20.07.2015 Views

Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

grounded either, sport.""You're not in very good shape.""I'll be all right. Nothing brok<strong>en</strong>… except maybe my nose.That won't matter done it before." He coughed again. "Hotbath. Spell in the sauna. Good as new by Monday. Thanksto you.""How about telling the police?""Yeah. Great idea." He was sarcastic. "Just imagine theirsort of questions. Why was anyone trying to cripple you,Mr. Bayst…? Well, officer, I'd promised to fiddle their racessee, and this sod Gold<strong>en</strong>berg, I beg his pardon, g<strong>en</strong>tlem<strong>en</strong>,Mr. Eric Gold<strong>en</strong>berg, sticks these two heavies on tome to get his own back for all the lolly he had to cough upwh<strong>en</strong> I won… And why did you promise to fiddle the race,Mr. Bayst…? Well, officer, I done it before you see andmade a handy bit on the side…"He gave me a flickering glance and decided he'd said<strong>en</strong>ough. "Guess I'll see how it looks tomorrow. If I'm inshape to ride Monday I'll just forget it happ<strong>en</strong>ed.""Suppose they try again?""No." He shook his head a fraction. "They don't do ittwice."He picked himself off the side of the fuselage and lookedat his reflection in the Polyplane's window, licked hishandkerchief and wiped most of the blood off his face. Th<strong>en</strong>ose had stopped bleeding. He felt it gingerly betwe<strong>en</strong>thumb and forefinger."It isn't moving. Can't feel it grate. It did, wh<strong>en</strong> I brokeit."Without the blood he looked pale under the red hair butnot lead<strong>en</strong>."Guess I'll be all right. Think I'll get into the plane and sitdown, though… Came in it, see…"I helped him in. He sagged down weakly in his seat anddidn't look like someone who would be fit to ride a racehorsein forty-six hours."Hey," he said, "I never asked you… are you OK yourself?""Yes… Look, I'll get your pilot to fetch you some whisky."His reaction showed how unsettled he still felt. "Thatwould be… fair dinkum. He won't go though.""He will," I said.He did. British aviation was a small world. Everyone knewsomeone who knew someone else. News of certain sortstravelled slowly but surely outwards and t<strong>en</strong>ded to followone around. He got the message. He also agreed to buythe whisky himself.By the time he came back, bearing a full quarter bottleand a scowl, the last race was over and the pass<strong>en</strong>gersfor all the aeroplanes were turning up in little groups.K<strong>en</strong>ny began to look less shaky, and wh<strong>en</strong> two otherjockeys arrived with exclamations and consolations, Iw<strong>en</strong>t back to the Cherokee.Annie Villars was waiting, not noticeably elated by herwin with Rudim<strong>en</strong>ts."I thought you said you were going to stay with theplane," she said. Ice cracked in her voice."Didn't take my eyes off it."She snorted. I did a quick double cheek inside, just to besure, but no one had stored anything aboard since my lastsearch. The external cheek I did more slowly and morethoroughly. Still nothing.The thumping I'd collected started to catch up. The ringingnoise in my head was settling into a heavy ache. Varioussoggy areas on my upper arms were beginning tostiff<strong>en</strong>. My solar plexus and adjac<strong>en</strong>t areas felt like H<strong>en</strong>ryCooper's oppon<strong>en</strong>ts on the morning after."Did you know," I said to Annie Villars conversationally,nesměj lítat, kamaráde.""Moc fit ale nevypadáš.""Ale to bude dobrý. Zlom<strong>en</strong>ýho nemám nic… leda snadnos, a to je fuk, to už jsem měl." Znovu zakašlal. "To chcese vykoupat, zajít do sauny… v pondělí budu jako rybička.Teda díky tobě.""A co takhle to ohlásit na policii?""Jo, to je ohromnej nápad," řekl kousavě. "Už je slyším,jak se mě vyptávají. Pane Bayste, proč se vás vlastněsnažili zmrzačit? Ale víte, pane strážníku, já jim slíbil, žetak trochu upravím výsledek dostihu a t<strong>en</strong> blbecGold<strong>en</strong>berg, račte prominout, pan Eric Gold<strong>en</strong>berg na měposlal ty dvě těžký váhy, aby to se mnou srovnaly, kdyžjsem vyhrál a von na tom prošvih celej balík. A pročpakjste jim vlastně slíbil, pane Bayste, že upravíte výsledekdostihu? Protože jsem to už jednou udělal a tehdy jsem natom hodně trhnul…"Mrknul po mně a rozhodl se, že už toho napovídal dost."No uvidím, jak mi bude zejtra. Jestli to bude vypadat nato, že v pondělí budu fit, tak se na to vykašlu a zapom<strong>en</strong>una to.""A co když to zkusí znovu?""Kdepak, žádnej strach, už dej pokoj."Opatrně se odlepil od trupu letadla, podíval se na sebe vodlesku okénka jako v zrcadle, plivl na kapesník a setřel sikrev z obličeje. Z nosu mu už neteklo. Palcem aukazovákem si ho opatrně ohmatával."Je to dobrý, nehejbe se a neskřípe. Když jsem ho mělzlom<strong>en</strong>ej, tak to v něm skřípalo."Teď, když si setřel krev, vypadal pod zrzavou kšticí velmibledý, neměl ale t<strong>en</strong> varovný šedý nádech, který věštítěžké zranění."Myslím, že to bude dobrý. Teď radši vlezu do tohoeroplánu a na chvíli si sednu. Já s nima přiletěl…"Pomohl jsem mu nastoupit. Nohy ho sotva nesly, zhroutilse na sedadlo a určitě nevypadal na to, že by mohl začtyřicet šest hodin vylézt na koně."Poslyš, vůbec sem se tě nezeptal, jak na tom seš ty, jsiv pořádku?""Jistě, nic mi n<strong>en</strong>í… Ale napadlo mě, že by nebylo špatné,kdyby ti váš pilot skočil pro whisky."Byl ještě hodně roztřes<strong>en</strong>ý a nejistý. "To by bylo… tobych byl moc rád. J<strong>en</strong>že von asi nepude.""Ale ano, půjde."Šel. Britské letectvo je malý svět, ve kterém každý znákaždého nebo aspoň jeho známé. V takovém světě seurčitý druh drbů rozšiřuje pomalu, ale jistě, a člověk sepak těch drbů těžko zbavuje. Pilotovi to došlo a nej<strong>en</strong>žepro tu whisky došel, dokonce ji sám zaplatil.Přinesl celou čtvrtku a mračil se jako čert. Než se vrátil,skončil poslední dostih a cestující se začali v malýchskupinkách trousit k letadlům. K<strong>en</strong>ny už vypadal líp, akdyž se dal do řeči s dvěma žokeji, kteří byli plní zájmu aúčasti, vrátil jsem se ke svému cherokee.Čekala tam už Annie Villarsová. Nálada se jíRudim<strong>en</strong>tsovým vítězstvím nijak nezlepšila."Myslela jsem, že zůstanete u letadla," řekla mrazivě."Nespustil jsem z něj oči."Pohrdavě pohodila hlavou. Prohlédl jsem rychle vnitřekletadla, abych se ubezpečil, že tam nikdo nic nepřidal. Pakjsem pozorně a důkladně prohlédl letadlo z vnějšku. Nikd<strong>en</strong>ic.Rány, které jsem předtím schytal, se začínaly ozývat.Zvonilo mi v uších a krutě mě bolela hlava. Zhmožděnésvaly na pažích začaly tuhnout. V žaludku a blízkém okolíjsem měl pocit, jako kdyby mě někdo převálcoval.Obrátil jsem se k Annie Villarsové. "Víte o tom, že před42

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!