Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

"that two men just had a go at beating up Kenny Bayst?"If she felt any compassion she controlled it admirably."Is he badly hurt?""An uncomfortable night should see him through.""Well then… I dare say he deserved it.""What for?"She gave me a direct stare. "You aren't deaf."I shrugged. "Kenny thinks Mr. Goldenberg arranged it."She hadn't known it was going to happen. Didn't knowwhether Goldenberg was responsible or not. I saw herhesitating, summing the information up. In the end shesaid vaguely, "Kenny never could keep his tongue still,"and a minute later, under her breath: "Stupid thing to do.Stupid man."Major Tyderman, the Duke of Wessex and Fenella Paynein-the-neckarrived together, the Duke still talking happilyabout his winner."Where's Colin?" asked Fenella. "Isn't he here after all?What a frantic nuisance. I asked for him at the weighingroom and that man, who did he say he was? His valet, ohyes, of course… his valet, said that he had already gone tothe plane."She pouted, thrusting out her lower lip. There was champagnein her eyes and petulance in her voice. The goldbracelets jingled. The heavy scent didn't seem to haveabated during the afternoon. I thought Colin had dodgedvery neatly. The Major also had been included in the celebrations.He looked slightly fuzzy round the eyes and a lotless rigid everywhere else. The hand that pushed at thewiry moustache looked almost gentle. The chin was stilltucked well back into the neck, but there was nothingaggressive any more it seemed suddenly only the mannerismof one who used suspiciousness instead of understandingto give himself a reputation for shrewdness.The Duke asked the Major if he minded changing placeson the way home so that he, the Duke, could sit in front."I like to see the dials go round," he explained.The Major, full of ducal champagne, gracefully agreed.He and Fenella climbed aboard and I waited outside withthe Duke."Is there anything the matter, my dear chap?" he said."No, sir."He studied me slowly. "There is, you know."I put my fingers on my forehead and felt the sweat. "It'sa hot day," I said.Colin came eventually. He too was sweating his nowcrumpled open shirt had great dark patches under thearms. He had ridden five races. He looked thin and exhausted.chvílí dva chlapi přepadli a zbili Kennyho Baysta?" zeptaljsem se nevinně.Zdálo se, že ji to nedojalo."Stalo se mu něco?""Dnes se moc dobře nevyspí, ale jinak bude asi vpořádku.""V tom případě… v tom případě mu to patří.""Proč?"Zadívala se na mě. "Však nejste hluchý."Pokrčil jsem rameny. "Kenny si myslí, že ty chlapy naněho poslal pan Goldenberg."Nevěděla o tom, co se chystá. Nevěděla, jestli tonaplánoval Goldenberg. Viděl jsem, že váhá a usilovněpřemýšlí o tom, co právě vyslechla. Konečně se ozvala."Kenny neumí držet jazyk za zuby." Po chvíli vztekledodala: "To byla pitomost, pitomost to byla. Ten chlap jeidiot."Major Tyderman, vévoda z Wessexu a 'morová' Fenelladorazili společně. Vévoda ještě zářil a nadšeně rozprávěl osvém vítězném koni."Kde je Colin?" zeptala se Fenella. "Copak ještě nepřišel?To je opravdu k vzteku. Ptala jsem se po něm ve vážnici aten člověk, ten… co on je zač… ano, Colinův sluha, tak tensluha říkal, že Colin už odešel k letadlu."Sešpulila mrzutě rty. Oči se jí leskly šampaňským a mělahlas rozmrzelého dítěte. Zlaté náramky zvonily a těžkýorientální parfém ještě nevyprchal. V duchu jsemblahopřál Colinovi, že se mu podařilo uniknout. Majorzřejmě také oslavoval, oči mu plavaly a nebyl už zdalekatak upjatý a škrobený. Skoro něžně si prsty přihlazovalježatý knír. Bradu stále zastrkával do límce, ale nevypadalútočně. Bylo mi náhle jasné, že je vlastně pozér, chtělbudit zdání rozšafného, prozíravého člověka, ale pletl simoudrost s podezíravostí.Vévoda požádal majora, aby si s ním vyměnil místo,protože chtěl sedět vpředu. "Rád bych se díval na tyciferníky," vysvětloval.Major, naplněný až po okraj vévodovým šampaňským,milostivě souhlasil. Nastoupil s Fenellou dozadu a my jsmes vévodou čekali venku."Stalo se něco, kamaráde?" zeptal se."Ne, všechno je v pořádku."Pozorně si mě prohlížel. "Ba ne, něco s vámi je."Sáhl jsem si na zpocené čelo. "Dnes je hrozné horko."Konečně přišel Colin. Byl celý zpocený, zmačkanou košiliměl v podpaží provlhlou. Jel pět dostihů. Vypadalvyčerpaně."Are you all right?" he said abruptly."Jste v pořádku?" zeptal se rychle."I knew," said the Duke. "Vždyť jsem věděl, že se něco děje!" řekl vévoda."Yes, thank you.""Jsem v pořádku, děkuju."Colin looked back to where the Polyplane still waited onthe ground. "Is Kenny bad?"Colin se ohlédl k oranžovobílému letadlu, které ještěneodstartovalo. "Jak je na tom Kenny, je to moc zlé?""A bit sore. He didn't want anyone to know." "Ne, není. Nechtěl, aby se to moc rozkřiklo.""One of the jockeys with him on the trip came back overand told us. Kenny said you saved him from a fate worse"Jeden z těch žokejů, s kterými letí, se vrátil a řekl nám,co se stalo. Prý jste ho zachránil před smrtí."than death, or words to that effect.""What?" said the Duke.Colin explained. They looked at me suspiciously."I'm fit to fly, if that's what's worrying you."Colin made a face. "Yeah, boy, it sure is."He grinned, took a deep breath, and dived into the backwith the tentacly Fenella. The Duke folded himself afterme into the front seats and we set off.There was thick cloud over the Humber at Ottringhamand all the way south to Cambridge. As he could see just"Cože?" ptal se vévoda.Colin mu vysvětlil, co se stalo, a oba se pak na měpodezíravě zahleděli."Pokud vám dělá starosti, jestli jsem schopen letět, takmůžete být docela klidní."Colin se ušklíbl. "To rád slyším."Zasmál se, zhluboka se nadýchl a odvážně se vrhl doletadla, do tenat neodbytné Fenelly. Vévoda se vysoukalvedle mne na přední sedadlo a odstartovali jsme.Nad Humberem a Ottringhamem a celou cestu na jih keCambridgi jsme letěli hustými mraky. Vévoda sotva43