tam svezl?""Nechtěl jsem nikoho otravovat."Chvíli uvažovala. "Jste u nás tři týdny a zaplacenodostanete až koncem měsíce… takže… máte vůbec50
you any money?"prachy?""Enough not to starve," I said. "But thanks all the same." "Hlady neumřu, ale stejně děkuji." Poslal jsem deset liberI'd sent ten pounds to Susan and told her she'd have to Susan a napsal jsem jí, že bude muset na zbytek penězwait for the rest until I got my pay cheque. She'd written počkat, až budu brát. Odepsala stručně a jasně, abychback short and to the point. Two months, by then, don't nezapomněl, že jí budu potom muset zaplatit za dvaforget. As if I could. I had under four pounds left in the měsíce. Jako bych mohl zapomenout! Měl jsem na celémworld and too much pride.světě necelé čtyři libry, ale zato jsem měl hrdosti víc neždost."Uncle would give you an advance.""Strýc by vám mohl dát zálohu.""I wouldn't like to ask him." "Nechce se mi o to říkat."A small smile lifted the comers of her mouth.Usmála se."No, I can see that, as he's so intent on slapping you "Jo, to docela chápu, když vás pořád zbytečně sekýruje."down.""Is he?""Myslíte?""Don't pretend to be surprised. You know he is. You give "Prosím vás, nedělejte, že to nevíte. Jistěže vás zbytečněhim a frightful inferiority complex and he's getting back at honí. Má vůči vám mindrák a takhle si ho trochuyou for it."vyrovnává.""It's silly.""Oh sure. But you are the two things he longs to be andisn't, a top class pilot and an attractive man. He needsyou badly for the business, but he doesn't have to like it.And don't tell me you didn't know all that, because it'sbeen obvious all along that you understand, otherwise youwould have lost your temper with him every day at thetreatment he's been handing out.""You see a lot from your tower," I said smiling."Sure. And I'm very fond of my uncle. And I love this littlebusiness, and I'd do anything to keep us afloat."She said it with intense feeling. I wondered whether'anything' meant sleeping with the pilots, or whether thatcame under the heading of pleasure, not profit. I didn'tintend to find out. Not getting involved included Honey, inthe biggest possible way.I said, "It must have been a blow to the business, losingthat new Cherokee."She pursed her mouth and put her head on one side."Not altogether. In fact, absolutely the reverse. We hadtoo much capital tied up in it. We had to put down a lumpsum to start with, and the HP instalments were prettysteep… I should think when everything's settled, and weget the insurance, we will have about five thousandpounds back, and with that much to shore us up we cankeep going until times get better.""If the aircraft hadn't blown up, would you have beenable to keep up with the HP?"She stood up abruptly, seeming to think that she had alreadysaid too much."Let's just leave it that things are all right as they are."The daylight was fading fast. She came and stood dosebeside me, not quite touching."You don't smoke, you don't eat, you don't drink," shesaid softly. "What else don't you do?""That too.""Not ever?""Not now. Not here.""I'd give you a good time.""Honey… I just… don't want to."She wasn't angry. Not even hurt."You're cold," she said judiciously. "An iceberg.""Perhaps.""You'll thaw," she said. "One of these days."The Board of Trade had sent the same two men, the tallone and the silent one, complete with notebook and bittengreen pencil. As before, I sat with them in the crew roomand offered them coffee from the slot machine in the passengers'lounge. They accepted, and I went and fetchedthree plastic cupfuls. The staff as well as the customershad to buy their coffee or whatever from the machine.Honey kept it well stocked. It made a profit."To je přece nesmysl.""Ba ne. Vy máte přesně to, co on nemá a o co by tolikstál. Jste dobrý pilot a přitom pěkný mužský. Potřebujevás nutně pro firmu, ale rád vás nemá. Prosím vás,nepovídejte mi, že jste si tohle všechno neuvědomil. Jinakbyste se už dávno namíchl a to jeho sekýrování bystepřece takhle nesnášel.""Vidím, že máte z té vaší věže dobrý rozhled,"poznamenal jsem s úsměvem."To jistě. A taky mám docela ráda svého strýce. A takymi moc záleží na téhle firmě a udělala bych skoro cokoli,abych ji udržela nad vodou."Mluvila vážně a opravdově. Zajímalo by mne, co myslelatím 'cokoli', jestli se to taky vztahovalo na spaní s pánypiloty, a pokud ano, jestli to spaní patřilo mezi radostinebo povinnosti. Nehodlal jsem to zjišťovat. Nechtěl jsemnavazovat žádné nové citové vztahy, a už vůbec ne kHoney."Musela to být pro podnik dost velká rána, když jste přišlio toho nového cherokee," řekl jsem.Našpulila ústa a sklonila hlavu ke straně."Není to tak hrozné. Totiž, vlastně je to skoro naopak. Toletadlo nás stálo moc peněz. Museli jsme pro začáteksložit dost velkou částku a pak jsme platili obrovskésplátky… Mám dojem, že až se to všechno vyřídí a vyplatínám pojistku, měli bychom dostat asi pět tisíc liber, a stím zase chvíli vydržíme, třeba se mezitím situace trochuzlepší.""Byli byste vůbec mohli splácet ty splátky, kdyby letadlonevyletělo do vzduchu?"Usoudila, že už toho namluvila dost. Prudce vstala."Radši toho už nechme," řekla, "nějak bylo, nějak bude."Venku se rychle stmívalo. Přišla blíž a postavila se těsněke mně, téměř se mě dotýkala."Vy nekouříte, nejíte a nepijete," řekla měkce, "to sitakhle odříkáte všechno?""Ano, tamto taky.""Ze zásady?""Ne, ale nechci teď a nechci tady.""Bylo by vám se mnou dobře…""Honey… nezlobte se… já prostě nechci."Nezlobila se, nebyla ani dotčená."Jste studený," řekla zamyšleně, "studený jako ledovec.""To je možné.""Ale však vy jednou roztajete."Vyšetřovací komise ministerstva obchodu poslala opěttytéž dva pány, toho dlouhého hubeného a tohomlčenlivého s notesem a okousanou zelenou tužkou.Seděli jsem spolu zase v místnosti pro posádky. Zeptaljsem se, jestli by nechtěli kávu. Nabídku přijali a já šelkávu načepovat do papírových kalíšků do automatu včekárně pro cestující. Zaměstnanci i cestující si muselikávu taky takhle kupovat. Honey udržovala automat51
- Page 3: Rat RaceDick Francis3
- Page 6 and 7: "Your aeroplane is here, Major," I
- Page 8 and 9: coming across the grass. Goldenberg
- Page 10 and 11: under the Amber One airway, navigat
- Page 12 and 13: job since I'd gone to learn flying
- Page 14: "Put that way," I agreed, "it's a l
- Page 17 and 18: a lot of tickets. Nancy looked as t
- Page 19 and 20: The horses were led away and the gr
- Page 21 and 22: Acey Jones."Aw, come on," he said t
- Page 23 and 24: Tyderman and Goldenberg returned to
- Page 25 and 26: "The pilot wants to land here and m
- Page 27 and 28: Yes."And no bomb?"No.Did I know tha
- Page 29 and 30: gross negligence, but they kept you
- Page 31 and 32: The tall investigator and his silen
- Page 33 and 34: The next day I took five jockeys an
- Page 35 and 36: it a pat as it swung into its usual
- Page 37 and 38: with Colin these days.""You don't a
- Page 39 and 40: and that deadly insult did nothing
- Page 41 and 42: CHAPTER SIX 6The pilot of the Polyp
- Page 43 and 44: "that two men just had a go at beat
- Page 45 and 46: and told myself to get on with it.
- Page 47 and 48: oard before he decided not to come.
- Page 49: "If Harley says so.""Harley will sa
- Page 53 and 54: "What is it?""The remains," he said
- Page 55 and 56: his career." He let half a minute s
- Page 57 and 58: "All right," I said. "Thanks.""Than
- Page 59 and 60: me fine.""Will you be all fight?""N
- Page 61 and 62: dragonfly aeroplanes dart and go. T
- Page 63 and 64: "I've been thinking" I said, "about
- Page 65 and 66: with her and helped her all I could
- Page 67 and 68: things in fragments.""Huh?" Chanter
- Page 69 and 70: the nerve to let anyone see it.ruky
- Page 71 and 72: etween the clouds and the hills she
- Page 73 and 74: craft travelling from west to east
- Page 75 and 76: north-east of Cambridge, was crisp,
- Page 77 and 78: "Could I have the regional pressure
- Page 79 and 80: seats, looking up under the control
- Page 81 and 82: glia and leaving himself with too s
- Page 83 and 84: jeans and brought out a folded wad
- Page 85 and 86: to keep us up to date."Secretarial
- Page 87 and 88: plane pilot was strolling about, sm
- Page 89 and 90: aces?"nemá Rudiments jet který do
- Page 91 and 92: whole, felt worse. Scrambled myself
- Page 93 and 94: made the indicated journey. Stood u
- Page 95 and 96: eally went into it we broadened it'
- Page 97 and 98: trains are absolutely splendid…"H
- Page 99 and 100: He seemed to think you were almost
through the breaking clouds, watching Harley's pupil staggerthrough some ropy landings, wondering how long itwould be before Derrydowns w<strong>en</strong>t broke, and wondering ifI could save <strong>en</strong>ough before that happ<strong>en</strong>ed to buy a car.Harley was paying me forty-five pounds a week, whichwas more than he could afford and less than I was worth.Of that, Susan, taxes and insurance would be taking exactlyhall and with Harley deducting four more for my r<strong>en</strong>tit wasn't going to be easy.Impati<strong>en</strong>tly I got up and cleaned all the windows, whichimproved my view of the airfield but not of the future.Wh<strong>en</strong> the light began to fade I had a visitor. A ripeshapely girl in the minimum of gre<strong>en</strong> cotton dress. Longfair hair. Long legs. Large mouth. Slightly protrudingteeth. She walked with a man-eating sway and spoke withthe faintest of lisps.Honey Harley, come down from her tower.She knocked on her way in. All the same if I'd be<strong>en</strong> naked.As it was, I had my shirt off from the window cleaningand for Honey, it seemed, that was invitation <strong>en</strong>ough.She came over holding out a paper in one hand and puttingthe other lightly on my shoulder. She let it slide downagainst my skin to halfway down my back and th<strong>en</strong>brought it up again to the top."Uncle and I were making out the list for the next week.We wondered if you fixed anything up with Colin Ross."I moved g<strong>en</strong>tly away, picked up a nylon sweater, and putit on."Yes… he wants us Tuesday, Friday, Saturday and Sunday.""Great."She followed me across the small space. One step fartherbackwards and I'd be in my bedroom. Internally I tried tostifle a laugh. I stepped casually round her, back towardsthe door. Her face showed nothing but businesslike calm."Look," she said, "Monday, that's tomorrow, th<strong>en</strong>, youcollect a businessman at Cov<strong>en</strong>try, take him to Rotterdam,wait for him, and bring him back. That's in the Aztec.Tuesday, Colin Ross. Wednesday, nothing yet. Thursday,probably a trainer in Lambourn wanting to look at ahorse for sale in Yorkshire, he'll let us know, and th<strong>en</strong>Colin Ross again all the <strong>en</strong>d of the week.""OK.""And the Board of Trade want to come out and see youagain. I told them early Tuesday or Wednesday.""All right." As usual, the automatic sinking of the heartev<strong>en</strong> at the words Board of Trade though this time, surely,surely, my responsibility was a technicality. This time,surely, I couldn't get ground to bits. Honey sat down onthe two-seat sofa and crossed her legs. She smiled."We hav<strong>en</strong>'t se<strong>en</strong> much of each other yet, have we?""No," I said."Can I have a cigarette?""I'm sorry… I don't smoke.,. I hav<strong>en</strong>'t any.""Oh. Well, give me a drink, th<strong>en</strong>.""Look, I really am sorry… all I can offer you is black coffee…or water.""Surely you've got some beer?""Afraid not." She stared at me. Th<strong>en</strong> she stood up, w<strong>en</strong>tinto the tiny kitch<strong>en</strong>, and op<strong>en</strong>ed all the cupboards. Ithought it was because she thought I was lying, but I'ddone her an injustice. Sex minded she might be, but nofool."You've no car, have you? And the shops and the pub ar<strong>en</strong>early two miles away." She came back frowning, and satdown again. "Why didn't you ask someone to give you alift?""Didn't want to be a bother."She considered it. "You've be<strong>en</strong> here three weeks andyou don't get paid until the <strong>en</strong>d of the month. So… havejak se pracně učí přistávat. Uvažoval jsem o tom, jakdlouho to asi potrvá, než se naše firma konečně položí, ajestli se mi vůbec do té doby podaří našetřit aspoň tolik,abych si mohl koupit auto. Harley mi platil čtyřicet pětliber týdně, což bylo podstatně víc, než si mohl dovolit, apodstatně míň, než kolik bych si vzhledem ke svékvalifikaci zasloužil. Polovinu platu mi odčerpávalyalim<strong>en</strong>ty, daně a pojistky, čtyři libry mi Harley strhával zabyt, těžko něco ušetřím.Podrážděně jsem vstal a dal se do mytí ok<strong>en</strong>. Když užmám špatné vyhlídky do budoucnosti, budu mít aspoňslušnou vyhlídku z okna, říkal jsem si.Když se začalo stmívat, přišla návštěva. Pěkná, dobřetvarovaná slečna v zel<strong>en</strong>ých bavlněných minišatech. Měladlouhé světlé vlasy, dlouhé nohy a veliká ústa, trochupříliš veliké zuby a nepatrně si při řeči šlapala na jazyk.Honey Harleyová sestoupila z věže.Zaklepala a bez čekání vešla. Kdybych byl nahý, bylo byjí to jedno. Byl jsem nahý j<strong>en</strong> do pasu, sundal jsem sikošili, když jsem myl okna, To jí stačilo. Držela v jednéruce nějaké listiny, druhou ruku mi položila na ram<strong>en</strong>o anechala ji pak sklouznout po zádech."Dělali jsme se strýcem program na příští týd<strong>en</strong>. Přišlajsem se vás zeptat, jestli jste něco domluvil s ColinemRossem."N<strong>en</strong>ápadně jsem couvl a šel jsem si obléknout svetr."Ano, domluvil… chce s námi letět v úterý, v pátek, vsobotu a v neděli.""Výborně."Šla za mnou. Kdybych couval dál, octli bychom se vložnici. Musel jsem se v duchu smát. Opatrně jsem jiobešel a vrátil se ke dveřím v<strong>en</strong>. Tvářila se nezúčastněněa věcně."Dobře. Takže zítra, v pondělí, byste mohl vyzvednoutjednoho obchodníka v Cov<strong>en</strong>try a vzít ho do Rotterdamu.Tam na něho počkáte a zase s ním poletíte zpátky.Vezmete si aztéka. V úterý máte Colina Rosse. Středa jezatím volná. Ve čtvrtek asi poletíte s jedním tr<strong>en</strong>érem zLambournu na dražbu koní v Yorkshiru, on nám ještězavolá. No a poslední tři dny v týdnu máte Colina Rosse.""Dobře.""Jo a poslyšte, volali zase z ministerstva, chtějí s vámimluvit. Řekla jsem jim, aby přišli v úterý nebo ve středu."Když jsem uslyšel o pánech z ministerstva, sevřel se mijako obvykle žaludek. T<strong>en</strong>tokrát snad ale opravdu nesuzodpovědnost j<strong>en</strong> teoreticky, to snad musí uznat,t<strong>en</strong>tokrát mě nemohou roztrhat na kusy. Honey si sedlana gauč a přehodila nohu přes nohu."Zatím jsme se moc neužili, viďte?""Ne.""Dal byste mi prosím vás cigaretu?""Bohužel nekouřím.""Ach tak. Tak se tedy něčeho napijeme.""Obávám se, že tu nic nemám… je mi líto, nezlobte se,můžu vám nabídnout jedině kafe nebo obyčejnou vodu.""Přece máte aspoň pivo?""Obávám se že ne." Upř<strong>en</strong>ě se na mě zadívala. Pakvstala, odešla do kuchyňky a zotvírala všechny šuplíky.Nejdřív jsem si myslel, že si jde ověřit, jestli mluvímpravdu, ale křivdil jsem jí. Byla sice trochu příliš zaměř<strong>en</strong>ána sex, ale hloupá určitě nebyla."Vy nemáte vůz, viďte, a do hospody a do krámu jsou todvě mile." Vrátila se z kuchyňky a zamrač<strong>en</strong>ě si sedla."Proč jste někoho nepožádal, aby vás tam svezl?""Nechtěl jsem nikoho otravovat."Chvíli uvažovala. "Jste u nás tři týdny a zaplac<strong>en</strong>odostanete až koncem měsíce… takže… máte vůbec50
Change language